Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Ekonomický zájem nesmí přetlačit technické normy výstavby, varuje Renata Zdařilová

Ekonomický zájem nesmí přetlačit technické normy výstavby, varuje Renata Zdařilová
Profimedia
Dalibor Martínek

Největší riziko novely stavebního zákona spočívá v tom, že se mohou rozvolnit technické požadavky na výstavbu v případě, že by investor upřednostnil ekonomické zájmy, říká Renata Zdařilová, členka představenstva České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

„Novela stavebního zákona schválená ve třetím čtení ve Sněmovně je pro nás tak trochu záhada. Pořád nevíme, jaké je konečné znění,“ říká Zdařilová. Nyní se zapracovávají pozměňovací návrhy. „My jako komora jsme se vyjadřovali ke zněním, která byla známa v průběhu května. Komunikace o technických parametrech s námi nebyla taková, jaká by měla být. Odborná debata nad našimi připomínkami nebyla,“ tvrdí Zdařilová.

Komora měla několik zásadních připomínek, které se týkaly práce autorizovaných osob, inženýrů a techniků. „To, s čím jsme pracovali a co jsme připomínkovali, jsou základní technické požadavky na stavby.“

Technické parametry ve hře

Novela, tak jak komora předpokládá, má umožnit, že nebude třeba některé požadavky plnit, pokud budou ekonomicky nepřiměřené. Mezi ekonomicky přiměřené požadavky se nyní nově, kromě standardních věcí jako umístění stavby nebo parkovací místa, budou započítávat i technické parametry, například mechanická odolnost a stabilita. Což je statika stavby, základ, který stavba musí splňovat. „To jsou body, které nemůžeme přijmout, abychom jako autorizované osoby garantovaly stavbu, a neplnily základní požadavky na výstavbu,“ říká členka představenstva komory.

Podle ní se při výstavbě musí plnit několik základních požadavků, které vycházejí z evropských předpisů a existují k tomu závazné normy. Ty určují, jakým způsobem stavbu navrhnout. „Je velmi těžké se od těchto požadavků odchýlit, abych mohla jako autorizovaná osoba garantovat správnost stavby.“

Autorizovaná osoba, která připravuje dokumentaci k výstavbě, ručí za výsledek doživotně. Komora chce proto inženýry a techniky chránit před tlakem investora. Zda se skutečně zhorší kvalita výstavby v Česku bude podle Zdařilové záležet právě na něm. „Buď bude dodržovat normy, jak platí v Evropě, nebo upřednostní ekonomický zájem a půjde na úplné minimum, jak mu umožní nový zákon.“ A bude také záležet na autorizované osobě, jestli půjde do rizika.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Koupání na pláži na Rujáně je čím dál populárnější

Klimatická změna žene Čechy k Baltu. Kolik tu stojí nemovitosti a jak je pronajímat

Přečíst článek

Letiště na burzu. Shoda se začíná rýsovat napříč politickým spektrem

Letiště Praha
iStock
 ČTK

Motoristé by podpořili uvedení menšinového podílu ve společnosti Letiště Praha na burzu. V pořadu Poledne s Moravcem to dnes řekl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé). Zároveň ale upozornil, že ve vládě ani na koaliční radě se ještě o tomto kroku nejednalo. Možné privatizaci části Letiště Praha by se nebránil ani místopředseda opoziční ODS Alexandr Vondra.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu řekl, že by stát mohl uvést 40 procent akcií letiště na burzu v roce 2028. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) den předtím řekla odborovým organizacím pražského letiště, že se vláda k takovému kroku v současnosti nechystá. Zároveň upozornila, že by privatizace části letiště vyžadovala změnu zákona.

"Nebráním se, aby některé státní podniky byly privatizovány. Jsem přesvědčen, že vstup soukromého kapitálu do státu je správný, soukromý vlastník vždy hospodaří lépe než stát," řekl Šťastný. Pokud se záležitost bude projednávat ve vládě nebo na koaliční radě, nebude záměru bránit.

Případnou privatizaci menšinového podílu v Letišti Praha by podpořil i Vondra. "Myslím, že část akcií letiště na burze mělo být už dávno," podotkl. Podle něj by bylo namístě prodat částečný podíl i v dalších státních podnicích, zmínil například pivovar Budějovický Budvar.

Miliardy do státního rozpočtu

Dříve oslovení ekonomové a analytici sdělili, že případný prodej až 40procentního podílu v Letišti Praha by mohl státu přinést zhruba 25 miliard korun, vzdal by se ale části budoucích dividend. Ekonomický smysl by podle nich nabídnutí akcií mělo pouze tehdy, pokud stát výnos využije na dlouhodobé investice nebo financování strategických projektů. Pokud by se jednalo jen o jednorázové zalepení schodku státního rozpočtu, považují experti takový krok za nevhodný.

Debata kolem budoucnosti Letiště Praha v posledních dnech zesílila v souvislosti s rozhodnutím ministerstva financí jmenovat novým generálním ředitelem Radomíra Lašáka. Letištní odbory kvůli tomu vyhlásily stávkovou pohotovost, Lašáka spojují se zánikem tradičního leteckého dopravce České aerolinie (ČSA). Lašák stál v letech 2006 až 2009 v čele ČSA. Období jeho působení provázely zhoršující se hospodářské výsledky dopravce, propouštění zaměstnanců a příprava privatizace, kterou nakonec přerušila hospodářská krize.

Babiš dnes ve videu na sociálních sítích řekl, že kritika souvisí se smlouvou na nákup mediálního prostoru za 100 milionů korun. "No a o co se teďka bojuje, proč ta kritika? No přece je tam smlouva 100 milionů pro média. Ale to se dělá tak, že taková mafiánská firma vlastně udělá smlouvu a jim doporučí, do kterých médií to mají dát. Tahle firma dostala miliardy za poslední léta," řekl Babiš.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Prodat letiště, vykoupit ČEZ. V miliardovém plánu Babiše je zásadní nepoměr

Přečíst článek

Írán dostává Trumpa do úzkých, Teheránu nahrávají ekonomické zákonitosti

Írán dostává Trumpa do úzkých, Teheránu nahrávají ekonomické zákonitosti
Profimedia
Lukáš Kovanda

Amerického prezident Donalda Trumpa od širšího útoku na Írán odradila obava, že íránská odveta by si vyžádala neúměrně vysokou spotřebu nákladných a cenných střel protivzdušné a protiraketové obrany.

Jádrem problému je výrazná nákladová asymetrie. Írán může vyslat relativně levný dron v ceně nižších desítek tisíc dolarů nebo raketu, zatímco Spojené státy proti ní často musejí použít interceptor Patriot, THAAD či námořní střelu v ceně až několika desítek milionů dolarů. I technicky úspěšná obrana se tak stává nevýhodnou ekonomicky. Teherán nutí Trumpa vynakládat násobně vyšší částky, než kolik stojí jeho vlastní útok.

Skutečnou cenu amerického úderu proto netvoří pouze svržené pumy a provoz letadel. Musí se k ní připočítat očekávané náklady následné obrany amerických základen, Izraele a dalších spojenců. Relativně levný útok na Írán tak může vyvolat mnohem dražší obrannou reakci.

Co nevystřelíš dnes, můžeš vystřelit zítra

Ještě významnější než účetní cena raket je jejich alternativní náklad, vlastně náklad obětované příležitosti. Střela použitá dnes nad Blízkým východem je „obětována“ a už nemůže být využita při případném konfliktu kolem Tchaj-wanu nebo k podpoře evropských spojenců. Hodnota posledních kusů v zásobníku proto prudce roste. Každý další interceptor má vyšší strategickou cenu než ten předchozí.

Spojené státy přitom nenarážejí primárně na nedostatek peněz, ale na nepružnou nabídku. Kongres může rychle schválit desítky miliard dolarů, výrobu sofistikovaných raket však nelze během několika měsíců znásobit. Chybějí specializované výrobní linky, raketové motory, elektronika, výbušniny i kvalifikovaní pracovníci. Krátkodobě proto vyšší poptávka zvyšuje především cenu, nikoli počet dodaných střel.

Předseda demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů Hakeem Jeffries ze státu New York hovoří s novináři poté, co Sněmovna těsně schválila rezoluci požadující zastavení amerických vojenských operací v Íránu.

Trumpova válka rozděluje už i republikány. Sněmovna požaduje stažení vojáků

Americká Sněmovna reprezentantů těsně schválila rezoluci požadující stažení amerických sil z bojů proti Íránu. K demokratům se přidalo také několik republikánů. Hlasování ukazuje, že podpora války i prezidenta Donalda Trumpa v Kongresu slábne.

Přečíst článek

Americký zbrojní trh navíc připomíná kombinaci státního monopsonu a dodavatelského oligopolu. Pentagon je dominantním zákazníkem a jednotlivé typy zbraní často vyrábí jen jedna či dvě společnosti. Firmy proto dlouho neudržovaly drahé rezervní kapacity, protože neměly jistotu trvalých objednávek. Nynější víceleté kontrakty výrobu zvýší, avšak až s několikaletým zpožděním.

Munice tak získává charakter strategického kapitálu. Její spotřeba dnes snižuje vojenské možnosti Spojených států v budoucnosti. Trump proto nezvažuje pouze to, kolik stojí útok na Írán, ale také cenu ztracené schopnosti čelit jinému konfliktu.

USA si širší válku finančně dovolit mohou. Nemusejí si však dovolit její alternativní náklady. Právě proto může i nejbohatší armádu světa zastavit nikoli nedostatek dolarů, ale nedostatek času, výrobních kapacit a dostatečně hlubokých zásob.

Související