Továrna Oskara Schindlera v Brněnci dostane novou tvář. Vzniknout zde mají muzeum, sportoviště i byty
Nadační fond Archa - rodiny Löw-Beer a Oskara Schindlera ve spolupráci s mezinárodní organizací Inspireli Awards vyhlašuje soutěž na celkový návrh přeměny bývalého areálu Schindlerovy továrny v Brněnci na muzeum přeživších holokaustu.
Vizí soutěže Schindlerova archa je vytvořit důstojný památník přeživším a zachovat odkaz Oskara Schindlera popisem a pokračováním historie rodiny Low-Beerů a textilní výroby v regionu, uvedla nadace na svých stránkách. Součástí návrhu má být také komerční centrum včetně velkých dílen pro řemeslnou výrobu a bytová výstavba.
Oskar Schindler proslul tím, že nechal do Brněnce převézt 1200 Židů z krakovského koncentračního tábora v Plaszówě jako své dělníky, a tím jim zachránil život, protože jinak by skončili v nacistickém vyhlazovacím prograramu. Tento čin udělal z něj udělal hrdinu, kterého následně v roce 1993 proslavil film Stevena Spielberga Schindlerův seznam.
FOTOGALERIE: Prohlédněte si bývalý areál Schindlerovy továrny v Brněnci
Nadace chce časem na navazujících pozemcích vybudovat sportoviště, prostory pro vzdělávání a semináře a dílny zaměřené například na výrobu textilu po vzoru německé školy výtvarného umění Bauhaus. Za nimi by měly stát moderní bytové domy. Zdevastovaná továrna a její okolí by tak dostaly zcela nový vzhled a do obce se zhruba 1300 obyvateli by vnesly odlišnou atmosféru. Podle manažera projektu Schindlerova archa Milana Šudomy náklady na muzeum přeživších dosáhnou téměř 20 milionů korun. Nadace chce na financování přestavby původních budov vyhlásit crowdfundingovou kampaň. Další výstavba se uskuteční v několika etapách rozložených do deseti či více let. „Například na bytovou výstavbu bude nutné najít vhodného investora. Náklady na celý projekt budou určitě ve stovkách milionů korun,“ řekl Šudoma.
„Udržitelnost projektu je podpořena kombinací muzea přeživších, velkého řemeslného hubu, kde bude možné tvořit včetně textilních dílen a prototypu moderního, udržitelného bydlení, které bude odpovídat potřebám místní komunity, tedy bydlení pro seniory a mladé rodiny,“ uvedla nadace. Registrace do soutěže začíná 25. září a končí 14. července 2024 ve 23:59 místního času na adrese www.inspireli.com/ark.
Za dlouho plánovanou rekonstrukci náměstí Jiřího z Poděbrad zaplatí pražský magistrát sdružení firem Auböck a Gardenline zhruba 395 milionů korun bez DPH. Náměstí na pomezí Vinohrad a Žižkova čeká na úpravy přes 20 let, práce by měly začít letos a zahrnují rozšíření prostoru pro pořádání akcí či výsadbu nových stromů.
Rekonstrukce náměstí Jiřího z Poděbrad se prodraží o desítky milionů korun
Reality
Muzeum přeživších Schindlerova archa by se mělo otevřít v roce 2025, bude tvořeno několika objekty. Nadace chce v areálu postavit takzvaný skleněný pavilon, který by měl sloužit zvláště vzdělávací činnosti. Některé další budovy čeká oprava. Z původního objektu, v němž dělníci spali, by měla vzniknout Schindlerova archa, v níž by se promítal film Stevena Spielberga Schindlerův seznam a další dokumenty či rozhovory s přímými účastníky. Další prostor by byl věnován rodině Löw-Beer, které továrna před válkou patřila a před časem ji znovu získala. Expozice se bude týkat také židovské historie v Československu. V areálu stojí rovněž takzvaná budova Němců, ve které sídlili němečtí vojáci, a objekt, kde měl Schindler kancelář. Část areálu by mohla být upravena na park.
Organizace Inspireli Awards má za sebou například soutěž na rekonstrukci přístavu v Bejrútu, nový kampus Slovenské technické univerzity v Bratislavě, nové české velvyslanectví v Etiopii nebo resort Miris Garden v Chorvatsku.
Továrna v Brněnci byla založena jako papírna, poté sloužila jako přádelna vlny, ze které tehdejší majitel Izák Löw-Beer postupně vybudoval významnou textilku. Za války byla změněna na muniční továrnu a Brněnec se stal pobočným táborem koncentračního tábora Groß-Rosen. Do továrny přesunul německý podnikatel Oskar Schindler asi 1200 dělníků ze své smaltovny v Polsku, čímž jim zachránil život. Schindlera nicméně mnozí vnímají jako kontroverzní postavu, nikoli jen jako hrdinu a zachránce Židů. Byl také členem nacistické strany a německé vojenské rozvědky.
Kvalitní materiály se v nájemních bytech spíš nevyskytují. Majitel čtyřech v Hradci Králové se ale nechal přesvědčit architekty, že sázka na dřevo nebo terazzo se vyplatí, protože víc vydrží. Rekonstrukce bytu o rozloze 55 metrů čtverečních podle návrhu architektů ze studia svobodová blaha vyšla na 500 tisíc korun. A lacině rozhodně nevypadá.
Dřevo místo lamina, kámen místo lina. I tak rekonstrukce bytu vyšla jen na 500 tisíc
Reality
Po nacistickém přepadení Polska získal Schindler v Krakově bývalou židovskou smaltovnu, a protože to bylo levnější, najal do ní Židy z krakovského ghetta. Avšak ghetto bylo zlikvidováno a jeho obyvatelé byli buď zavražděni nebo deportováni do koncentračního tábora v Plaszowě. Když bylo rozhodnuto, že všichni vězni budou převezeni do Osvětimi, pomocí úplatků a kontaktů dosáhl Schindler toho, že nejen své zaměstnance, ale i jejich rodiny převezl do svého dalšího podniku, muniční továrny v Brněnci na Moravě. Před smrtí tak zachránil na 1200 polských Židů. Po válce neúspěšně podnikal a stal se nositelem mnoha ocenění. Zemřel v roce 1974 v Německu, pohřben je v Izraeli.
Závod na výrobu textilu v Brněnci provozovala po roce 1989 společnost Vitka. Když se dostala v roce 2004 do insolvence, koupila jej firma Bustrex a přejmenovala na Vitka Textiles. V roce 2011 skončila v konkurzu, výroba byla zastavena a od té doby je areál opuštěný. Nadace jej odkoupila v roce 2018, některé budovy jsou památkově chráněné.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
