Troja není jen zoo. Ve čtvrti slavných vil vznikla citlivá přestavba rodinného domu
Pražská Troja patří k nejvýraznějším vilovým lokalitám hlavního města. Právě tady vznikla přestavba rodinné vily od kanceláře AMA architekti, která místo okázalé proměny sází na lehké zahradní křídlo, novou terasu a plynulejší propojení domu se zahradou. Projekt je jedním z děl přihlášených do ročníku České ceny za architekturu.
Pražská Troja patří k místům, kde se bydlení dlouhodobě potkává se zahradou, svahem a výhledem. Veřejnost si čtvrť zpravidla spojuje hlavně se zoologickou zahradou, botanickou zahradou, vinicí svaté Kláry nebo barokním Trojským zámkem. Stejně důležitou vrstvu čtvrti ale tvoří také vilová zástavba.
Od přelomu 19. a 20. století zde vznikaly rezidence movitých Pražanů, podnikatelů, umělců i diplomatů. Později k nim přibyly také kvalitní modernistické a funkcionalistické domy. Troja je tak jednou z pražských čtvrtí, kde má samostatně stojící dům se zahradou mimořádně silnou tradici.
Vilová čtvrť s vlastní pamětí
Troja není čtvrtí jednoho stylu. Potkává se tu barokní reprezentace, viniční minulost, meziválečná vilová architektura i současné rodinné bydlení. Právě tahle různorodost vytváří prostředí, v němž je každá nová úprava domu citlivým tématem. Do tohoto kontextu vstupuje přestavba vily v Troji od kanceláře AMA architekti, za níž stojí architekt Pavel Martinek. Projekt dokončený v roce 2025 je jedním z děl přihlášených do 11. ročníku České ceny za architekturu.
Původní vila pochází přibližně z roku 2005. Směrem do ulice působila tradicionalisticky, zahradní strana však podle autorů neměla stejnou kvalitu. Zahradní křídlo s navazující terasou nad polosuterénem mělo lichoběžníkový půdorys a celek trpěl nesourodostí i slabším detailem. Zadáním proto byla demolice zahradního křídla a jeho nahrazení novou částí. Cílem nebylo dům jen zvětšit, ale především lépe využít jeho vztah k zahradě, zobytnit terasu a vytvořit chráněný venkovní prostor se zastíněním.
Lehkost místo další masivní hmoty
Architekti nezvolili těžkou přístavbu. Nové křídlo pojali jako konstrukčně lehký prvek, který se od původní vily vědomě odlišuje, ale nesnaží se ji potlačit. Tam, kde nová část překračuje původní stopu domu, pracuje s tyčovými konstrukcemi. Terasa mimo původní půdorys je řešena jako pororoštová. Výsledkem je přístavek, který působí spíše jako obytný filtr mezi domem a zahradou než jako další pevná hmota. Právě díky lehčímu konstrukčnímu řešení se podařilo zachovat také většinu stávající zeleně. Důležitým motivem projektu je terasa se zastíněním. Nové zahradní křídlo spolu s ní vytváří jeden celek, sjednocený dlažbou a atmosférou zimní zahrady.
Během realizace se původní záměr rozšířil také o navazující interiér společných obytných prostor. Přestavba se tak nedotkla jen vnější podoby domu, ale i způsobu jeho každodenního užívání. V zachované části domu architekti nepostupovali metodou úplného vymazání. Naopak pracovali i s prvky původního vybavení a nábytku.
Na úpatí kopce v pražské Troji, v tamní ukázkové zástavbě ohraničené tramvajovou tratí, se dlouhá léta nacházela nezastavěná malá proluka. Teď tam stojí novostavba přísně minimalistické betonové vily.
V pražské Troji stojí vily těch nejbohatších Čechů. Výkladní skříní architektury je i ta nová z betonu
Reality
Projekt monumentálního „Arc de Trump“ postupuje dál, ale odpor sílí. Proti jsou veřejnost, veteráni i část institucí a kritika zaznívá dokonce i od lidí, které si prezident sám dosadil.
Zlatý oblouk za miliardy? Trump čelí nečekanému odporu
Politika
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
