FOTOGALERIE: Záhadné trojúhelníky a koule ve vzduchu. Pentagon zveřejnil dokumenty o UFO

Prodeje videohry Mafia: Domovina předčila očekávání vývojářů z česko-amerického studia Hangar 13. Rok po vydání hry nyní plánují přidat 14. srpna rozšíření s názvem Muž cti (Man of Honor). Nový obsah má motivovat k návratu ke hře a přilákat nové hráče. Uvedl to šéf českých poboček studií Hangar 13 Roman Hladík.

Podle odhadů analytických serverů se prodeje Mafia: Domovina na počítače přes platformu Steam pohybují zhruba mezi 470 tisíci až 740 tisíci prodanými kopiemi. Tyto počty nezahrnují prodeje na herní konzole Playstation a Xbox, které nejsou známy.

Hlavní postavou Mafia: Domovina je mladík Enzo vyrůstající v sirném dole na Sicílii, který sní o útěku a o novém lepším životě. Po nehodě v dole dostane šanci pracovat pro místního šéfa podsvětí Dona Torrisiho a jeho rodinu. V prostředí, ve kterém hrají hlavní roli čest a intriky a které sicilskou mafii často nutí k brutálním řešení problémů, Enzo pro Torrisiho plní řadu úkolů a postupně stoupá v žebříčku organizace.

Desítky tisíc hráčů najednou

Mafia: Domovina vyšla pro počítače minulý rok 7. srpna a pro konzole 8. srpna. Hned po vydání získala od hráčů i kritiků po světě nadprůměrně kladné hodnocení a zhruba po týdnu studio Hangar 13 prodalo podle odhadů analytických serverů přes platformu Steam 330 tisíc až 430 tisíc kopií na počítače.

České studio Amanita Design vydalo očekávanou hru Phonopolis

Enjoy

Uznávané studio Amanita Design, které vytvořilo globálně úspěšné hity Machinarium, Samorost nebo Chuchel, uvedlo na trh svou dlouho očekávanou adventuru Phonopolis. Hra, která vznikala bezmála dvanáct let, láká na unikátní výtvarný styl inspiračně rozkročený mezi meziválečnou avantgardou a orwellovskou dystopií.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Zpravidla nejvíce se hry prodávají v prvních dnech a měsících po vydání. Nejvíce najednou na počítačích hrálo poslední Mafii přes 35 tisíc lidí, v současnosti si jí zapne méně než 1000 hráčů.

Rozšíření Muž cti má vyjít 14. srpna. Podle Hladíka bude pokračovat v příběhu Enza napříč dvěma novými kapitolami. Odehrávat se budou v dosud nezpracovaném období Enzova kariérního vrcholu v kriminální organizaci.

Cesta o století zpět

Děj je zasazen na Sicílii v zimě roku 1905, kde Enzo pracuje po boku Ennia Salieriho, tedy postavy, která je v prvním díle série Mafia z roku 2002 šéfem zločinecké rodiny a hlavním antagonistou. „Hře Mafia: Domovina se vedlo velmi dobře a prodeje překonaly naše interní očekávání. Doufáme, že rozšíření Man of Honor hráče povzbudí k tomu, aby se do Enzova příběhu ponořili znova, nebo vůbec poprvé,“ dodal Hladík.

Základní hra se prodává za zhruba 1300 korun. Před vydáním rozšíření, které se bude prodávat za deset dolarů (zhruba 210 korun), se ale nyní hra nabízí i se slevami. Přidány do ní budou nové prostředí, zbraně a obsah pro volnou jízdu v automobilech a na koních.

Třicet let Pokémonů: z dětské zábavy miliardový byznys i investiční horečka

Enjoy

Když bylo Bensonovi Luovi šestáct let, propadl Pokémonům. Dnes je mu šestadvacet a jeho nadšení nepolevilo. Mobilní hru hraje každý den, pravidelně sleduje animovaný seriál a každý týden navštěvuje hernu na předměstí Los Angeles, kde se hraje karetní hra Pokémon. Jeho sbírka má hodnotu téměř 1,44 milionu korun. A není zdaleka sám. Třicet let od vzniku značky Pokémon její popularita neklesá, naopak. Uvádí agentura AP.

nst

Přečíst článek

Hangar 13 vzniklo v roce 2014 jako dceřiná společnost 2K a v Brně a Praze funguje pod názvem 2K Czech. Dříve se české studio jmenovalo Illusion Softworks a pracovalo na prvním a druhém díle série Mafia.

V roce 2009 studio poté, co ho koupili Američané, opustil hlavní designér a scenárista prvních dvou Mafií Daniel Vávra. Ten později pomáhal založit studio Warhorse, které vydalo dva díly historické videoherní série Kingdom Come: Deliverance. Pod novým vedením studio Hangar 13 spolupracovalo například na vývoji třetího dílu Mafie a předělávce prvního dílu s názvem Mafia: Definitive Edition.

V americkém státě Montana začala platit pravidla, podle nichž smí farmaceutická firma prodat pacientům experimentální lék, který ověřila třeba jen na pouhých deseti dvaceti lidech. Takový medikament nemá nejmenší šanci projít standardním schvalovacím řízením. Ale tady ho může nemocný získat. Pokud na něj má.

Cesta nového preparátu od prvních pokusů v laboratoři až do lékárny trvá i mnoho desetiletí. Nemocní, kteří o vývoji vědí třeba z pacientských spolků nebo z médií, někdy zoufale doufají, že by jim pomohl, a žádají, aby jej mohli zkusit. Ale zdravotnické úřady vyspělých zemí světa smějí schválit jen léčivý přípravek, u něhož existují jasná data o účinku i bezpečnosti.

Probíhá to tak, že preparát, u nějž vědci předpokládají léčivé vlastnosti, se zkouší nejdříve na buněčných kulturách ve zkumavce a poté na laboratorních zvířatech. Když vypadá nadějně, mohou začít testy na lidech. Ale pozor, začíná se obvykle na pár desítkách zdravých dobrovolníků a ověřuje se především bezpečná dávka a vedlejší účinky.

Teprve poté se přechází k testování léčivého účinku na několika stovkách nemocných. Když i tady výsledky vypadají dobře, může dojít k testování na tisících pacientů. Často tak, že nemocný ani lékař nesmějí vědět, jestli je nemocnému opravdu podáván nový přípravek, anebo lék starý či jen neúčinné placebo. Je to proto, aby výsledky byly co nejpřesnější. A teprve když i tohle vyjde, může výrobce požádat o povolení k uvedení léku na trh.

Stojí to celkově přes dvě a půl miliardy dolarů a může to trvat klidně deset i více let. Tento systém se vyvinul po mnoha malérech v minulosti, aby jejich počet minimalizoval (úplně se jim zabránit nedá, protože svět medicíny není a nemůže být úplně bezpečný).

Ale pacienti zatím čekají a čekají.

Začíná miliardový závod: Místo ozařování přijdou radioaktivní léky

Enjoy

Prvky, které mají vylepšit ničení rakovinných nádorů, se dají vyrábět v urychlovačích a dalších přístrojích – anebo také najít v radioaktivních odpadech. Jejich využití v medicíně se postupně rozbíhá a slibuje do pěti let vznik trhu v hodnotě 35 miliard dolarů.

Josef Tuček

Přečíst článek

Kdo zaplatí a akceptuje nebezpečí, lék dostane

Americký stát Montana se rozhodl tenhle pořádek obejít. Od roku 2015 povolil poskytovat neschválené léky smrtelně nemocným (což povolují i jiné zdravotnické orgány ve světě), ale v roce 2023 zákon rozšířil na všechny pacienty a od konce letošního července platí prováděcí předpisy.

A ty jsou docela jednoduché. Firma, která chce svůj neschválený lék prodávat, zaplatí 12 500 dolarů a podá přihlášku hodnotící komisi. V ní musí sedět lékař s montanskou licencí, vědci a etik. Montana míří nejen na léky proti nebezpečným onemocněním, ale i na nové léky prezentované jako preventivní terapie podporující dlouhověkost. Čili na takové, kde praxe přinese výsledky až za opravdu dlouhou dobu.

Zatím přišly přihlášky i na léky, které prošly fází testů třeba jen na deseti zdravých lidech, kvůli vyloučení nežádoucích účinků, ale které ještě vůbec nemají reálné výsledky v léčení nemocných.

Pokud to hodnotící komise povolí (což se předpokládá), výrobce může lék prodat prostřednictvím některé z klinik provádějících experimentální léčbu. Člověk, který medikament chce, ještě podepíše informovaný souhlas o tom, že chápe, že si může ublížit, a nebude z toho nikoho jiného vinit. A pak si léčivo smí koupit. Pokud na ně samozřejmě bude mít, protože cena není nijak omezená.

Z liberálního pohledu je to dobře. Člověk tím získává možnost svobodně rozhodovat o svém zdraví. I za cenu, že se může šeredně zmýlit.

Vědci hledají šetrnější cestu k početí. Spermie zkoušejí navádět magnetem

Enjoy

Reprodukční medicína hledá šetrnější metody, jak pomoci párům s neplodností. Jedna z nich zní téměř jako sci-fi. Spermie zmagnetizují a pomocí magnetického pole navádějí přímo k vajíčku. Zatím vše funguje pouze v laboratoři. Ale třeba jednou?

Josef Tuček

Přečíst článek

Rychlejší než věda

Ovšem co se může stát, ukázal případ z Číny. Potvrdil, že nabídka neověřené léčby se umí rozjet rychleji než důkazy.

Chirurg Sie Čching-pching z nemocnice v Chang-čou začal pacientům s Alzheimerovou chorobou napojovat krční mízní cesty na žíly, aby z mozku rychle odváděl bílkoviny, které se při nemoci hromadí mezi nervovými buňkami. V roce 2024 popsal padesát operovaných v odborném časopise a zveřejnil video muže, jenž po operaci vstal z lůžka a svižně chodil. Jediný případ není přesvědčivý a dá se vysvětlit všelijak.

Video se rozšířilo po čínském internetu. S ním i poptávka. Než čínská Národní zdravotní komise zákrok mimo výzkum zakázala kvůli chybějícím důkazům o bezpečnosti i účinnosti, operaci již podstoupilo podle odhadů přes dva tisíce lidí ve zhruba třech stovkách nemocnic, mnohdy u plastických chirurgů. Ceny šly od desítek tisíc po několik set tisíc jüanů (jeden jüan představuje 3,1 koruny).

Pomohlo to pacientům? Nevíme. Poškodilo je to? Ani to vlastně nevíme. Data se rozptýlila, přesvědčivé závěry z nich nejsou.

Možná se podobně bude vyvíjet i situace v Montaně. Pacienti si svobodně vyberou a zaplatí. Jejich případy budou snad zaznamenány, ale je otázka, jestli je půjde dobře porovnat s jinými a o nasazených lécích díky tomu zjistit, jestli opravdu k něčemu jsou.

Umělá inteligence v lékařské ordinaci: Pacient lékaře někdy ani neuvidí

Enjoy

Kalifornský startup Akido Labs testuje ve svých klinikách systém umělé inteligence, který do velké míry nahradí drahou práci lékaře. Navíc by měl zkrátit dobu, kterou pacient musí čekat na vyšetření a jež někdy dosahuje i několika měsíců.

Josef Tuček

Přečíst článek