Partneři projektu

Nová data: Byty v Praze meziročně zlevnily. Nájmy však rostly a krize na trhu bydlení se prohlubuje

Byty v Praze meziročně zlevnily
iStock
Dalibor Martínek

Krize v prodeji nových nemovitostí v Česku dál pokračuje. Newstream získal exkluzivně nové údaje od analytické společnosti Flat Zone, společnosti, která sleduje a analyzuje údaje z trhu nemovitostí. Výsledek? Propad cen nemovitostí dál pokračuje. A to nejen u starších nemovitostí, ale i v segmentu nové výstavby. Důvodem je nízká nabídka nových nemovitostí, jejich vysoká cena a nedostupné bankovní financování při aktuálním úroku kolem šesti procent za hypotéku.

Před rokem, ve třetím čtvrtletí roku 2022, byla v Praze průměrná cena nového bytu 154 181 korun za metr čtvereční. O rok později, tedy letos ve třetím čtvrtletí, od července do září, poklesla tato cena na 151 156 korun. Zhruba o dvě procenta.

Zároveň pokračuje i růst nájmů. V Praze vzrostly nájmy podle údajů Flat Zone za poslední rok v průměru o 12 a půl procenta, z ceny 375 korun za metr na aktuálních 422 korun za metr čtvereční bytu.

Rezidence Benkova na Chodově

Boj o kupující začíná. Developeři se připravují na snížení sazeb

Letošní rok už developeři více méně odepsali. Někteří se však snaží dopředu „zaháčkovat“ klienty, kteří přijdou, až začnou klesat úrokové sazby hypoték. To bude nejspíš příští rok. I když prodejci nových bytů teď často hovoří o tom, že návrat odložené poptávky zvedne ceny, v první fázi půjde hlavně o to udat na trhu už nachystané projekty, jejichž výstavbu někteří developeři v nepříznivé ekonomické situaci raději také odložili.

Přečíst článek

Údaje potvrzují trend posledních dvou let. A sice, že zájemci o nové bydlení vyčkávají. Čekají na snížení úrokových sazeb, aby si mohli pořídit bydlení na hypotéku, která je v současnosti prakticky nedostupná. Mezitím developeři přemýšlejí, za jaké ceny nabídnout nové byty, když jim zdražilo financování.

Lidé ztrácí zájem o vlastní bydlení

Developeři tak nyní využívají různé marketingové balíčky, garáž zdarma, kuchyňskou linku „zdarma“ či klimatizaci, aby oživili zájem kupujících. To se ovšem nedaří. Podle údajů společnosti Flat Zone pokles poptávky po vlastním bydlení pokračuje. Neklesly jenom ceny nových bytů v Praze, ale napříč celým českým trhem.

Zatímco ještě před rokem byla průměrná cena novostavby ve Středočeském kraji 96 877 korun za metr, v současnosti je to 94 775 korun. Pokles o dvě procenta. V Jihomoravském kraji klesly ceny ze 111 tisíc korun na sto sedm tisíc. Meziroční pokles o několik procent v hodnotě nové nemovitosti se týká každého českého regionu.

Tomáš Jelínek, Century 21

Tomáš Jelínek: Lidé se nechtějí smířit s tím, že jejich nemovitost ztratila na ceně. A někde to bylo i o padesát procent

V době covidu se v Česku dalo na realitním trhu prodat cokoliv za jakoukoliv cenu. V posledním roce a půl je však situace úplně jiná. Vlastníci nemovitostí žijí v době minulých cen a nechtějí se zbavit svého snu o vysokém zúročení svého domu či chalupy. Kupující však nyní ceny neakceptují. Nemají na to v době vysoké inflace peníze, a na bankovní financování nedosáhnou. Už se tato situace mění? Vidíme rozmrzání trhu, říká Tomáš Jelínek, šéf Century 21, největší sítě obchodníků s realitami v zemi. Hlavním trendem je nyní nájemní bydlení. „To nyní tvoří dvě třetiny našeho byznysu,“ říká Jelínek.

Přečíst článek

Pád cen nemovitostí má několik příčin. První je nedostupnost financování. Lidé se při průměrném úročení hypotéky kolem šesti procent neženou do nákupu bytu či domu. To je nyní určující faktor. Dalším aspektem je očekávání. Češi vyčkávají na okamžik, až spadnou úrokové sazby, třeba pod pět procent. Toto očekávání se možná naplní v první polovině příštího roku. Do té doby bude patrně poptávka po novém bydlení utlumená.

O tom, zda budou ceny nemovitostí dál klesat nebo začnou růst, rozhoduje i psychologický prvek. Až si většina kupující h začne myslet, že se trh otáčí směrem k růstu cen, začnou nakupovat. „Až ceny nemovitostí začnou růst, pro investory to bude impuls k nákupu, přestane vyčkávání na další pokles cen,“ tvrdí Vít Soural, zakladatel analytické společnosti Flat Zone.

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

České stavebnictví nadále roste

Hypoteční boom se vrátil: Banky loni půjčily 406 miliard, druhý nejsilnější rok v historii

Přečíst článek