Partneři projektu

Ekonomický zájem nesmí přetlačit technické normy výstavby, varuje Renata Zdařilová

Ekonomický zájem nesmí přetlačit technické normy výstavby, varuje Renata Zdařilová
Profimedia
Dalibor Martínek

Největší riziko novely stavebního zákona spočívá v tom, že se mohou rozvolnit technické požadavky na výstavbu v případě, že by investor upřednostnil ekonomické zájmy, říká Renata Zdařilová, členka představenstva České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

„Novela stavebního zákona schválená ve třetím čtení ve Sněmovně je pro nás tak trochu záhada. Pořád nevíme, jaké je konečné znění,“ říká Zdařilová. Nyní se zapracovávají pozměňovací návrhy. „My jako komora jsme se vyjadřovali ke zněním, která byla známa v průběhu května. Komunikace o technických parametrech s námi nebyla taková, jaká by měla být. Odborná debata nad našimi připomínkami nebyla,“ tvrdí Zdařilová.

Komora měla několik zásadních připomínek, které se týkaly práce autorizovaných osob, inženýrů a techniků. „To, s čím jsme pracovali a co jsme připomínkovali, jsou základní technické požadavky na stavby.“

Technické parametry ve hře

Novela, tak jak komora předpokládá, má umožnit, že nebude třeba některé požadavky plnit, pokud budou ekonomicky nepřiměřené. Mezi ekonomicky přiměřené požadavky se nyní nově, kromě standardních věcí jako umístění stavby nebo parkovací místa, budou započítávat i technické parametry, například mechanická odolnost a stabilita. Což je statika stavby, základ, který stavba musí splňovat. „To jsou body, které nemůžeme přijmout, abychom jako autorizované osoby garantovaly stavbu, a neplnily základní požadavky na výstavbu,“ říká členka představenstva komory.

Podle ní se při výstavbě musí plnit několik základních požadavků, které vycházejí z evropských předpisů a existují k tomu závazné normy. Ty určují, jakým způsobem stavbu navrhnout. „Je velmi těžké se od těchto požadavků odchýlit, abych mohla jako autorizovaná osoba garantovat správnost stavby.“

Autorizovaná osoba, která připravuje dokumentaci k výstavbě, ručí za výsledek doživotně. Komora chce proto inženýry a techniky chránit před tlakem investora. Zda se skutečně zhorší kvalita výstavby v Česku bude podle Zdařilové záležet právě na něm. „Buď bude dodržovat normy, jak platí v Evropě, nebo upřednostní ekonomický zájem a půjde na úplné minimum, jak mu umožní nový zákon.“ A bude také záležet na autorizované osobě, jestli půjde do rizika.

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Renata Zdařilová z ČKAIT v podcastu Realitní Club

V Brně vyšší stropy než v Praze? Takhle výstavba nezrychlí, říká Zdařilová z ČKAIT

Přečíst článek

Letiště na burzu. Shoda se začíná rýsovat napříč politickým spektrem

Letiště Praha
iStock
 ČTK

Motoristé by podpořili uvedení menšinového podílu ve společnosti Letiště Praha na burzu. V pořadu Poledne s Moravcem to dnes řekl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé). Zároveň ale upozornil, že ve vládě ani na koaliční radě se ještě o tomto kroku nejednalo. Možné privatizaci části Letiště Praha by se nebránil ani místopředseda opoziční ODS Alexandr Vondra.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu řekl, že by stát mohl uvést 40 procent akcií letiště na burzu v roce 2028. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) den předtím řekla odborovým organizacím pražského letiště, že se vláda k takovému kroku v současnosti nechystá. Zároveň upozornila, že by privatizace části letiště vyžadovala změnu zákona.

"Nebráním se, aby některé státní podniky byly privatizovány. Jsem přesvědčen, že vstup soukromého kapitálu do státu je správný, soukromý vlastník vždy hospodaří lépe než stát," řekl Šťastný. Pokud se záležitost bude projednávat ve vládě nebo na koaliční radě, nebude záměru bránit.

Případnou privatizaci menšinového podílu v Letišti Praha by podpořil i Vondra. "Myslím, že část akcií letiště na burze mělo být už dávno," podotkl. Podle něj by bylo namístě prodat částečný podíl i v dalších státních podnicích, zmínil například pivovar Budějovický Budvar.

Miliardy do státního rozpočtu

Dříve oslovení ekonomové a analytici sdělili, že případný prodej až 40procentního podílu v Letišti Praha by mohl státu přinést zhruba 25 miliard korun, vzdal by se ale části budoucích dividend. Ekonomický smysl by podle nich nabídnutí akcií mělo pouze tehdy, pokud stát výnos využije na dlouhodobé investice nebo financování strategických projektů. Pokud by se jednalo jen o jednorázové zalepení schodku státního rozpočtu, považují experti takový krok za nevhodný.

Debata kolem budoucnosti Letiště Praha v posledních dnech zesílila v souvislosti s rozhodnutím ministerstva financí jmenovat novým generálním ředitelem Radomíra Lašáka. Letištní odbory kvůli tomu vyhlásily stávkovou pohotovost, Lašáka spojují se zánikem tradičního leteckého dopravce České aerolinie (ČSA). Lašák stál v letech 2006 až 2009 v čele ČSA. Období jeho působení provázely zhoršující se hospodářské výsledky dopravce, propouštění zaměstnanců a příprava privatizace, kterou nakonec přerušila hospodářská krize.

Babiš dnes ve videu na sociálních sítích řekl, že kritika souvisí se smlouvou na nákup mediálního prostoru za 100 milionů korun. "No a o co se teďka bojuje, proč ta kritika? No přece je tam smlouva 100 milionů pro média. Ale to se dělá tak, že taková mafiánská firma vlastně udělá smlouvu a jim doporučí, do kterých médií to mají dát. Tahle firma dostala miliardy za poslední léta," řekl Babiš.

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Prodat letiště, vykoupit ČEZ. V miliardovém plánu Babiše je zásadní nepoměr

Přečíst článek

Írán dostává Trumpa do úzkých, Teheránu nahrávají ekonomické zákonitosti

Írán dostává Trumpa do úzkých, Teheránu nahrávají ekonomické zákonitosti
Profimedia
Lukáš Kovanda

Amerického prezident Donalda Trumpa od širšího útoku na Írán odradila obava, že íránská odveta by si vyžádala neúměrně vysokou spotřebu nákladných a cenných střel protivzdušné a protiraketové obrany.

Jádrem problému je výrazná nákladová asymetrie. Írán může vyslat relativně levný dron v ceně nižších desítek tisíc dolarů nebo raketu, zatímco Spojené státy proti ní často musejí použít interceptor Patriot, THAAD či námořní střelu v ceně až několika desítek milionů dolarů. I technicky úspěšná obrana se tak stává nevýhodnou ekonomicky. Teherán nutí Trumpa vynakládat násobně vyšší částky, než kolik stojí jeho vlastní útok.

Skutečnou cenu amerického úderu proto netvoří pouze svržené pumy a provoz letadel. Musí se k ní připočítat očekávané náklady následné obrany amerických základen, Izraele a dalších spojenců. Relativně levný útok na Írán tak může vyvolat mnohem dražší obrannou reakci.

Co nevystřelíš dnes, můžeš vystřelit zítra

Ještě významnější než účetní cena raket je jejich alternativní náklad, vlastně náklad obětované příležitosti. Střela použitá dnes nad Blízkým východem je „obětována“ a už nemůže být využita při případném konfliktu kolem Tchaj-wanu nebo k podpoře evropských spojenců. Hodnota posledních kusů v zásobníku proto prudce roste. Každý další interceptor má vyšší strategickou cenu než ten předchozí.

Spojené státy přitom nenarážejí primárně na nedostatek peněz, ale na nepružnou nabídku. Kongres může rychle schválit desítky miliard dolarů, výrobu sofistikovaných raket však nelze během několika měsíců znásobit. Chybějí specializované výrobní linky, raketové motory, elektronika, výbušniny i kvalifikovaní pracovníci. Krátkodobě proto vyšší poptávka zvyšuje především cenu, nikoli počet dodaných střel.

Předseda demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů Hakeem Jeffries ze státu New York hovoří s novináři poté, co Sněmovna těsně schválila rezoluci požadující zastavení amerických vojenských operací v Íránu.

Trumpova válka rozděluje už i republikány. Sněmovna požaduje stažení vojáků

Americká Sněmovna reprezentantů těsně schválila rezoluci požadující stažení amerických sil z bojů proti Íránu. K demokratům se přidalo také několik republikánů. Hlasování ukazuje, že podpora války i prezidenta Donalda Trumpa v Kongresu slábne.

Přečíst článek

Americký zbrojní trh navíc připomíná kombinaci státního monopsonu a dodavatelského oligopolu. Pentagon je dominantním zákazníkem a jednotlivé typy zbraní často vyrábí jen jedna či dvě společnosti. Firmy proto dlouho neudržovaly drahé rezervní kapacity, protože neměly jistotu trvalých objednávek. Nynější víceleté kontrakty výrobu zvýší, avšak až s několikaletým zpožděním.

Munice tak získává charakter strategického kapitálu. Její spotřeba dnes snižuje vojenské možnosti Spojených států v budoucnosti. Trump proto nezvažuje pouze to, kolik stojí útok na Írán, ale také cenu ztracené schopnosti čelit jinému konfliktu.

USA si širší válku finančně dovolit mohou. Nemusejí si však dovolit její alternativní náklady. Právě proto může i nejbohatší armádu světa zastavit nikoli nedostatek dolarů, ale nedostatek času, výrobních kapacit a dostatečně hlubokých zásob.

Související

SpaceX

Nejen Trump, ale i Biden. Bílý dům nechával Muskův Starlink zapínat i vypínat podle svých zájmů

Přečíst článek