Barokní zámek Bezdružice na Tachovsku dál hledá nového majitele. Za 52 milionů je drahý
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových napotřetí neuspěl s prodejem barokního zámku Bezdružice na Tachovsku s téměř dvouhektarovým lesoparkem.
Státní úřad zámek nabídl ve výběrovém řízení s elektronickou aukcí nejméně za 52 milionů korun. Nikdo nesložil kauci, aukce byla proto automaticky zrušena. Úřad vyhlásí další kolo výběrového řízení, informovala o tom jeho mluvčí Michaela Tesařová.
Elektronická aukce areálu s minimální vyhlašovanou cenou 52 milionů korun měla být zahájena dnes v 10:00 a měla trvat do 16. července do 10:00. Zájemci museli do půlnoci 14. července složit kauci pět milionů korun, což se nestalo. První aukce zámku s minimální cenou 60 milionů korun se měla konat letos 10. a 11. února. Kauci také nikdo nesložil, stejně tak při druhém pokusu majetkového úřadu o aukci v dubnu za cenu 54 milionů korun.
Zchátralý renesančně barokní zámek v Nemilkově na Klatovsku koupili před devíti lety manželé Kaplanovi z Prahy. Prodali byt a vše, co měli, přestěhovali se do Pošumaví a zámek postupně opravují. Restaurátorka Karine Artouni nyní dokončuje obnovu a rekonstrukci maleb v cenném barokním tanečním sálu z poloviny 18. století. Zámek majitelé zpřístupňují veřejnosti na prohlídky, pořádají zde i koncerty a další akce. Opravu barokního sálu má podpořit v neděli 13. července koncert, řekla Markéta Kaplanová.
Manželé z Prahy koupili zchátralý barokní zámek v Pošumaví. Teď jej rekonstruují
Reality
Zámek Bezdružice, který je kulturní památkou, získal podle mluvčí stát loni po rozhodnutí soudu po odsouzeném, který se dopustil rozsáhlé trestné činnosti. Před více než deseti lety koupil zámek podnikatel Jiří Kubíček, který v něm měl velkou kolekci loveckých trofejí a vycpaných zvířat. V červnu 2022 byl odsouzen k osmi letům vězení za podvedení téměř 8000 investorů, jimž podle soudu způsobil škodu 2,25 miliardy korun. Policisté mu obstavili majetek. Zámek je teď podle ÚZSVM z většiny vyklizený. Stát ho převzal loni o prázdninách a musí ho do dvou let prodat. Po úspěšném prodeji areálu převedeúřad výnos na speciální účet ministerstva spravedlnosti na pomoc obětem trestných činů.
Oprava bude nutná
Podle starosty Bezdružic Lumíra Kadlece zámek není v katastrofálním stavu, opravu ale bude potřebovat. Město s necelou tisícovkou obyvatel by podle něj uvítalo, kdyby areál někdo s dobrým záměrem koupil a opět oživil. "Mně osobně by se líbilo, kdyby to někdo využil třeba na wellness, relaxační centrum a podobně. Aby se otevřela restaurace na terase s krásným výhledem na Bezdružice. Bylo by to příjemné pro turisty i pro naše občany," poznamenal.
Zámek stojí na místě středověkého hradu ze 13. století. Současnou podobu získal v 18. století. V 19. století se přeměnil na kanceláře, v části byl soud a vězení a od 50. let minulého století sloužil po úpravách jako rekreační zařízení a ozdravovna ČKD Praha. V letech 1999 až 2004 prošel velkou rekonstrukcí a otevřel se i veřejnosti. V roce 2014 vznikly v zámku pokoje se sociálním zařízením, kuchyně pro restauraci a vinárna, byla obnovena kaple a vzniklo malé wellness centrum. Část památky byla uzpůsobena pro prohlídky.
Pražský zámek Veleslavín se nepodařilo prodat ani na šestý pokus. Do elektronické aukce s vyvolávací cenou 299 milionů korun se stejně jako při předchozích pokusech nikdo nepřihlásil. Majetkový úřad vyhlásí nové výběrové řízení na prodej nemovitosti.
Zámek Veleslavín stále zůstává v majetku státu, nepodařilo se ho prodat ani se slevou
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
