Teoreticky za miliony, ve skutečnosti neprodejné nebo k demolici. Češi ignorují technický stav svých domů
V České republice je více než půl milionu rodinných domů, jejichž hodnota sotva převyšuje cenu pozemku. Jsou technicky i morálně zastaralé a při prodeji musí jít majitelé s cenou dolů až o několik milionů, vyplývá z průzkumu agentury STEM, který analyzovala Asociace výrobců minerální izolace.
V případě starého domu by dle odborníků mnohdy dávalo větší smysl jej zbourat a postavit nový, ale většina majitelů se s tím nechce smířit. Nejméně ztrácí na hodnotě domy zrekonstruované v nejvyšších standardech s nízkými energetickými náklady.
„Češi jsou slepí vůči technickému stavu svého domu. Na nedostatky si zkrátka zvykli, a nebo nemají finanční možnost a motivaci komplexní renovaci provést,“ říká architektka Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace. Dle ní se jedná zejména o domy postavené zejména svépomocí z tehdy dostupných, často nekvalitních materiálů. „Majitelé je vnímají spíš emocionálně než racionálně. Jenže dnes už takové domy vyžadují kompletní rekonstrukci od sítí přes otopnou soustavu, okna a střechu až po zateplení. A to vyjde klidně na tři i více milionů korun,“ dodává.
FOTOGALERIE: Jak se dá zrekonstruovat starý dům? Podívejte se
Majitelé starších rodinných domů bývají při prodeji nemovitosti nepříjemně překvapeni. Realitní trh je často donutí slevit z původní ceny i o miliony, a to zejména v odlehlejších regionech, kde nejsou ceny pozemků tak vysoké jako v okolí větších měst. Důvodem je zásadní nesoulad mezi očekáváním prodávajících a skutečným stavem jejich nemovitosti, který neodpovídá současným nárokům na bydlení. Celkem 73 procent domů dle architektky nevyhovuje, ale majitelé to odmítají vidět.
Zatím lidé z Prahy spíš utíkají. Do jejího okolí je ženou vysoké ceny nemovitostí. V budoucnu to ale bude naopak, říká šéf realitky Century 21 Tomáš Jelínek. Některé rodinné domy budou podle něj v budoucnu neprodejné. „To, co opravdu neroste, je cena starších domů ve Středočeském kraji s cenovkou nad 20 milionů korun, pro takové domy se jen těžko hledá kupec. Je to pochopitelné, protože i banka vždycky váží součet hypotéky a samozřejmě nákladů na provoz toho domu,“ dodává v rozhovoru.
Tomáš Jelínek: Staré rodinné domy budou neprodejné, kvůli vysokým nákladům na energie
Reality
Z průzkumu STEM vyplývá, že si havarijní stav připouští jen 17 procent majitelů, 14 procent akceptuje potřebu větších úprav a jen 3 procenta označují svůj dům za nevyhovující. Většina pouze připouští, že některé věci začínají nevyhovovat.
Když peníze vyletí z komína
Reálný stav starších nemovitostí je ale mnohem horší, než si jejich majitelé myslí. Průzkum dále uvádí, že 73 procent starších rodinných domů v Česku nikdy neprošlo kompletním zateplením a s tím související rekonstrukcí.
„Nevyhovují tak dnešním požadavkům na komfort, energetickou úspornost ani zdravé a bezpečné bydlení. Často trpí vlhkostí, plísněmi, vysokými provozními náklady a zastaralými rozvody, které představují bezpečnostní riziko,“ hodnotí situaci projektant a stavební inženýr Radek Prokop.
Zámek Neustupov, který tvoří dominantu stejnojmenného městyse na Voticku ve středních Čechách, koupil Michal Farník v roce 2020 v havarijním stavu. Po několikaleté rekonstrukci se návštěvníkům poprvé představí renesanční sgrafity na fasádě, erbovní sál s dřevěným obložením stěn, figurální nástropní malby z konce 17. století anebo prostory původní gotické tvrze. 
Zámecká premiéra. Topmanažer Lidlu vrátil život zámku Neustupov na Benešovsku
Reality
Nejvíce se liší očekávání a realita u domů postavených za socialismu a v 90. letech. Jen těch postavených do roku 1980 je v Česku 716 tisíc, přičemž podle průzkumu jich jen 27 procent prošlo kompletním zateplením a s tím související rekonstrukcí. V některých regionech, například Královéhradeckém a Karlovarském dokonce jen třináct procent.
„To znamená, že přibližně 522 tisíc domů potřebuje kompletní rekonstrukci. Minimálně v rozsahu zateplení, výměny rozvodů a základních stavebních úprav, aby splňovaly základní standardy důstojného a bezpečného bydlení,“ uzavírá Marcela Kubů.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
