Z hausbótu do řadovky na Hřebenkách. Podívejte se, jak bydlí filmový režisér Jan Hřebejk
Skleněná kostka jako koupelna, svod dešťové vody v interiéru a umění na každém kroku. Tak vypadá nový domov filmového režiséra Jana Hřebejka a jeho rodiny na pražských Hřebenkách, který navrhla architektka Dagmar Štěpánová ze studia Formafatal.
Filmový režisér Jan Hřebejk se svojí rodinou trvale žil na hausbótu na pražském Smíchově, a to do doby, než se zamilovali do řadovky ze 70. let na Hřebenkách. Dům v prudkém svahu s výjimečným výhledem na celou Prahu si nechali zrekonstruovat architektkou Dagmar Štěpánovou ze studia Formafatal.
I známí ateisté, Češi, si staví kostely. V posledních letech jich vzniklo hned několik. Jsou moderní, inspirativní a odbornou architektonickou veřejností oceňované. Podívejte se na výběr pěti z nich, do nichž stojí za to zajít i mimo Vánoce.
FOTOREPORTÁŽ: Moderní české kostely, do nichž stojí za to jít i mimo Vánoce
Reality
„Vytvořit místo pro život, kde se budou cítit dobře nejen majitelé, ale i jejich přátelé. Místo, které bude působit přirozeně a zabydleně od samého začátku. Domov, který bude autentický, barevný, plný knih, obrazů a dalších uměleckých předmětů. Byt, do kterého kdykoliv umístíte něco nového, neuškodí mu to,“ takové bylo zadání klientů popisuje architekta Dagmar Štěpánová.
Na projektu pracovala celkem čtyři roky. Protože šlo o řadovku, nemohla příliš zasahovat do fasády, aby vizuálně udržela jednotný charakter domu. A stejně jako na hausbótu, kde jsou prostorově potlačené ložnice a koupelna, se tento prostorový princip opakuje i v novém domě.
Na výsledek rekonstrukce se podívejte do následující galerie:
Při návrhu domu do Moravského Krumlova architekti striktně respektovali objem a tvar domu, který na tomto místě v minulosti stával. Radikálně ho ale od okolní zástavby odlišili barvou. Černou na fasádu studio CL3 nezvolilo náhodou.
Černý dům? Fasáda se odkazuje na díru, která tu dlouho zela
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
