Památkáři nám striktně vymezili hranice, říká šéf designérů nového Máje
Zřejmě nejsledovanější rekonstrukce v Praze se chýlí ke svému konci. Architekti a designéři ještě ladí poslední detaily. Někdejší obchodní dům Máj na Národní třídě se otevře již příští týden. Kromě supermarketu v podzemí, ochodů v prvním patře a gastro provozu v druhém, objekt zaplní asi největší zábavní centrum v Evropě. „Myslím, že stejně jako v případě motýlů se veřejnost rozdělí do dvou skupin, jedné se to bude líbit, druhé ne,“ říká hlavní architekt Ondřej Michálek ze společnosti Prochazka & Partners, která navrhovala design většiny vnitřních prostor a z pozice cenového a projektového manažera pod taktovkou developera Amadeus Real projekt řídila.
Rekonstrukce Máje je jednou z nejsledovanějších proměn v Praze. Jaké to je být podepsaný pod podobným projektem?
Má to řadu výhod a samozřejmě i nevýhod. Jde o národní kulturní památku, navíc v centru Prahy. Stavba je tak pod přísným drobnohledem. Jen si vzpomeňte, jak silné reakce vyvolali motýli Davida Černého na fasádě. Předpokládáme proto, že i interiéry se setkají s odezvou.
Už nějaká přišla? Před pár dny jste zveřejnily první snímky interiéru.
Video z interiéru (ke zhlédnutí níže - pozn. red.) hodně rezonovalo. A nějaké reakce jsem v diskusích už zaregistroval. Pohledy se samozřejmě různí.
Rekonstrukce Máje rozdmýchává debatu
Takže se obáváte toho, jak budou Pražané na novou podobu Máje reagovat?
Neřekl bych, že se obáváme. Myslím, že stejně jako v případě motýlů se veřejnost rozdělí na dvě skupiny, jedné se to bude líbit, druhé ne. Každopádně každému bych doporučil, aby se šel dovnitř podívat. Vlastní dojem snímky ani video nenahradí.
Architekt, muzikant a politický aktivista Matúš Vallo už téměř šest let jako primátor Bratislavy mění slovenskou metropoli k lepšímu. Tu trápí obdobné problémy jako Prahu, třeba nedostatečná výstavba bytů a jejich ceny. V čem by se mohla bývalá federální metropole vzájemně inspirovat? „Prahou se inspirujeme už dlouho, od přípravy publikace Plán Bratislava, po zkušenosti s přípravou revitalizace velkých brownfieldů, v Praze zejména bývalých nádraží,“ říká Matúš Vallo v rozhovoru.
Primátor Bratislavy: Praha je pro nás inspirací, ze slovenské metropole chci udělat bezpečné město
Leaders
Co byly asi ty největší obtíže, s nimiž jste se během projektování potýkaly?
Nešlo přímo o obtíže. Jen jsme se s projektem podobného typu setkali poprvé. Zábavní centrum takového rozsahu v Česku, a vlastně ani v Evropě, nenajdete. Takže přípravy se pojily s častým cestováním a poznáváním. Kromě několika tematických barů, třeba i na střeše Máje, odkud je krásný 360stupňový výhled na celou Prahu, tam najdete minigolf nebo trenažer Formule 1. Nějaký druh zábavy by si tam měl najít každý.
Na jaké zákazníky nový Máj cílí?
Do prvního podzemního patra se vrací Tesco, do přízemí obchody a v prvním patře najdete gastro provozy. Všechny tyto prostory jsou běžně přístupné. V dalších už pak je zmiňované zábavní centrum, které bude přístupné po zaplacení vstupného. Prostor je zároveň vhodný pro pořádání různých společenských akcí.
Odkaz na historii lze najít v některých prvcích interiéru
Najdeme ve vámi navržených prostorech i nějaký odkaz na historii objektu?
Samozřejmě. Budovu respektujeme jako národní kulturní památku. Od památkářů jsme měli jasně stanovené hranice, co se smí, a co už ne. Nicméně, že by se doba, kdy Máj vznikal, stoprocentně otiskla do podoby interiéru, rozhodně říct nemohu.
Původní projekt Central Group na Žižkově obsahoval věže tři, setkal se ale s nesouhlasem vedení Prahy. Architektka Eva Jiřičná ho tedy musela spolu se svým týmem přepracovat. Trvalo to pět let a místo tří budov bude mít rozvojové území kolem někdejšího „Mordoru“ v centru věž jen jednu. Vysoká bude 80 metrů. „Samozřejmě chápu, že úkolem památkářů je ochraňovat historii města. Na druhou stranu ale neinformovanost a mnohdy i přílišná konzervativnost jsou zbytečnou překážkou dalšího rozvoje,“ říká světoznámá architektka.
Eva Jiřičná: Věž vysoká 80 metrů je prcek. Konzervativní přístup brzdí vývoj Prahy
Reality
Jak jste vlastně vnímal tu polarizovanou diskusi ohledně objektů Davida Černého?
S nadšením. Vlastně koncept celé té budovy, od motýlů po interiér, je postavený na wau efektu. Jde o interiér, který byste si doma těžko vytvořili. Nicméně v centru zábavy je žádoucí, aby vás co nejvíce detailů překvapilo a pobavilo. Například v jednom z barů bude u stropu viset obrovský křišťálový kostlivec od předního českého skláře Zdeňka Lhotského. Takže vlastně nejenom zábava, ale i velmi kvalitní české umění.
A nějaké další kousky by se v Máji našly?
Těch kousků je tam hrozně moc. Hodně jsme spolupracovali s českými sochaři. Téměř všude, dokonce i na toaletách, jsou umístěné krásné křišťálové lustry.
Amdeus Real nám dal volnou ruku
Můžete alespoň zhruba přiblížit výši investice?
Na to vám bohužel nemohu odpovědět.
Jak volnou ruku jste při navrhování měli?
Měli jsme relativně volnou rukou. Heslo naší práce bylo „víc je víc“. Mnohdy pro nás možná už trochu střelený nápad, investor uvítal.
„Projekt na rekonstrukci Hlavního nádraží v Praze je velmi smělý, ale řeší dlouhodobé problémy, které jsme dosud nedokázali řešit,“ říká šéf pražských plánovačů Ondřej Boháč v dalším díle podcastu Realitní Club. Kromě zásadních pražských projektů, jako jsou rekonstrukce Hlavního nádraží či výstavba Vltavské filharmonie, se dostalo i na další ožehavá témata - Metropolitní plán Prahy i rekodifikaci stavebního zákona.
Šéf pražských plánovačů: Kdyby si v Praze nikdo nestěžoval, byl bych nervózní
Reality
Zámek v Týnci u Klatov sloužil jako maštal, jako sídlo německé i československé armády. Z ruin se nyní díky soukromému majiteli stal zase barokní skvost.
Prodali dům i byt a opravili barokní ruinu. Ne všechny zámky mají takové štěstí
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
