Fotogalerie: Moderní architektura v historickém obalu. V Berlíně otevřeli katedrálu pro 21. století
Když přicházíte k berlínské katedrále, vidíte památku z osmnáctého století. Vnitřek ale překvapí, nově mu totiž vévodí moderní minimalismus. Berlínská katedrála sv. Hedviky je jedním z nejpozoruhodnějších duchovních staveb v dosahu několika hodin od Prahy.
V těchto dnech se znovuotevírá zrekonstruovaná katedrála Notre-Dame v Paříži. O pozornost si ale říká ještě další znovuzrozený chrám, a to mnohem blíže. Kvůli pohnuté historii se navíc jedná už o třetí verzi vnitřku.
Nový interiér katedrály
Katedrála vznikla až ve druhé polovině 18. století, což je na katolické chrámy ve velkých městech poměrně pozdě. Jiná města, namátkou třeba Kolín nad Rýnem nebo třeba nám blízké Řezno, disponují mnohem staršími a monumentálními gotickými stavbami. Berlín ale žádný katolický stánek dlouho nepotřeboval. I dnes je to totiž z většiny protestantské město, katolíci jsou tu co do počtu druhou nevětší náboženskou skupinou.
Výnos z loterie
Chrám nechal postavit panovník Fridrich Veliký. Potřeba prostoru pro katolické bohoslužby nastala, když Prusku připadlo Slezsko, odkud začali proudit tamější lidé za lepším živobytím. A tehdy to bez nedělních bohoslužeb nešlo. Problém měla vyřešit poměrně neobvyklá kruhová stavba s předobrazem v římském Pantheonu ve „fridrichovské“ verzi rokoka podle plánů Georga Wenzeslause von Knobelsdorffa, nejvýraznějšího stavitele té doby. Ne náhodou ho zasvětili sv. Hedvice, slezské středověké vévodkyni.
Kostel vznikal mezi lety 1747 to 1773 a Fridrich na financování nechal vypsat i loterii, válka stavbu dočasně zastavila a detaily se dodělávaly až dlouho poté za chodu. Katedrálou, tedy sídlem biskupa a hlavním kostelem v nově vzniklé berlínské diecézi, se „sv. Hedvika“ stala až ve třicátých letech minulého století. Druhá světová válka se ale stala osudnou řadě německých památek, a ani berlínská katedrála nebyla výjimkou. V roce 1943 po náletu vyhořela tak, že zbyly jen obvodové zdi.
Neotřelý návrh
Přestože po válce náměstí Bebelplatz připadlo do Východního Německa, se katedrála dočkala obnovy. S rokokovým interiérem se ale už nepočítalo, v tehdy moderním stylu vznikl velký prostor s dolním patrem a ochozy, který vydržel až donedávna. Když se po roce 2010 začala chystat rekonstrukce, vypsalo arcibiskupství architektonickou soutěž na nový, v pořadí už třetí interiér.
Vítězný návrh byl opět z jiného soudku. Progresivní řešení se samozřejmě každému nelíbilo, takže se o něm rokovalo a hlasovalo. Například vlivný kritik Jürgen Tietz však uvedl, že přestavba přivádí „katedrálu do 21. století“, což je docela příhodné hodnocení.
Architekti v první řadě zrušili propojení přízemí s ochozy, ale vytvořili dvě samostatná patra, přičemž velké slavnosti se konají nahoře. Kreativně využili kruhový prostor. Když se řekne kostel, většina z nás si představí řady lavic, ve kterých věřící „poslušně“ naslouchají knězi, který je v čele. V Berlíně je však oltář uprostřed a věřící sedí v kruhu kolem něho, což působí o poznání inkluzivnějším dojmem. Nenajdete tu ani žádnou výraznou výzdobu jen minimalismus, kterému vévodí čistě bílé stěny, sloupy a mohutné surové varhany.
Katedrála se musela v roce 2018 zcela uzavřít. Rekonstrukce, na které podílely arcibiskupství a stát, byla taky dost nákladná. Více, než se čekalo. Odhady hovořily o 40 milionech, ale nakonec se cena vyšplhala až na více než 44 milionů eur. Slavnostně se brány chrámu otevřely minulou neděli.
Čeští architekti si dokážou poradit i s tak netradiční typologií, jako je hřbitov. Ten ve Vratislavicích, který navrhli architekti ze studia Mjölk, obklopují loučně.
Fotogalerie: Jak navrhnout hřbitov ve 21. století? Třeba jako ve Vratislavicích
Reality
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
