Vila po Goebbelsovi chátrá a Berlín se jí chce zbavit. Hrozí i demolice
Berlínská vláda nabízí, že se vzdá vily, kterou kdysi vlastnil nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels. Informoval o tom list The Guardian, podle kterého metropole doufá, že tak ukončí desetiletí trvající debatu o tom, zda rozlehlý nevyužívaný pozemek na venkově severně od německého hlavního města znovu využít, nebo zbourat.
„Nabízím každému, kdo by chtěl areál převzít, aby ho převzal jako dar od Berlína,“ řekl berlínský senátor pro finance Stefan Evers.
Berlín se opakovaně pokoušel předat areál spolkovým úřadům nebo spolkové zemi Braniborsko, kde vila leží, místo toho aby nadále platil za údržbu a ostrahu komplexu, který zarostl a chátrá. Evers tuto nabídku ve čtvrtek obnovil a vyzval k předložení návrhů, které by odrážely historii místa. Neřekl, zda budou zvažovány i návrhy soukromých osob. „Pokud opět neuspějeme, jako v minulých desetiletích, pak Berlínu nezbývá nic jiného než provést demolici, na kterou jsme se již připravili,“ dodal.
Rekonstruovat panelákový byt nemusí být vždy levnou záležitostí. Obzvlášť když se použijí kvalitní materiály. Výsledek ale stojí za to.
FOTOGALERIE: Jak se bydlí v paneláku? Hezky, když si ho zrekonstruuje architekt
Reality
FOTOGALERIE: Vil po slavných osobnostech je spoustu. K prodeji je aktuálně i ta po Muhammadu Alim
Goebbels měl jako jeden z nejbližších spolupracovníků nacistického vůdce Adolfa Hitlera na starosti říšskou propagandu. V roce 1939 nechal postavit luxusní vilu na zalesněném pozemku s výhledem na jezero Bogensee u města Wandlitz, asi 40 kilometrů severně od Berlína.
Nemocnice i sídlo komunistické strany
Vilu a dřívější dům na tomto místě Goebbels využíval jako útočiště před Berlínem, kde žil se svou ženou a šesti dětmi, k zábavě nacistických vůdců, umělců a herců - a údajně i jako hnízdečko lásky pro tajné aféry.
FOTOGALERIE: Jak vypadá byt v paneláku podle architekta?
Po válce byl pozemek o rozloze 17 hektarů krátce využíván jako nemocnice, poté jej převzalo mládežnické křídlo východoněmecké komunistické strany, které zde vybudovalo školicí středisko, včetně několika velkých ubytovacích bloků.
Po sjednocení Německa v roce 1990 se vlastnictví areálu vrátilo do rukou Berlína. Město však pro něj nenašlo žádné využití. Od té doby se místo stalo atrakcí pro jednodenní výletníky, kteří si mohou proklestit cestu zarostlým pozemkem a nahlédnout do vily okny.
V závěrečné fázi druhé světové války se Goebbels přestěhoval zpět do Berlína. Když se sovětská vojska přiblížila k Hitlerovu bunkru, spáchal spolu se svou ženou sebevraždu a své děti zabil kyanidovými kapslemi. V roce 2011 byl honosný dům rodiny na berlínském ostrově prodán v dražbě.
Václav Aulický patří k nepřehlédnutelným postavám české architektury. A jako takový se snažil vytvářet stavby, které přetrvají věky. Jeho nejznámější budova, sídlo Transgasu na pražských Vinohradech, šla k zemi před pár lety, aby na jejím místě mohla vzniknout budova velmi podobná. Jeho další legendou je Žižkovský vysílač, který bývá označován za jednu z nejošklivějších budov nikoli Prahy, ale světa. „V Praze mi mrakodrapy nechybí,“ říká čerstvý osmdesátník Aulický.
Václav Aulický: Československé stavební firmy se nemohly rovnat těm ze Západu
Leaders
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
