Český trh s historickými sídly se v posledních letech výrazně proměnil. Investoři dnes pečlivě zvažují nejen kupní cenu, ale především náklady na rekonstrukci, budoucí provoz a možnosti využití objektu. Zámek už dávno není impulzivní koupi, ale dlouhodobým projektem.

Některé historické nemovitosti už svého nového majitele našly. Z nabídky například zmizel lovecký zámeček Dřevíč, kde více než třicet let žil Karel Schwarzenberg. Objekt v křivoklátských lesích nabízela realitní kancelář Svoboda Willimas za 65 milionů korun. Aktuálně již v její nabídce není.

Zato jiné historické areály na kupce stále čekají. Stát prodává například zámek Bezdužice nebo pražský zámek Veleslavín. V soukromé nabídce zůstává také zámek v Soutice, ležící na pomezí okresů Kutná Hora a Benešov, s rozsáhlými pozemky přes pět hektarů a velkou stodolou vhodnou pro eventové využití.

12 fotografií v galerii

66 fotografií v galerii

Zámky se mění na domovy důchodců

Typově jde často o rozsáhlé objekty, které jsou pro běžné rodinné bydlení obtížně využitelné. Potenciální investoři proto musí pro zámky hledat nové funkce. Často se tak z nich stávají hotely, eventové areály, vzdělávací centra nebo domovy pro seniory. Právě poslední jmenovaný segment podle odborníků sílí, zejména u objektů v klidnějších lokalitách s parkem či zahradou.

Podle realitního makléře Radomíra Kočího, který dlouhodobě mapuje příběhy historických domů v rámci projektu Poznej domy, se situace nicméně postupně zlepšuje. „Prázdných domů ubývá. Objekty, které za komunismu chátraly, se dnes daří opravovat. Většina těch, které zatím nenašly svého zachránce, se alespoň dočkala základní ochrany,“ uvedl dříve Kočí.

25 fotografií v galerii

Ceny podle něj spíše procházejí korekcí, než že by dramaticky padaly. Rostoucí náklady na stavební práce i energie nutí prodávající přizpůsobit očekávání realitě trhu. Doba prodeje se výrazně liší. Atraktivní objekt s jasným využitím může najít kupce rychle, což je zřejmě i případ Schwarzenberkova Dřevíče, jiné čekají i několik let. Takovým případě je i zámek Štiřín.

Specifickou kapitolou je v případě těchto nemovitostí zahraniční kapitál. Před válkou na Ukrajině patřili mezi významné investory Rusové, dnes však na trhu prakticky chybí. Řada nemovitostí tak spoléhá především na tuzemské investory.

„Dříve zde vlastnili mnoho historických nemovitostí Rusové a Bělorusové, obzvláště v Karlovarském kraji, ale samozřejmě i v dalších tuzemských regionech. Tyto historické objekty skupovali ve velkém od státu a restituentů a péče o ně byla skutečně tristní. Je jednoznačně pozitivní, že se těchto historických objektů začali ve velkém před pár lety zbavovat ve prospěch kupujících, kterým na jejich osudu záleží,“ uvedla v minulosti Lenka Munter, makléřka z realitní kanceláře Luxent, která se na prodej zámků věnuje.

Makléřka: Rusové se zámků zbavují, kupují je Češi. Ti se o ně lépe starají

Reality

Situace na trhu s historickými nemovitostmi není předvídatelná a nehodnotí se tak snadno jako ostatní segmenty realitního trhu, říká Lenka Munter, makléřka z realitní kanceláře Luxent, která se na prodej zámků věnuje. Pravidelně také odhaduje hodnotu majetku britské královské rodiny pro americký časopis Forbes. A jak se podle ní cena zámků vyvíjí? „Nezaznamenala jsem ani nárůst ani pokles, cena každé takové nemovitosti je stanovena velmi individuálně,“ říká Munter.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

OBRAZEM: Ze zámku Bezdružice by klidně mohl být luxusní hotel. Ale nikdo ho nechce

Reality

Bylo tam vězení i rekreační areál ČKD. Teď se stát snaží barokního zámku Bezdružice zbavit. Zatím ale o něj nikdo neprojevil zájem, ani po několika milionovém zlevnění. Historická památka má našlápnuto na to, stát se dalším ležákem v majetku státu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Ukrajinu ze snahy torpédovat mírová jednání a také obvinil ukrajinské a západní zpravodajské služby z většiny útoků spáchaných v Rusku, píší agentury. Ukrajina a její západní spojenci prý natolik touží po ruské porážce, až se sami dostávají k hranici, které budou litovat, prohlásil Putin v projevu, předneseném na čtvrté výročí začátku jím rozpoutané války proti Ukrajině.

Nepřátele Ruska obvinil Putin také ze snahy vyhodit do povětří plynovody TurkStream a BlueStream, které vedou po dně Černého moře z Ruska do Turecka.

„Nevědí, co mají udělat, aby zničili mírový proces s pokusem o urovnání diplomatickou cestou. Dělají vše, aby spáchali nějakou provokaci a zničili vše, čeho bylo během vyjednávání dosaženo,“ řekl podle agentury Interfax před vedením ruské tajné služby FSB s tím, že další podrobnosti probere během utajené části porady.

Každý pátý Čech věří Trumpovi. A může si koupit i jeho osušku za cenu víkendového pobytu

Názory

Dle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd si 20 procent Čechů udržuje pozitivní názor na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pro tyto příznivce však existuje víc než jen politická podpora. Svou loajalitu mohou dát najevo i jinak – nákupem prémiově naceněného propagačního zboží z jeho oficiálního e-shopu.

Michal Nosek

Přečíst článek

Teroristické činy

Putin míní, že nepřátelům se nedaří uštědřit Rusku strategickou porážku. „Vůbec se to nepovedlo. Ale tolik chtějí, že žít bez toho nemohou, anebo předpokládají, že nemohou. Rozhodně musí porazit Rusko, a tak hledají jakýkoliv způsob, aby alespoň něco provedli,“ tvrdil ruský prezident, z jehož rozkazu před čtyřmi lety vrthla ruská armáda na území sousední země, která se od té doby se západní podporou brání. Moskva po začátku invaze předpokládala rychlé vítězství, ani po čtyřech letech ale nedokázala zajistit žádný z Putinem původně deklarovaných cílů agrese.

Podle Putina ovšem Ukrajina nedokázala porazit Rusko na bojišti, a tak se snaží alespoň o teroristické činy. Za teroristický útok Putin také označil dnešní výbuch u Savjolovského nádraží v Moskvě. Útočník byl podle něj zverbován přes internet a pak mu „podstrčili“ výbušné zařízení, které na dálku odpálili, vylíčil podle deníku Kommersant.

Aktualizováno

Kreml: Operace na Ukrajině bude pokračovat, cílů jsme zatím nedosáhli

Politika

Ruská vojenská operace na Ukrajině zatím nedosáhla svých cílů a bude pokračovat. Moskva chce především ochránit lidi v Donbasu. Podle ruské státní agentury TASS to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Hovořil v den čtvrtého výročí zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu.

ČTK

Přečíst článek

Podle policie se útočník v noci přiblížil k policejnímu hlídkovému vozu před nádražím a pak následoval výbuch, při kterém zahynul útočník spolu s jedním z policistů, další dva byli hospitalizováni.

Prezident nařídil posílit ochranu důležitých objektů i se zřetelem na rostoucí počet teroristických útoků. „V loňském roce stoupl počet teroristických zločinů. Velká část z nich, stejně jako v posledních letech, je určitě dílo ukrajinských zvláštních služeb a jejich zahraničních kurátorů,“ prohlásil podle státní agentury TASS. Putin také nařídil FSB, která je nástupkyní sovětské tajné policie KGB, „tvrdě skončovat se zločinnou činností těch, kteří šíří myšlenky nenávisti proti Rusku, xenofobie, náboženské nesnášenlivosti, a tím se snaží o rozkol v naší společnosti“.