Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Prodali dům i byt a opravili barokní ruinu. Ne všechny zámky mají takové štěstí

Rekonstrukce zámky v Týnci u Klatov trvala 25 let.
Profimedia.cz
Petra Nehasilová

Zámek v Týnci u Klatov sloužil jako maštal, jako sídlo německé i československé armády. Z ruin se nyní díky soukromému majiteli stal zase barokní skvost.

Zámek v Týnci u Klatov dlouhé desítky let chátral. Výjimečná barokní stavba a také kulturní památka měla víc štětí než stovky dalších. Současný majitel ji díky nákladné a časově náročné rekonstrukci zachránil.

„Do objektu léta zatékalo, byla narušena statika, detaily jako podlahy, stropy, okna a dveře byly zničeny,“ přibližuje majitel zámku Jan Pelánek Lazarowitz.

Sběratel umění se do zámku zamiloval a v roce 1999 ho odkoupil od správkyně konkurzní podstaty s tím, že ho zrekonstruuje a umístí do něj svoje sbírky umění.

Z ruiny se za čtvrt miliardy stal barokní skvost plný umění

Kvůli opravě rodina prodala dům a byt, použila všechny úspory, spoření, penzijní pojištění. Ani potom, ale stavba stále nebyla ve stavu, aby se do ní mohly odvézt sbírky a otevřít se veřejnosti.

„Památku můžete začít opravovat s deseti miliony, ale stejně tak se třemi sty miliony, významná památka tohoto typu, chcete-li se držet tradičních materiálů, řemesel a historických postupů, si vždy zaslouží investici maximální,“ dodává Pelánek Lazarowitz.

Nová várka zámků na prodej

Nová várka zámků na prodej. V módě jsou ty po rekonstrukci za stovky milionů

Zájem o honosné zámky trvá. Stále častěji se ale poptávají ty, které jsou po rekonstrukci. Na svého majitele čekají zpravidla dva roky.

Přečíst článek

S opravami významně pomohly mimo jiné dotace ministerstva kultury a také v roce 2018 víc než 110 milionů korun z IROP. Cekově rekonstrukce vyšla na čtvrt miliardy korun.

„Je to jako dítě. Když něco 25 let pipláte, je to velmi emociální. Celý objekt má pět tisíc metrů čtverečných a pět podlaží. Museli jsme dostat zámek do původního stavu. Nejsilnější zážitek pro mě byl, když jsme předloni přivezli asi 200 nových oken. Najednou byl zámek uzavřen, nešel do něj mráz a vítr a viděla jsem, že ten dům je šťastný," dodala Jirmusová Lazarowitz.

Majitelé chtějí zámek opět věnovat umění, výstavám svých sbírek i výstavám současných umělců či práci restaurátorů.

Hodně zámků hledá majitele

Ne všechny zámky, v Česku jsou jich stovky, mají takové štěstí jako ten v Týnci u Klatov. Některé chátrají a jiné dlouho hledají nové majitele.

Takový je třeba osud jednoho z největších hradních komplexů v Dolních Kounicích na Brněnsku, jehož odhadní hodnota šplhá až k půl miliardě, je už přes rok v nabídce realitní kanceláře za 200 milionů korun.

Dlouho hledá majitele i zámek v Liberci. Nabízí ho realitní kancelář Sotheby´s. Současný majitel se ho pokusil prodat už před deseti lety, a to za šest milionů eur. O koupi objektu už několik let přemýšlí i vedení Liberce nebo Liberecký kraj. Zhruba před šesti lety radnice cenu za nákup zámku odhadovala na 60 až 100 milionů korun.

Huť František postavená ve stylu a způsobem původních lesních hutí se zachovala v původní podobě, stejně jako sklářská osada Na Kácku, jejíž je součástí.

Huť v obci Sázava si zahrála v Báječných letech. Teď ji nadace Vieweghů prodává

Huť František, nejstarší objekt skláren v Sázavě, je na prodej. Majitel, Nadace Josefa Viewegha, za něj chce 99 milionů korun.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Doporučujeme