Partneři projektu

Starosta Prahy 9 Portlík: Město se má rozvíjet do výšky

Dalibor Martínek

Mrzí mě, že pár posledních generací politiků neřeklo, kam se město má rozvíjet, říká Tomáš Portlík, starosta Prahy 9. Podle něj dosud spousta lidí žije v přesvědčení, že každá zelená plocha se má chránit, protože zástavby už je údajně moc. „Ale když si porovnáte Prahu se zahraničními městy, tak zjistíte, že hustota u nás je jedna z nejmenších,“ uvádí starosta části města, kde v posledních letech vzniká nejvíce bytů. Portlík si nemyslí, že by nízká hustota byla špatně, ale přináší to větší náklady na údržbu a obsluhu města.

Rozvíjet město je podle něj naprosto přirozené. „Pokud chceme být ekologové, tak musíme stavět město ve městě, nerozšiřovat ho do polí. Je přirozené stavět do výšky,“ říká starosta Prahy 9 v podcastu Realitní Club.

Bytové výstavby se v Praze 9 odvíjí hlavně v okolí Kolbenovy a Poděbradské ulice, kde byly dříve velké tovární areály, největší samozřejmě ČKD. „Nedávno jsem zmínil, a dostal za to céres, že by Praze 9 daleko víc slušely výškové budovy.“ Jsou podle něj velkorysejší k veřejnému prostoru a zároveň lacinější díky nižším nákladům na jejich obsluhu. Největší boj prý radnice svádí se stavebními předpisy. 

Ale klíčem k tomu, aby se stavělo velkoryse a výše je podle Portlíka zájem veřejnosti. Ten podle něj zatím chybí a vidí to mimo jiné i jako dluh vedení samospráv, tedy i svůj. Jedním z klíčů úspěšného rozvoje bytové výstavby, a ta je v Praze 9 nejmasovější ze všech městských částí, je i komunikace.

Do výšky, ne do šířky

„O řadě projektů se hádáme. Děláme mediátora mezi veřejností a vlastníkem,“ říká Portlík. Často jsou to až absurdní spory, ale podle Portlíka je nutné jimi projít. „Je úlohou radnice, aby vztahy mezi veřejností, investorem a vlastníkem byl odladěný.“ Za posledních deset let udělala Praha 9 třicet procent bytové výstavby celého hlavního města.

Přesto i tam funguje takzvaný syndrom NIMBY, tedy že původnější obyvatelé nechtějí, aby v jejich blízkosti vznikaly nové projekty. Jedním ze způsobů, jak veřejnost uspokojit a který na Praze 9 funguje, je nabídnou obyvatelům i něco navíc. Podle Portlíka vznikají nejen byty, ale i nové parky, klidová místa, a prý dokonce i první škola na území celého města po třiceti letech. Na ty ovšem musejí přispívat jednotlivé obce. „Praha selhává v legislativní iniciativě. Dnes když se staví, investor odvede daně státu, to místo nedostane nic.“ Což znamená, že obce musí stavět parky či školy z peněz na obyvatele, které ovšem nekorespondují s velikostí rozvoje daného místa.

„Zaostalost systému výběru daní a redistribuce peněz brzdí progres,“ tvrdí Portlík. Z toho pramení, že peníze na investice do okolí nové výstavby musejí obce získávat jinde. Od investorů. Proto v Česku vznikla debata o kontribucích. „Je to trošku nespravedlivé. Myslím, že stát by měl nechat velkou část daní vybranou od investorů, na území, kde přidaná hodnota vzniká.“ Kontribuce je podle něj jakási náplast ne nedostatky českého daňového systému.

Aktuální díl podcastu Realitní Club s Tomášem Portlíkem si můžete pustit v úvodu tohoto článku nebo na vaší oblíbené podastové platformě.

starosta Prahy 9 Tomáš Portlík a redaktor Newstream.cz Dalibor Martínek

Starosta Prahy 9 Portlík: Město se má rozvíjet do výšky

Mrzí mě, že pár posledních generací politiků neřeklo, kam se město má rozvíjet, říká Tomáš Portlík, starosta Prahy 9. Podle něj dosud spousta lidí žije v přesvědčení, že každá zelená plocha se má chránit, protože zástavby už je údajně moc. „Ale když si porovnáte Prahu se zahraničními městy, tak zjistíte, že hustota u nás je jedna z nejmenších,“ uvádí starosta části města, kde v posledních letech vzniká nejvíce bytů. Portlík si nemyslí, že by nízká hustota byla špatně, ale přináší to větší náklady na údržbu a obsluhu města.

Přečíst článek

Natáčení podcastu s Evou Le Peutrec

Lhala jsem o tom, že jsem žena, říká architektka mrakodrapů Eva Le Peutrec o práci v Číně

Ze severočeských Hořic do San Franciska a posléze do Šanghaje. Aktuálně ale architektka Eva Le Peutrec žije v Nové Kaledonii. Na tichomořském ostrově nejenom vychová své děti, ale i pracuje. Projektovala odsud například rekonstrukci pařížské Notre-Dame.

Přečíst článek

Natáčení podcastu s šéfem komerčním výstavby Penta Real Estate Pavlem Streblovem.

Podcast: Města se zahušťují všude na světě, v Praze to ale vázne, říká Streblov z Penty

Jak bude vypadat realitní trh za pět let? Začnou Češi upřednostňovat nájemní bydlení? A stane se dřevo materiálem číslo jedna? Nejenom o tom, ale třeba také o plánech přemostění kolejiště Hlavního nádraží, hovořil Pavel Streblov v dalším díle podcastu Realitní Club.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související