Města kritizují nový model stavebního řízení. Má zásadní nedostatky
Nový informační systém stavebního řízení, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), je podle představitelů opavské radnice nefunkční. Nelze v něm plnohodnotně pracovat. Radnice vyzývá ministerstvo k nápravě. V prohlášení to uvedl tajemník magistrátu Tomáš Elis. Podle něj se na situaci podobně dívají i představitelé dalších měst.
Ministerstvo na předchozí podobné výtky samospráv uvedlo, že si počáteční problémy uvědomuje, s úřady problémy řeší, systém ale umožňuje zvládnout všechny kroky od podání až po ukončení věci.
Vedení Prahy čeká perné léto i podzim. Musí totiž k dojít k politické shodě nad novým Metropolitním plánem. Nejobtížnější jsou dohody ohledně infrastruktury. „Všichni chtějí jezdit vysokorychlostní trati, nikdo ji nechce mít u sebe. Všichni chtějí jezdit po dálnici, nikdo ji nechce mít u sebe. To je taková ta klasika,“ říká šéf IPRu Ondřej Boháč v podcastu Realitní Club.
Šéf pražských plánovačů: Stavební zákon přinesl jen elektronizaci, nikoli digitalizaci
Reality
"Nasazená verze uvedeného systému není zatím dostatečně efektivní a přetrvávají zásadní nedostatky. Ve spolupráci s dalšími městy a obcemi apelujeme na zmíněné ministerstvo a intenzivně jej vyzýváme k nápravě," uvedl tajemník opavského magistrátu. Úředníci stavebního úřadu byli podle něj k 18. červenci pouze v počáteční fázi evidování podání. "Ten prozatím nelze pro práci stavebních úřadů funkčně využívat. Velmi se všem omlouváme za případné komplikace, které jsme nezpůsobili, ale věříme, že se situaci MMR podaří v rozumném čase napravit," řekl.
Kdy bude plně funkční?
Z podobného důvodu jako Opava se na MMR v otevřeném dopise nedávno obrátil také starosta Nového Boru na Českolipsku a předseda Sdružení obcí Libereckého kraje Jaromír Dvořák. Ptal se v něm, kdy bude Informační systém stavebních řízení plně funkční takovým způsobem, aby bylo jeho prostřednictvím možné absolvovat celý proces řízení, včetně všech potřebných úkonů, které stanovuje nový stavební zákon a další právní předpisy.
Ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš dva a půl roku seděl na novele stavebního zákona. Prvního července vstoupila v platnost, máme jeden týden zkušeností. Ta základní je, že Bartoš dělal vše na poslední chvíli. Chtělo by se říci, že zvrtal, na co sáhl. To by ale nebylo spravedlivé. Faktem je, že jeho úřad neuměl pořádně vypsat veřejné zakázky na vytvoření portálů, úředníci nebyli včas s novým systémem seznámeni, nebyli proškoleni, taktéž investoři neměli do poslední chvíle potřebné informace. Všeobecně se čekal kolaps celého povolovacího řízení.
Dalibor Martínek: Ivan Bartoš na stavebním zákonu zkazil, co mohl. Ale vysedí to
Názory
Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) v reakci na Dvořákův dopis řekl, že systém jako takový již nyní umožňuje realizovat celý postup 'od podání až po ukončení věci'. Podobným způsobem reagoval také pod příspěvkem starosty Nového boru na facebooku.
"Digitalizace stavebního řízení je jedním z nejsložitějších systémů, které v rámci digitalizace zavádíme. Problémů, který jeho start provází, jsme si dobře vědomi a pravidelně komunikujeme s municipalitami napřímo i prostřednictvím Sdružení tajemníků městských i obecních úřadů ČR. Naše týmy řeší komplikace při zavádění systémů neustále, zároveň do systému přidáváme nové funkcionality tak, aby splňovaly požadavky uživatelské přívětivosti i funkčnosti pro všechny," dodal Bartoš. Ve středu Bartoš také řekl, že systém digitalizace stavebního řízení je propustný a požadavky v něm se dají odbavovat.
Bude jedno razítko?
Nový stavební zákon začal platit 1. července pro všechny typy staveb. Norma například ruší dvojí povolování staveb a územní a stavební řízení slučuje do jednoho. Stavební úřady mají samy obesílat ostatní úřady a získat jejich vyjádření v takzvaném koordinovaném závazném stanovisku. Na konci by mělo být jediné razítko pro stavebníka. Řízení má být pro všechny účastníky v digitální podobě prostřednictvím Portálu stavebníka a dalších systémů a veškerá dokumentace je on-line. Úřady a stavebníci mají komunikovat v propojených systémech.
Ivan Bartoš dva a půl roku na svém úřadě pro místní rozvoj „prokrastinuje“. Tváří se jako apoštol digitalizace, ale s tou zatím pohnul málo. Mezitím se těší na příští volby, průzkumy mu pořád dávají asi deset procent. Výsledkem jeho aktivity je, že se blíží kolaps stavebního řízení v Česku.
Dalibor Martínek: Stavební řízení v Česku míří ke kolapsu. Ministr Bartoš asi žije na jiné planetě
Názory
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
