Davy demonstrantů se opět sešly v gruzínském hlavním městě Tbilisi, aby si připomněly 365 dní nepřetržitých protestů proti rozhodnutí vlády zastavit rozhovory o vstupu jihokavkazské země do Evropské unie. Tisíce lidí - mnozí s vlajkami Gruzie a Evropské unie, s bubny, píšťalkami a transparenty - pochodovaly po Rustaveliho třídě, hlavní tepně metropole, uvedly tiskové agentury.
Gruzínští zákonodárci zvolili novým prezidentem kandidáta vládní strany Gruzínský sen, bývalého fotbalistu a kritika Západu Michaila Kavelašviliho. Informovaly o tom agentury. Hlavu státu podle ústavních změn poprvé nevybírali voliči, ale sbor 300 volitelů, v němž jsou vedle poslanců také zástupci regionálních samospráv.
Británie omezí styky s gruzínskou vládou. Oznámil to podle agentury Reuters britský ministr zahraničí David Lammy v prohlášení odsuzujícím násilí vůči protestujícím a novinářům v jihokavkazské zemi. Omezení spolupráce se podle Lammyho bude týkat i spolupráce v oblasti obrany.
V ulicích gruzínské metropole Tbilisi se opět sešly tisíce lidí demonstrujících proti rozhodnutí vládnoucí strany pozastavit do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Demonstranti se nejprve shromáždili před jednou z univerzit a následně se vydali k budově parlamentu, píše agentura AFP.
Do 30. ročníku soutěže Czech Press Photo se přihlásil rekordní počet fotografek a fotografů. Bylo jich 256. Porota vybírala nominované snímky z více než 4500 prací. Pořadatelé zveřejnili nominace v osmi kategoriích, kterým jako téma dominují ničivé povodně, tragická střelba na Univerzitě Karlově a sportovní fotografie z letních olympijských her v Paříži, mistrovství Evropy ve fotbale nebo z mistrovství světa v hokeji v Praze.
Oficiální výsledky parlamentních voleb v Gruzii, jak je oznámila tamní ústřední volební komise, jsou „statisticky nemožné“, uvedla firma HarrisX, která uskutečnila jeden z průzkumů zveřejněných bezprostředně po hlasování 26. října, tzv. exit poll.
Maďarský premiér Viktor Orbán při své návštěvě v Gruzii vyzval tamní vládu, aby ignorovala kritiku z řad politiků EU. Nejen ti totiž kritizují průběh víkendových voleb. Prezidentka země Salome Zurabišviliová už dříve uvedla, že se Gruzie stala obětí ruské speciální operace.
Gruzínci bojují už dlouho o svou evropskou budoucnost. Víkendová brutální manipulace a doslova ukradení voleb ze strany vládnoucí strany, jsou pro tento evropský směr fatální ranou.
Desítky tisíc lidí se shromáždily před budovou gruzínského parlamentu poté, co opozice a gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová svolaly protest proti výsledkům sobotních parlamentních voleb. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. Do Tbilisi dnes zároveň přicestoval maďarský premiér Viktor Orbán, který vládní straně gratuloval k vítězství už v sobotu.
Gruzie se při parlamentních volbách stala obětí ruské speciální operace, uvedla gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová, která podporuje směřování své země k Evropské unii. Sobotní hlasování vyhrála podle ústřední volební komise dosavadní vládnoucí strana Gruzínský sen, která podle opozice a Západu vede autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem.
Současná vládnoucí strana Gruzínský sen vede s asi 53 procenty hlasů v parlamentních volbách v Gruzii. Po sečtení hlasů z přibližně 70 procent okrsků o tom podle agentury Reuters informovala tamní ústřední volební komise. Za vítěze voleb se už krátce po uzavření volebních místností označil jak Gruzínský sen, tak opozice. Výsledek voleb podle mnohých určí budoucí směřování této jihokavkazské země.
Kabinová lanovka na Sněžku v uplynulé zimní sezoně, tedy od loňského října zhruba do poloviny března, přepravila přes 83 700 cestujících, což je meziročně o 12 procent méně. Důvodem bylo nepříznivé počasí zejména v prosinci a únoru a nepříznivé povětrnostní podmínky po celou zimu.
Francouzské námořnictvo ve Středomoří nalodilo na loď patřící do ruské stínové flotily. Na síti X to napsal francouzský prezident Emmanuel Macron.
Švýcarsko ve shodě se svou neutralitou neumožní nyní žádný vývoz zbraní do Spojených států, které jsou zapojeny do válečného konfliktu proti Íránu. Dnes to v prohlášení oznámila vláda alpské konfederace. Poznamenala, že licence pro vývoz zbraní do Izraele již několik let Švýcarsko nevydalo. Totéž platí pro Írán, dodalo prohlášení švýcarské vlády.
Státní rozpočet na letošní rok vyšel se Sbírce zákonů. V účinnost má vstoupit v sobotu. Tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém stát od začátku roku hospodařil. Prezident Petr Pavel rozpočet podepsal dnes. První rozpočet, který předložila a prosadila koaliční vláda Andreje Babiše (ANO), počítá se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, nakonec rozpočet skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
Poslanec Robert Králíček (ANO) po zhruba dvou měsících končí jako vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost.
Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet začne platit den po svém zveřejnění ve Sbírce zákonů. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
Ve válce, kterou před čtyřmi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo nejméně 204 626 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje a zmíněné padlé identifikovala.
V kuvajtských rafineriích🏭🏭🏭 Míná al-Ahmadí znovu vypukl požár po útoku drony. Oznámila to podle agentury AFP státní ropná společnost KPC. Oběti hlášeny nejsou.
Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu EU zopakovala, že Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda unijních vrcholných schůzek António Costa na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána uvedl, že nikdo nemůže vydírat Evropskou radu.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Ve schválených závěrech dnešního bruselského summitu také ostře odsoudili íránské údery na okolní země a shodli se, že chtějí předejít opakování migrační vlny z roku 2015.