Demolice. Zchátralou budovu Telecomu v Teplicích nahradí hotel Hilton

Značka FAB, po desetiletí symbol bezpečí českých domácností, stojí na pomezí tradice a technologické revoluce. V Rychnově nad Kněžnou, kde se její historie píše už více než sto let, se dnes místo klasických „fabek“ vyrábějí také chytré vložky a elektronické zámky.

Továrna FAB, která dříve sázela na mechanickou preciznost, se mění v high-tech centrum globálního gigantu Assa Abloy. Když se ale řekne FAB, většina Čechů si vybaví klíč s malým logem psa. Domácí mazlíček zakladatele podniku Aloise Fáborského se stal symbolem již ve 30. letech minulého století, a stále představuje bezpečí a spolehlivost. Svět se však mění, a zámky také.

„FAB chrání domovy už přes sto let. Navazujeme na tradici, ale zároveň přinášíme inovace, které posouvají bezpečnost na novou úroveň. Od bezpečnostních vložek až po digitální přístupové systémy," říká Javel Jirásek, ředitel Assa Abloy pro Česko, do jejíhož portfolia rychnovský FAB patří.

V Rychnově nad Kněžnou dnes vzniká téměř deset milionů cylindrických vložek ročně a celkově vyrobí půl miliardy klíčů. Výrobky putují nejen na český trh, ale i do více než 70 zemí světa. Z kdysi čistě českého podniku se stal klíčový výrobní závod skupiny ASSA ABLOY, švédského lídra v oblasti přístupových a bezpečnostních systémů. „I konzervativní Češi se postupně učí odemykat elektronicky. FAB spojuje osvědčenou tradici s inovacemi a zůstává symbolem kvality, preciznosti a bezpečí,“ dodává ředitel.

Od klíče k aplikaci

FAB už dávno není jen o železe a pružinkách. Nová generace produktů, označená jako FAB nové generace, sjednocuje čtyři produktové řady a nabízí patentovaná řešení proti kopírování klíčů. Vedle nich se ale čím dál více prosazují mechatronické a elektromechanické vložky, které kombinují klasický klíč s digitálním přístupem.

Jedním z průkopnických produktů je například FAB eCliq či Cliq Go. Elektromotorický zámek, který lze ovládat mobilem, číselníkem nebo otiskem prstu. Uživatel si tak může otevřít dveře i na dálku, přičemž stále zůstává zachována možnost klasického klíče. Tento hybridní přístup odráží strategii celé skupiny. Propojit mechanické zabezpečení s digitálním komfortem.

Rozsáhlou modernizaci zabezpečení FAB aktuálně provedl v Národním divadle v Praze, kde vyměnil tisíc vložek za moderní digitální. „FAB je součástí historie Národního divadla již desítky let. Díky modernizaci máme nově sjednocený systém přístupů, vyšší bezpečnost a pohodlí, stačí nám jediný klíč,“ popisuje novinky Tomáš Froyda, vedoucí vnějších vztahů Národního divadla.

Chytrá továrna, úsporná energie

Změny nejsou jen v produktech, ale i ve výrobě. Rychnovský závod prochází rozsáhlou modernizací. Osm hal již využívá inteligentní LED osvětlení řízené systémem DALI s pohybovými senzory a vzdáleným monitoringem spotřeby. Projekt snížil energetickou náročnost výroby a zároveň umožnil sledovat spotřebu v reálném čase.

V duchu konceptu smart factory se digitalizují výrobní procesy a optimalizuje logistika. Stejně jako u samotných zámků, i zde se přechází od mechaniky k datům, a to s cílem zvýšit efektivitu, kvalitu a udržitelnost.

Inovace s českým podpisem

Zatímco dříve byl vývoj zámků čistě ruční disciplínou, dnes v Rychnově funguje i vývojové centrum celé Assa Abloy. České know-how se tak podílí na vývoji komponentů pro značky z celého světa.

Globální centrum vývoje turbín se z Plzně nikam stěhovat nebude, říká šéf plzeňského Doosanu

Zprávy z firem

Parní turbíny, které vyrábí jeden ze světových lídrů v tomto oboru v korejském Changwonu, mají škodovácký design. Plzeňská společnost Doosan Škoda Power totiž zajišťuje výzkum a vývoj těchto turbín pro celou skupinu, ať už se vyrábí v západních Čechách nebo na druhém konci východní polokoule. „Naše mateřská společnost Doosan si uvědomuje, že se jí vyplatí rozvíjet plzeňské know-how,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz výkonný ředitel plzeňské firmy Daniel Procházka.

Jan Žižka

Přečíst článek

Poslední čtyři desetiletí přinesla období, kterému ekonomové říkají Great Moderation. Od poloviny 80. let zažívají vyspělé země nebývalou cenovou stabilitu a jen mírné výkyvy hospodářského růstu, přičemž globální finanční krize v letech 2008–2009 tuto stabilitu dočasně narušila, ale neukončila.

Nová studie Evropské centrální banky ukazuje, že za tím nestojí ani samotná nezávislost centrálních bank, ani jejich inflační cílování, ale především kvalita institucí a síla právního státu.

Analýza zahrnuje 37 vyspělých ekonomik včetně České republiky v období 1986 až 2021. Sleduje úroveň inflace, její proměnlivost i kolísání hospodářského růstu. Tyto ukazatele dohromady tvoří měřítko dlouhodobého výkonu centrálních bank. Klíčovým faktorem se ukázala důvěra v předvídatelné a spravedlivé fungování institucí, jistota, že pravidla se nemění ze dne na den, a schopnost státu vymáhat právo. Naopak formální rysy centrálních bank, jako je zákonem zakotvená nezávislost, kurzový režim nebo inflační cílování, se v dlouhém horizontu ukázaly jako druhořadé.

Dobře to ilustruje srovnání na první pohled rozdílných zemí. Švédsko a USA představují malou a velkou ekonomiku, Rakousko a Švýcarsko fixní a plovoucí kurz, Německo a Japonsko centrální banky s vyšší a nižší mírou formální nezávislosti. Přesto se jejich inflační zkušenosti příliš nelišily. Rozhodující nebyly detaily měnového režimu, ale síla institucionálního rámce.

video

Dělat dlouhodobé plány je těžké, naštěstí Češi umějí improvizovat, říká šéf Deloitte Svoboda

Newstream TV

Mnohé české firmy vyrostly a expandují za hranice. Češi byli v některých sektorech, jako je energetika či zbraně, předvídavější než spousta západních hráčů. Je to rychlostí rozhodovacích procesů i improvizace, které tu jsou historicky dané, řekl country leader Deloitte Česká republika Miroslav Svoboda v pořadu Newstream Byznys Talks.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Platí to i pro Českou republiku. Česká národní banka dokázala v posledních dvou dekádách inflaci stabilizovat a přiblížila se průměru vyspělých zemí. Pomohlo inflační cílování, ale zásadní bylo, že se mohla opřít o relativně pevné institucionální prostředí. Podle průzkumu agentury STEM jí důvěřuje 76 procent občanů, což z ní činí jednu z nejdůvěryhodnějších institucí v zemi. V mezinárodním žebříčku Rule of Law Index se Česko nachází na dvacátém místě ze zhruba 140 států. A také Evropská komise ve své poslední zprávě hodnotí stav právního státu v Česku pozitivně, i když připomíná přetrvávající problémy, například vlastnictví médií politiky.

Studie zároveň zdůrazňuje, že inflační vlna roku 2022 neznamenala konec této éry. Nešlo o selhání institucí, ale o jednorázový nabídkový šok v podobě postcovidového oživení a závislosti na ruských energiích.

Závěr analýzy je zřejmý: rozhodující je důvěra v instituce, respekt k právu a předvídatelná pravidla. Tam, kde fungují, mají centrální banky šanci udržet stabilní ceny i vývoj hospodářství.