Prodali dům i byt a opravili barokní ruinu. Ne všechny zámky mají takové štěstí
Zámek v Týnci u Klatov sloužil jako maštal, jako sídlo německé i československé armády. Z ruin se nyní díky soukromému majiteli stal zase barokní skvost.
Zámek v Týnci u Klatov dlouhé desítky let chátral. Výjimečná barokní stavba a také kulturní památka měla víc štětí než stovky dalších. Současný majitel ji díky nákladné a časově náročné rekonstrukci zachránil.
„Do objektu léta zatékalo, byla narušena statika, detaily jako podlahy, stropy, okna a dveře byly zničeny,“ přibližuje majitel zámku Jan Pelánek Lazarowitz.
Sběratel umění se do zámku zamiloval a v roce 1999 ho odkoupil od správkyně konkurzní podstaty s tím, že ho zrekonstruuje a umístí do něj svoje sbírky umění.
Z ruiny se za čtvrt miliardy stal barokní skvost plný umění
Kvůli opravě rodina prodala dům a byt, použila všechny úspory, spoření, penzijní pojištění. Ani potom, ale stavba stále nebyla ve stavu, aby se do ní mohly odvézt sbírky a otevřít se veřejnosti.
„Památku můžete začít opravovat s deseti miliony, ale stejně tak se třemi sty miliony, významná památka tohoto typu, chcete-li se držet tradičních materiálů, řemesel a historických postupů, si vždy zaslouží investici maximální,“ dodává Pelánek Lazarowitz.
Zájem o honosné zámky trvá. Stále častěji se ale poptávají ty, které jsou po rekonstrukci. Na svého majitele čekají zpravidla dva roky.
Nová várka zámků na prodej. V módě jsou ty po rekonstrukci za stovky milionů
Reality
S opravami významně pomohly mimo jiné dotace ministerstva kultury a také v roce 2018 víc než 110 milionů korun z IROP. Cekově rekonstrukce vyšla na čtvrt miliardy korun.
„Je to jako dítě. Když něco 25 let pipláte, je to velmi emociální. Celý objekt má pět tisíc metrů čtverečných a pět podlaží. Museli jsme dostat zámek do původního stavu. Nejsilnější zážitek pro mě byl, když jsme předloni přivezli asi 200 nových oken. Najednou byl zámek uzavřen, nešel do něj mráz a vítr a viděla jsem, že ten dům je šťastný," dodala Jirmusová Lazarowitz.
Majitelé chtějí zámek opět věnovat umění, výstavám svých sbírek i výstavám současných umělců či práci restaurátorů.
Hodně zámků hledá majitele
Ne všechny zámky, v Česku jsou jich stovky, mají takové štěstí jako ten v Týnci u Klatov. Některé chátrají a jiné dlouho hledají nové majitele.
Takový je třeba osud jednoho z největších hradních komplexů v Dolních Kounicích na Brněnsku, jehož odhadní hodnota šplhá až k půl miliardě, je už přes rok v nabídce realitní kanceláře za 200 milionů korun.
Dlouho hledá majitele i zámek v Liberci. Nabízí ho realitní kancelář Sotheby´s. Současný majitel se ho pokusil prodat už před deseti lety, a to za šest milionů eur. O koupi objektu už několik let přemýšlí i vedení Liberce nebo Liberecký kraj. Zhruba před šesti lety radnice cenu za nákup zámku odhadovala na 60 až 100 milionů korun.
Huť František, nejstarší objekt skláren v Sázavě, je na prodej. Majitel, Nadace Josefa Viewegha, za něj chce 99 milionů korun.
Huť v obci Sázava si zahrála v Báječných letech. Teď ji nadace Vieweghů prodává
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.