Svaly bez cvičení už nejsou sci-fi. Vědci zkoušejí novou generaci léků
S přibývajícím věkem lidé ztrácejí svalovou tkáň. Dá se to zpomalit cvičením, ale není to moc pohodlné. Farmaceutické firmy však už testují nově vyvinuté látky, které by měly muskulaturu bezpečně posílit. A to bez namáhavého sportování.
Zatímco v mládí stačí člověku k růstu svalů trocha pohybu, po třicítce začíná nezvratný proces jejich úbytku. Vede to až k tomu, že mnozí senioři ztrácejí soběstačnost – nevyjdou do schodů, nezajdou na nákup. Tento proces se dá zpomalit posilováním, ale to ne každého baví. A pak už je pozdě.
Farmaceutické společnosti poznaly příležitost: vždyť tohle je obdobná situace jako u hubnutí. Každý chce mít dobrou postavu, ale ne každého baví trénovatit a nepřecpávat se. Dnes jsou však na trhu léky semaglutid (obchodním názvem Ozempic, Wegovy nebo Rybelsus) či trochu novější tirzepatid (Mounjaro, Zepbound). Většině lidí pomáhají hubnout docela pohodlně, ale o to dráž. A výrobci bohatnou.
Co kdyby se něco takového podařilo nabídnout i stárnoucí muskulatuře? Neboli místo dřiny v tělocvičně pravidelně podávat vhodný lék. To by byl byznys. A ostatně měl by i spojitost se zmíněnými léky na hubnutí. Ty totiž mimo jiné vedou k oslabení svaloviny. Kdyby se zákazníkům, kteří si už dnes píchají injekce (případně berou pilulky) na hubnutí, nabídla ještě doplňková léčba pro posílení svalové hmoty, padla by nabídka na připravenou půdu.
Tržní hodnota americké farmaceutické společnosti Eli Lilly překročila bilion dolarů, tedy 21,1 bilionu korun. Eli Lilly je tak prvním výrobcem léků, který vstoupil do exkluzivního klubu, kde vládnou technologické společnosti. Firmě pomáhá prudký růst poptávky po lécích na hubnutí, uvedla agentura Reuters.
Eli Lilly vstoupila jako první z farmaceutických společností do klubu bilionových firem
Zprávy z firem
Když není myostatin, rostou svaly
Nejde o nějaké nové využití současných ve sportu používaných nelegálních anabolik s řadou nežádoucích účinků. Mělo by jít o medikamenty úplně nové, společensky i medicínsky přijatelné, s minimem vedlejších účinků (úplně bez vedlejších účinků není prakticky žádný lék, podstatná je jejich závažnost).
Věda vytipovala jako nadějný cíl myostatin. To je protein, který funguje jako brzda svalového růstu. Čili komu se v těle tvoří myostatinu málo, tomu svaly rostou víc než jiným.
Třeba plemeno skotu zvaného belgické modré vzniklo intenzivním šlechtěním. Zvířata jsou mimořádně svalnatá a dávají hodně chutného masa. Od přelomu století víme, že to je díky tomu, že u nich byla náhodně potlačena funkce genu, který řídí tvorbu myostatinu.
V minulosti už vědci v laboratoři záměrně zablokovali činnost genu pro myostatin u laboratorních hlodavců. Vzniklé „supermyši“ pak byly svalnatější a mohutnější. Obdobně vědci geneticky upravili také ryby, které rychleji a více rostou a mimo Evropu se už smějí konzumovat.
Žije v sádkách japonské společnosti Regional Fish a roste jako z vody. Nebo přesněji jako po genetické úpravě, kterou prošel. Pražman je ryba, jejíž genetický kód vědci upravili v laboratoři a japonští spotřebitelé ji teď mohou konzumovat.
Po USA, Kanadě a Brazílii dorazily geneticky upravené ryby i na japonský trh
Enjoy
O deset procent silnější
Myostatin funguje i u lidí. V březnu byla ve vědeckém časopise Nature Communications publikována studie, která s využitím genetických dat získaných od milionu lidí ukázala, že někteří mají přirozenou genovou mutaci, jež v jejich těle blokuje tvorbu myostatinu. Mají zhruba o 10 procent větší svaly a tomu odpovídající sílu. A netrpí kardiovaskulárními problémy o nic víc než zbytek populace. Což je důležité. Ukazuje se, že zablokování myostatinu nepoškozuje činnost životně důležitého srdečního svalu.
Úkol pro farmaceutický výzkum byl tedy jasný: najít postup, jak produkci myostatinu v lidském těle snížit. Pochopitelně to nejde šlechtěním jako u belgických krav, ani přímými zásahy do genů v laboratoři jako u „supermyší“ nebo geneticky modifikovaných ryb. Hledají se postupy, jak do lidských žil či případně žaludku dostat preparát, který se v těle naváže na myostatin a zablokuje jeho brzdicí účinek.
V americkém státě Montana začala platit pravidla, podle nichž smí farmaceutická firma prodat pacientům experimentální lék, který ověřila třeba jen na pouhých deseti dvaceti lidech. Takový medikament nemá nejmenší šanci projít standardním schvalovacím řízením. Ale tady ho může nemocný získat. Pokud na něj má.
Montana pouští pacienty k neschváleným lékům. Riziko i cenu ponesou sami
Zprávy z firem
Nadějné vyhlídky
Jak konstatuje časopis New Scientist, jako první na světě se na trh možná dostane blokátor myostatinu zvaný apitegromab, jehož úřední schválení čeká americká farmaceutická společnost Scholar Rock snad už v září. Jde však o experimentální lék určený pacientům se spinální svalovou atrofií čili vrozeným nebezpečným ubýváním svalstva. Medikament je určen pro těžce nemocné. Teprve později se bude rozhodovat, zda bude k dispozici i pro jinak zdravé osoby.
Obdobný lék vyvíjí například americká společnost Regeneron, ale je teprve ve stadiu klinických experimentů. Zatím se zdá, že má nepříjemné vedlejší účinky, které by možná skousli nemocní, jimž hrozí úplné selhání svalstva, ale ne zdraví zájemci o lepší postavu. To je úkol pro další výzkum.
Použijeme metodu oplodnění ve zkumavce a vy si pak vyberete své nejlepší miminko – inteligentní, správně vysoké, s hezkou barvou očí... Kalifornské Silicon Valley zplodilo nové startupy, které slibují rodičům děti téměř na míru. Vypadá to jako dobrý byznys, který má racionální jádro. Ale taky jej provázejí nejistoty.
Reprodukční firmy slibují rodičům děti podle jejich přání. Má to však své limity
Enjoy
Společnosti Scholar Rock i Regeneron souběžně zkoumají, jestli jejich preparáty mohou fungovat nejenom samostatně, ale i společně s léky na hubnutí. Ty sice pomáhají lidem rychle shodit až desítky kilogramů, mají však stinnou stránku: část úbytku hmotnosti může tvořit svalová tkáň, nikoliv tuk. Když lidé lék vysadí, tuk se vrací rychle, ale svaly nikoliv. Kombinace obou léků by proto mohla být docela užitečná.
Pokud se něco nepokazí, posilovače svalů by se v lékárnách mohly objevit už za pár let. Výzkum přece pohání vidina zisků větších, než jaké přinese lék pro omezenou skupinu nemocných.
