Lidem ohroženým bytovou nouzí pomůže nový zákon
Lidem ohroženým bytovou nouzí bude od příštího roku pomáhat nový zákon o podpoře bydlení, podepsal ho prezident Petr Pavel. Zákon počítá například se zřízením sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.
Ministerstvo pro místní rozvoj, které zákon předložilo, si od něj slibuje také to, že vlastníci bytů budou ochotnější díky garancím nabízet své byty do systému k pronájmu. Odpůrci zákona při debatách v Parlamentu naopak tvrdili, že více bytů do systému nepřinese.
Zákon má pomáhat domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima. Odpůrci tohoto omezení namítají, že jde o nepřiměřené zúžení. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) již dříve řekl, že v Česku žije víc než 160 tisíc lidí v bytové nouzi. Desetinásobek lidí pak podle něj řeší takové problémy s bydlením, které by mohly vést až k jeho ztrátě.
Společnost UDI Group staví v šesti zemích světa. Kromě Česka a Polska také v Maďarsku a v Srbsku. Poněkud pro českou firmu netradičně i v Panamě a v Kostarice. Může tedy srovnávat podmínky pro výstavbu v jednotlivých zemích. Česko z tohoto srovnání vychází nejhůře.
V Polsku jsme získali stavební povolení do šesti týdnů, říká Marcela Fialková
Reality
Lidé ohrožení bytovou nouzí by mohli snáze získat bydlení v obecních, družstevních nebo soukromých bytech. Zákon by také podle něj do systému bydlení mohl dostat víc bytů, protože se jejich vlastníci nebudou bát je pronajmout. Kritici zákona s tím ale nesouhlasí.
V prvním roce má fungování zákona vyjít státní pokladnu na 600 milionů korun a po plném náběhu na 1,5 miliardy korun. Ministr Kulhánek však již dříve poukazoval na to, že už nyní bytová nouze stojí státní pokladnu 4,1 miliardy korun. Zákon podle něj představuje účinné nástroje, kterými se jinde podařilo bytovou nouzi zkrotit. Navíc podle něj obsahuje řadu pojistek proti takzvaným obchodníkům s chudobou, aby pro ně nebyl lukrativní, a měl by navíc vůči jejich segmentu vytvořit alternativu.
Kontaktních míst má vzniknout 115. Vznikat budou hlavně v lokalitách, kde je vyšší počet osob ohrožených ztrátou bydlení a kde jsou pracoviště úřadu práce. Ostatní obce se budou moci rozhodnout, zda si dobrovolně kontaktní místo zřídí. Na kontaktní místo budou dostávat příspěvek na výkon státní správy.
Podle dat obchodníka s nemovitostmi, společnosti Resimo, zhruba každý pátý nákup bytu v novém developerském projektu pořizují rodiče svým dětem, které chtějí jít do Prahy za studiem nebo za prací.
Dalibor Martínek: Brňáci se ženou do Prahy. Vykupují byty a do hlavního města posílají své děti
Reality
Zákon obsahuje i takzvanou překlenovací asistenci. Má fungovat po uplynutí dvouleté podpory, a pokud by se klient případně poté stěhoval do jiného bytu, bude mít ještě dva měsíce asistenci v novém bydlení. O tom, zda je žadatel v bytové nouzi, bude rozhodovat úřad práce. Bude vydávat závazné stanovisko kontaktnímu místu.
Schválení zákona podpořila již dříve i Česká komora architektů, která se na senátory obrátila s otevřeným dopisem. Je to podle ní první krok k systémovému řešení bytové nouze. Také díky zákonu se podle odborníků z iniciativy Za bydlení může Česko dočkat systémového ukotvení nástrojů prevence a řešení bytové nouze. Zákon přivítaly organizace Člověk v tísni, Armáda spásy či Česká asociace streetwork.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
