Když peněz není nazbyt: Rekonstrukce holešovického mikrobytu ukazuje, jak lze z minima vytvořit maximum
Rekonstrukce malých bytů bývá často kompromisem mezi ambicemi a rozpočtem. V případě 35metrového bytu v pražských Holešovicích však architektkám ze studia Plus One Architects stačilo minimum finančních prostředků
Městské bydlení se v posledních letech dramaticky proměňuje. Zatímco ceny nemovitostí rostou a nové byty se zmenšují, tlak na kvalitu prostoru každého metru čtverečního je větší než kdy dřív. Jedním z nejnovějších příkladů je kompletní proměna 35metrového bytu v pražských Holešovicích, kterou realizovalo studio Plus One Architects pro malířku Lucii Michnovou. Ateliér měl před sebou jasný cíl. Vytvořit s omezeným rozpočtem funkční, světlé a vizuálně přitažlivé městské bydlení, které nebude působit stísněně a zároveň umožní majitelce pracovat s vlastním výtvarným rukopisem.
Původní dispozice 1+1 byla typickým obrazem bytů z 20. let, tedy úzká tmavá chodba, miniaturní kuchyň, oddělená toaleta a vedle toho pobytová část s ložnicí. Jižní orientace bytu však slibovala potenciál. Architektky Petra Ciencialová a Kateřina Průchová proto zvolily radikální krok. Odstranily veškeré příčky. Tento zásah, byť stavebně jednoduchý a finančně nenáročný, přinesl zásadní efekt. Denní světlo dnes volně prostupuje celým prostorem, který najednou působí větší, otevřenější a vzdušnější.
Vestavěné skříně lemující vstupní chodbu zároveň suplují jinak nákladné úložné systémy. Zrcadlová fólie na dveřích botníku nejen prosvětluje interiér, ale i opticky násobí jeho velikost. Jde o jednoduchý, levný a účinný trik. Koupelna byla nově vybudována na vyvýšeném soklu a stala se jedinou zděnou částí interiéru. Nová vstupní osa bytu dnes míří přímo ke dveřím na balkon. Kuchyně se jemně otevírá do hlavního obytného prostoru a přirozeně jej propojuje s jídelním barem.
V Karlíně jsme začínali na 45 tisících za metr čtvereční Čechům nezbývá nic jiného než se spokojit s čím dál tím menším bydlením. Na metry čtvereční, na které ještě před pár lety v Praze dosáhli, už teď zkrátka nemají. Nedostatečnou nabídku developeři působící v Česku svádějí na stavební zákon a ve velkém se pouštějí do výstavby menších bytů. „Nákupem budovy Nádraží Vyšehrad jsme a priori neplánovali mikrobydlení. Spíš nás k tomu donutila situace,“ říká Milorad Miškovič, který chce z chátrající budovy nádraží na Vyšehradě vybudovat samé mikrobyty.
Mikrobydlení je trend. Není divu, říká Miškovič, který proměnil Karlín a v plánu má Podolí
Reality
Trend malých bytů
Malé byty do 40 metrů čtverečních dnes tvoří výraznou část městské bytové nabídky. Podle developerských statistik jde o nejrychleji prodávanou kategorii. Menší byty jsou dnes v kurzu hned z několika důvodů. Stále více lidí žije samo a pro single domácnosti představují kompaktní byty ideální, dostupné a funkční řešení.
Nižší metráž zároveň znamená menší finanční zátěž, nejen při nájmu či koupi, ale i při samotné rekonstrukci, která je rychlejší a cenově přístupnější. Rostoucí zájem o udržitelný život navíc vede k preferenci menší obytné plochy, jež snižuje spotřebu energií i ekologickou stopu domácnosti. A v neposlední řadě je tu touha žít „blíže centru“, kde jsou malé byty nejběžnější a kde nabízí pohodlný přístup ke službám, kultuře i dopravě.
Architekti tak čím dál častěji řeší, jak z miniaturních dispozic vytvořit funkční domovy, které konkurují větším bytům svým promyšleným designem. Rekonstrukce v Holešovicích je důkazem.
Dá se bydlet na 10 metrech čtverečních? Ano, dá. A někteří k tomu, aby mikro prostoru říkali domov, nepotřebují ani to. Jeden z nejmenších bytů – má necelých sedm metrů čtverečních – obývá architektonický pár v centru Rotterdamu. V Česku jsme přeci jen trochu „větší“, vystačíme si s devíti metry čtverečními.
Nejmenší byt na světě má tři metry čtvereční. Je v Polsku. Češi potřebují víc prostoru
Reality
Rekonstrukce bytu v posledním patře činžovního domu z počátku 20. století se vyšplhala na 1,5 milionu korun, ale výsledek stojí za to. Architekti dokázali staré dispozici vtisknout nový život – nebáli se bourání ani neobvyklých řešení.
Z ruiny k dokonalosti: Jak dopadla rekonstrukce bytu za 1,5 milionu korun?
Enjoy
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
