Morava táhne. Mají tam další krásnou budovu, samozřejmě vinařství
Tuzemské víno je čím dál lepší, stejně tak i vinařství, v nichž se moravská a česká vína rodí. Zejména pak na jižní Moravě v poslední době vyrostla krásná vinařství. Za zmínku stojí i to nejnovější, v Kurdějově, které navrhl architekt Aleš Fiala.
Vinařství Gurdau, nesoucí německé jméno Kurdějova, vzniklo doslova na zelené louce. I když se tam pěstovalo víno, ostatně jako v celé oblasti, už dávno v historii. Tamní ryzlink pili nejenom mikulovští a brněnští měšťané, ale i šlechtici. A stejné je to i dnes. Po 10 letech svojí existence se víno z vinařství Gurdau snoubí s pokrmy na stolech těch nejvyhlášenějších restaurací v Praze, Brně ale i daleko za hranicemi, například ve Francii, Velké Británii, Švýcarsku nebo Singapuru.
Podívejte se, jak se beton snoubí s vinohradem:
K 10letému výročí si navíc ti, kdo stojí za nápadem věhlas vína z Kurdějova zase oprášit, tedy podnikatel Zdeněk Hort a vinař Jaromír Gala, nadělili a nejenom sobě, novou budovu.
Vinařský dům připomínající betonovou „vlnu“ stojí v samé srdci vinic. Je to tak nejlepší. Tedy strategické. I když, jak říká její autor architekt Aleš Fiala, vlastně i „poetické, protože odstupuje od vesnice a nabízí uklidňující a okouzlující výhledy.“ Z dřevem obložených teras je vidět až na Pálavu či roviny rozprostírající se v Rakousku.
Národ pivařů? Nikoliv. V tuzemsku se produkuje i skvělé víno. Navíc vinařské domy jsou čím dál "hezčí" a kromě degustace lákají i na skvělou architekturu.
Umí Češi pít jen pivo? Ne, produkují i skvělé víno a vinařství jsou čím dál tím hezčí
Enjoy
Vlastní stavba je železobetonová, dvoupatrová. V podzemí je výroba a archiv, v přízemí se degustuje, hoduje a prodává. Zároveň jsou tam k dispozici dva apartmány pro příležitostné nocování.
Památková ochrana v centru Prahy je žádoucí, i když ne doslova všude. Že se ale v metropoli tak málo staví, nesouvisí s Metropolitním plánem či legislativou, ale s českou mentalitou. „Prostě se neradi smiřujeme s něčím novým, a neradi opouštíme to staré, neradi vyhazujeme krámy z garáží a komor, a hlavně bychom strašně rádi do všeho mluvili. Jakýkoli zákon, který vznikne, tak vždycky bude narážet na to, že když se staví něco nového, tak spousta lidí se proti tomu ohradí, bude mít námitky,“ říká architekt Jan Holna, spolumajitel architektonického studia DAM. 
Architekt: Češi nemají rádi novoty a do všeho mluví. I proto se tu špatně staví
Reality
Opening „zlatého domu“ z pera světoznámého architektonického studia Zaha Hadid Architects se uskuteční v pondělí 4. září. Většina gastro provozů tak zahájí provoz během září, ale například kavárna Loka se dle vyjádření personálu, otevře již v pátek 1. září. 
Otevření nejdražší a nejzelenější budovy v Praze se posunulo. Do Masaryčky se na kávu ale dostaneme už v září
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
