Dřevo místo lamina, kámen místo lina. I tak rekonstrukce bytu vyšla jen na 500 tisíc
Kvalitní materiály se v nájemních bytech spíš nevyskytují. Majitel čtyřech v Hradci Králové se ale nechal přesvědčit architekty, že sázka na dřevo nebo terazzo se vyplatí, protože víc vydrží. Rekonstrukce bytu o rozloze 55 metrů čtverečních podle návrhu architektů ze studia svobodová blaha vyšla na 500 tisíc korun. A lacině rozhodně nevypadá.
„Návrh vznikal přímo na stavbě. Díky umístění v nejvyšším podlaží byly s postupem bouracích prací zřetelnější lepší světelné podmínky oproti ostatním bytům,“ popisují Anna Svobodová a Ondřej Blaha ze stejnojmenného architektonického studia.
Během rekonstrukce architekti odstranili všechny dělící příčky, díky čemuž dosáhli prosvětlení středního, původně servisního traktu.
„Úspěšná renovace původních bukových parket a terrazza, které odolaly nánosu nově nalepené dlažby nebo vinylu, pomohly přesvědčit klienta k investici do podobně trvanlivých materiálů, a to i přes častý a i zde počáteční přístup a volbu levných materiálů do prostor určených k pronájmu, jako je lamino nebo vinylové podlahy,“ uzavírají architekti.
Skleněná kostka jako koupelna, svod dešťové vody v interiéru a umění na každém kroku. Tak vypadá nový domov filmového režiséra Jana Hřebejka a jeho rodiny na pražských Hřebenkách, který navrhla architektka Dagmar Štěpánová ze studia Formafatal.
Z hausbótu do řadovky na Hřebenkách. Podívejte se, jak bydlí filmový režisér Jan Hřebejk
Reality
Nad Libní se tyčí už téměř 120 let. Do 90. let některé z tamních činžáků zásobovala vodou. A po tom jen chátrala, než se ji ujal soukromý investor, a chráněnou stavbu zrekonstruoval. Na samém vrcholu vznikl mezonet, další prostory jsou připravené pro jakýkoliv účel. Věž může sloužit k bydlení, ale třeba i jako sídlo firmy, a to za 80 milionů korun.
Na vrcholu byt, vespod bazén. Vodárenská věž v Libni je na prodej za 80 milionů
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
