O kanceláře v Praze je větší zájem
Celková poptávka po pražských kancelářích v letošním prvním pololetí vzrostla meziročně o pětinu. Činila 327 300 metrů čtverečních.
Nové smlouvy firmy uzavřely na pronájem 183 tisíc metrů čtverečních, tedy o třetinu více než ve stejném období loňského roku. Poptávka po kancelářích v Praze na metráž překonala v regionu střední a východní Evropy například Varšavu a Budapešť, tedy města s více kancelářemi než má Praha, uvádí analýza realitně-poradenské společnosti iO Partners.
„Firmy dávají přednost renegociaci stávajících nájemních smluv před hledáním nových prostor. Nicméně zaznamenáváme rostoucí poptávku, zejména po vysoce kvalitních projektech blíže centru města, což se v posledních čtvrtletích projevilo zvýšením hlavních nájemních sazeb,“ řekl vedoucí oddělení kancelářských pronájmů iO Partners Milan Kilík. Navzdory nové výstavbě kanceláří v Praze podle něj zůstává nabídka prostorů na trhu omezená.
Jakýsi veletoč předvádí největší český developer Dušan Kunovský. Po dlouhá leta byl odpůrcem nájemního bydlení, vždy preferoval prodej bytů, které vystavěl jeho Central Group, konečným zákazníkům. A to i v době, kdy jeho konkurenti, například Finep nebo Trigema, prodávali v době nedostupných hypoték celé kusy svých projektů zájemcům o nájemní bydlení. Fondům, nebo třeba Arcibiskupství pražskému.
Miliardář Kunovský se chce stát novým Baťou. Rozvíjí obří projekt výstavby nájemního bydlení
Reality
Nájemné spíše rostlo
Podle analýzy společnosti Colliers se v druhém čtvrtletí v Praze dostavělo 44 tisíc metrů čtverečních nové kancelářské plochy. Celkem jí tak je v hlavním městě ČR 3,95 milionu metru čtverečních. Do začátku letošního roku se v Praze nezačaly stavět nové kanceláře více než rok a půl. Nejvyšší nájemné kanceláří v Praze se mírně zvýšilo a v nejlepších lokalitách v centru města dosahovalo přibližně 29 eur (725 korun) za metr čtvereční měsíčně. Nájemné v širším centru města, jako je například Karlín, Brumlovka a Smíchov, zůstalo na 19 eurech (475 korun). V okrajových částech města, jako jsou Nové Butovice, Chodov či Stodůlky, mírně vzrostlo na přibližně 16,50 eura (413 korun).
Například ve Varšavě je v současnosti téměř 6,3 milionu metrů čtverečních kanceláří, tedy zhruba o 2,4 milionu více než v Praze. Celková poptávka tam ale v prvním pololetí podle analýzy zůstala stejná, tedy 316 400 metrů čtverečních. O zhruba 500 tisíc metrů čtverečních kancelářské plochy více než v Praze je v Budapešti. Poptávka v ní byla oproti českému hlavnímu městu nižší o téměř 100 tisíc metrů čtverečních, zároveň ale narostla meziročně o 22 procent.
Celková míra neobsazenosti v hlavních městech střední a východní Evropy zaznamenala v prvním pololetí 2024 minimální nárůst a činila 11,6 procenta. Ve většině států se podle analýzy proti minulosti staví méně a míra neobsazenosti kanceláří zůstává vyšší než deset procent. Praha je výjimkou a neobsazenost kanceláří v ní v prvním pololetí byla 7,9 procenta.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
