Voda je zásadním klimatizačním prvkem, říká Zdeněk Stránský z Wavin
Společnost Wavin je globálním lídrem v oblasti vodovodních technologií. Krom jiného to znamená, že navrhuje technologické systémy přinášející udržitelné hospodaření s dešťovou vodou ve městech a obcích. Takzvaná modro-zelená infrastruktura dokáže nejenom zadržet dešťovou vodu v budově či kolem ní, ale zároveň ji zpětně využít. Přesně to tuzemská města potřebují v boji s klimatickou změnou.
V minulosti se v Česku na dešťovou vodu pohlíželo jako na jakýsi problém, který je nutný schovat a odvést, současnost se na tento zdroj dívá jinak. Už i legislativa doporučuje ji zadržet na místě. A nejenom to, ale následně ji také využít. „V Evropě jsme průměrní, v celosvětovém srovnání jsme napřed. V mnoha zemích se totiž tato problematika vůbec neřeší,“ říká Zdeněk Stránský ze společnosti Wavin Czechia v dalším díle podcastu Realitní Club.
V něm detailně přiblížil nejenom modro-zelenou problematiku, ale zároveň i nastínil v jakých ohledech by se Česko v případě hospodaření s dešťovou vodou mohlo zlepšit. „Měli bychom se naučit s dešťovou vodou lépe hospodařit,“ tvrdí Stránský. Voda je totiž primárním klimatizačním faktorem. Potřeba je například k závlaze rostlin, které ji následně odpařují a zároveň tím ochlazují okolí.
Společnost EBM Group staví byty v Praze a v jejím okolí. Developer také spustil fond pro bohaté investory. „Cílíme na 12 procent výnosu,“ říká Jakub Vais, šéf a spolumajitel skupiny EBM v dalším díle podcastu Realitní Club.
Developer EBM založil fond pro bohaté investory. Chce dál růst
Reality
Dešťovou vodou se dá i splachovat nebo prát
Díky chytrým modro-zeleným systémům, právě takové společnost Wavin nabízí, lze efektivně zachytávat dešťovou vodu. A prakticky ji využít, nejenom pro zavlažování, ale i k praní nebo splachování. „Je řada každodenních činností, na které zatím používáme vodu pitnou. Místo toho ale můžeme používat vodu dešťovou či užitkovou. Takovou, kterou odnikud nemusíme dopravovat, čistit,“ dodává Stránský. Jde o to, využít elegantně zdroj a využít ho pro ozeleňování měst. Krásná pobytová střecha může podle Stránského vzniknout na bytovém i komerčním projektu.
Nejdále jsou asi v Nizozemsku a Švédsku, kde dešťovou vodu umí velmi dobře využít. „Jeden nizozemský profesor propaguje myšlenku, že z každého lidského obydlí by měly být vidět alespoň tři stromy, plocha zeleně by měla dosahovat alespoň 30 procent z celku a zelené veřejné prostranství by vždy mělo být v dosahu do 300 metrů od vašeho obydlí,“ vysvětluje Stránský. Takovou koncepci měst považuje za ideální.
V Česku města, která se tomuto ideálu přibližují, téměř nejsou. V Polsku je tomu jinak. Severní sousedi nás podle Stránského začali předhánět nejenom v dopravní, ale i v modrozelené infrastruktuře. „V Polsku regionální politici vyhrávají volby s tím, kolik stromů ve svém městě či obci vysází,“ uzavírá Stránský.
Jak je to s ekonomickou návratností modro-zelené infrastruktury? Která města a země jsou v případě nakládání s dešťovou vodou nejdál? Zdeněk Stránský ze společnosti Wavin byl hostem nejnovější epizody podcastové série Realitní Club. Díl se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ho také v kanálu Newstream Podcasty na Spotify nebo Apple Podcasts. Hezký poslech.
Posledních dvacet let v Česku kontinuálně rostla poptávka po bydlení, která narážela na dlouhodobě nedostatečnou nabídku. Tato situace se ale může v příštích deseti letech v řadě regionů podstatně změnit. „Poprvé za dobu, co sbíráme data, jsme se odvážili udělat prognózu, jak a proč se může realitní trh změnit,“ říkají Vít Soural a Milan Roček z Flat Zone v dalším díle podcastu Realitní Club. K čemu v této prognóze dospěli a jak data, která přináší, mohou změnit pohled například na hojně diskutované téma nedostupnosti bydlení?
Kašleme na data od demografů. A pak se divíme, že není dost škol a bytů, zní z Flat Zone
Reality
Moderátorka Eva Čerešňáková si do svého pořadu VIP Eva Talks na Newstream.tv zve zajímavé osobnosti z mnoha oblastí kultury, sportu a byznysu. Tentokrát pozvání přijal Jan Hrubý, ředitel největší realitní kanceláře v Česku, společnosti RE/MAX. Ten v sobě spojuje jak byznysového manažera, tak sportovce, který zdolává triatlony a maratonské běhy. 
VIP Eva Talks: Prodáváme i zámky, kostely, či hausboty, říká šéf realitní kanceláře RE/MAX Jan Hrubý
Newstream TV
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
