Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Vláda prosadila ve Sněmovně rozpočet se schodkem 310 miliard

Vláda prosadila ve Sněmovně rozpočet se schodkem 310 miliard
Profimedia
 ČTK

Poslanci schválili státní rozpočet s očekávaným schodkem 310 miliard korun. Koaliční většina při závěrečném hlasování odmítla všechny opoziční návrhy na přesuny peněz. Prezident Petr Pavel už dříve naznačil, že rozpočet vetovat nebude.

Sněmovna schválila státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Jde o první rozpočet, který předložila koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů v čele s Andrejem Babišem (ANO). Poslanci během závěrečného schvalování přidali mimo jiné 800 milionů korun na podporu sportu.

Návrh rozpočtu na letošní rok je úplný a neskrývá skutečný stav veřejných financí, prohlásila ve Sněmovně ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Navrhovaný schodek 310 miliard korun je podle ní z velké části důsledkem hospodaření a rozhodnutí Fialovy vlády.

Zleva ministryně financí Alena Schillerová (ANO), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a premiér Andrej Babiš (ANO)

Vláda schválila rozpočet se schodkem 310 miliard. Právě začíná rozhazování peněz ve velkém, uvedl Kupka

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Příjmy budou 1,978 bilionu korun a výdaje 2,288 bilionu korun bez vlivu projektů Evropské unie. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom vyjádřila přesvědčení, že kabinet neporušil zákon o rozpočtové odpovědnosti, limit pro výdajové rámce se podle ní vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září. Opozice návrh kritizovala, deficit považuje za příliš vysoký. Předchozí kabinet Petra Fialy (ODS) navrhoval schodek 286 miliard korun.

Přečíst článek

Koaliční většina odmítla v dílčích hlasováních všech více než 100 opozičních návrhů na přesuny peněz. Opozice chtěla přidat mimo jiné na obranu a bydlení.

Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Příští týden o něm chce ale jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou a premiérem Andrejem Babišem (oba ANO).

Peníze navíc pro sport, mládež i protidrogovou politiku

Sněmovna podpořila pouze koaliční pozměňovací návrhy, o nichž již dříve premiér Babiš řekl, že je koalice podpoří.

Dolní komora tak přidala 800 milionů korun Národní sportovní agentuře na podporu sportovní infrastruktury a také 120 milionů korun na zdravotně humanitární program MEDEVAC. Uspěl i návrh přidat 50 milionů korun na podporu organizací pracujících s mládeží. Přidat peníze těmto organizacím chtěla i opozice, její návrhy však neuspěly.

Uspěl také samostatný Babišův návrh, který přidává 100 milionů korun na protidrogovou politiku. Uspěla i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Její návrh přidává 50 milionů korun na podpůrná opatření podle zákona o podpoře bydlení.

Naproti tomu neuspěly opoziční návrhy přidat peníze armádě, na kulturu nebo například na lůžkovou péči.

Poslanecká sněmovna

Poslanci navrhli přesuny v rozpočtu za téměř 240 miliard. Opozice chce víc na obranu a bydlení, koalice na sport

Poslanci ve druhém čtení návrhu letošního státního rozpočtu předložili desítky návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkové výši téměř 240 miliard korun, což odpovídá zhruba desetině všech plánovaných výdajů. Opoziční strany chtějí posílit hlavně obranu, bezpečnost či podporu bydlení, zatímco vládní koalice navrhuje přidat peníze například na sportovní infrastrukturu nebo protidrogovou politiku. O všech změnách rozhodnou poslanci při závěrečném hlasování příští středu.

Přečíst článek

Související

Sněmovna schválila nový zbraňový zákon

Karel Pučelík: Vláda odborníkům naslouchat nebude. Stejně jako ta předchozí. Z ekonomické debaty jen bolí mozek

Přečíst článek

Bonus až 200 tisíc. Jednání ve Škodovce končí

Bonus až 200 tisíc. Jednání ve Škodovce končí
Škoda Auto / užito se svolením
 ČTK

Škoda Auto uzavřela kolektivní vyjednávání na letošní rok. Mzdový tarif vyroste od dubna o tři procenta. Variabilní bonus za loňský rok, který zaměstnanci dostanou v květnu, je 120 tisíc korun. Kromě něj odbory vyjednaly i jednorázovou odměnu ve výši 20 tisíc korun.

Škoda Auto zvýší od dubna mzdové tarify o tři procenta. Vedle toho dostanou zaměstnanci automobilky v květnu 120 tisíc korun za výsledky roku 2025 a jednorázovou odměnu 20 tisíc korun, tedy celkem 140 tisíc korun. Automobilka uzavřela mzdové kolektivní vyjednávání s odbory. Informovala o tom dnes v dopise zaměstnancům.

Celkem Škoda Auto vyplatí zaměstnancům s plným nárokem v průběhu roku na zaručeném a variabilním bonusu a dohodnuté jednorázové platbě v průměru téměř 200 tisíc korun.

Škoda Auto, která je součástí německého koncernu Volkswagen, v Česku zaměstnává zhruba 36 500 zaměstnanců včetně agenturních. Průměrný měsíční výdělek zaměstnanců mimo management loni činil 81 691 korun, zahrnuje tarifní mzdu, bonusy, náhrady i příplatky.

Odbory vyjednaly také jednorázový přípis 10 tisíc bodů do zaměstnaneckého benefitního systému, který se uskuteční v dubnovém výplatním termínu. Mezi další vyjednané zaměstnanecké benefity a bonusy patří navýšení rozpočtu pro osobní ohodnocení o 0,7 procenta na celkovou průměrnou rozpočtovanou částku 16 procent tarifů platných od dubna, zvýšení příspěvku na doplňkové penzijní spoření na 2000 korun měsíčně nebo navýšení příplatku pro instruktory praxe na 25 korun za hodinu. Zaměstnancům, kteří nesplnili podmínky pro výplatu variabilního bonusu a čerpají mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou nebo neplacené volno do čtyř let věku dítěte, připíše společnost v květnu 70 tisíc bodů do benefitního systému. Od září bude zvýšena také odměna za absolvovanou provozní praxi pro žáky Škoda Auto středního odborného učiliště o 25 korun na 75 korun za hodinu.

Společnost a odbory v dopise zaměstnancům uvedly, že automobilka prochází největší transformací v historii automobilového průmyslu, která se vyznačuje rostoucí konkurencí na automobilovém trhu, přechodem k elektromobilitě i změnami v evropské legislativě. Uzavřená dohoda podle nich posiluje stabilitu pracovních podmínek a přináší zaměstnancům mimořádně atraktivní systém odměňování a benefitů. „Všechny naše společné kroky, flexibilita a nákladová kázeň, zajistí stabilní zaměstnanost bez obav z hromadného propouštění,“ stojí v dopise.

Škoda Auto loni celosvětově vyrobila pře milion vozů, meziročně o 15 procent víc. 

Martin Jahn: Spalovací motory tu budou ještě desítky let

Autoprůmysl sice někteří lidé odepisují jako zastaralé odvětví, pravý opak je ale pravdou. Martin Jahn, který má v představenstvu Škody Auto na starosti oblast prodeje a marketingu, v rozhovoru pro Export.cz upozorňuje, že veškeré současné inovace, včetně robotizace, digitalizace i umělé inteligence, se už naplno využívají právě v autoprůmyslu. „Nové technologie potřebují někoho, kdo je bude škálovat – dostane je k velkému počtu spotřebitelů,“ dodává známý manažer a také prezident českého Sdružení automobilového průmyslu.

Přečíst článek

Výroba bateriových systémů ve Škodě Auto

Škoda Auto investovala pět miliard do budoucnosti. V Mladá Boleslav spustila megahalu na baterie

Největší výrobce bateriových systémů v rámci koncernu Volkswagen Group nyní sídlí v Česku. Škoda Auto otevřela v Mladé Boleslavi novou halu za téměř pět miliard korun. Každou minutu v ní sjede z výrobní linky jedna baterie pro elektromobil.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Lukáš Kovanda: Benzín za čtyřicet? Řidiči to snesou a stát vydělá

Lukáš Kovanda: Benzín za čtyřicet? Řidiči to snesou a stát vydělá
iStock
Lukáš Kovanda

Dražší pohonné hmoty mohou výrazně zvýšit příjmy českého státu. Pokud by ceny benzínu a nafty vzrostly zhruba o sedm korun na litr, tedy do úrovně 40 korun za litr, do rozpočtu by měsíčně přitekla téměř miliarda navíc. Vyplývá to z propočtů ekonoma Lukáše Kovandy.

Na dražší ropě může český stát vydělat miliardy. Díky zdražení paliv kvůli Íránu může zvýšit daňové příjmy letos o bezmála deset miliard korun, měsíčně o bezmála miliardu.

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.

Ekonom Pavel Kohout: Benzínky zdražují hned. Bez ohledu na zásoby

Studie Mezinárodního měnového fondu (IMF) ukazují, že růst ceny ropy o desetinu zvýší inflaci asi o 0,4 procentního bodu a že tento efekt postupně slábne. Dopad vojenského konfliktu kolem Perského zálivu na růst cen dnes nikdo odhadnout nedokáže. Klíčové totiž je, jak dlouho potrvá. A rekordní inflaci po covidu nezpůsobil jen samotný šok, ale hlavně masivní tisk peněz a fiskální stimulace, připomíná v rozhovoru pro Newstream ekonom a zakladatel společnosti Algorithmic Investment Management Pavel Kohout.

Přečíst článek

Kolik stát získá z každého litru benzínu

Při ceně benzínu 33 Kč/l řidič při natankování každého litru na spotřební dani odvede 12,84 Kč a na DPH 5,72 Kč. Z litru benzínu tak státu odvede 18,56 Kč. Při ceně 40 Kč/l to ale už bude 12,84 Kč na spotřební dani a 6,94 Kč na DPH, tedy 19,78 Kč. Při navýšení ceny litru benzínu o sedm korun tak stát z každého prodaného litru získá o 1,22 Kč více.

V Česku se v roce 2024 spotřebovalo 2,383 miliardy litrů automobilového benzínu, plyne z údajů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. Při předpokládaném loňském navýšení jeho spotřeby o pět procent (v roce 2024 činil meziroční nárůst spotřeby 7,2 procenta) činí loňská spotřeba 2,5 miliardy litrů.

Pokud by taková spotřeba platila i letos – tedy řidiči by kvůli vyšším cenám spotřebu ponechali na úrovni loňska –, český stát by při zvýšení ceny benzínu o sedm korun na litr získal v ročním vyjádření navíc 3,05 miliardy korun, což odpovídá zhruba 254 milionům korun měsíčně.

Vzhledem k tomu, že v prvních dvou měsících roku byly ceny ještě poměrně nízké a zvyšují se až nyní od začátku března, navýšené inkaso je třeba vztáhnout k deseti měsícům roku, takže představuje 2,5 miliardy korun.

Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky

Šéf měnové sekce ČNB Sklenář: Válka v Perském zálivu nás ovlivňuje nepřímo. Nová inflační vlna Česku nehrozí

Válečný konflikt dopadne na Česko pouze zprostředkovaně. Dnešní situace je úplně jiná, než na přelomu let 2021 a 2022, kdy česká ekonomika už delší dobu nebyla v dobré kondici a po invazi Ruska na Ukrajinu jsme zažili energetickou krizi a masivní vzestup inflace. „Zatím vše nasvědčuje tomu, že velká inflační vlna, která tu byla před pár lety, nám nyní nehrozí,“ říká v rozhovoru pro Newstream ředitel sekce měnové České národní banky (ČNB) Petr Sklenář.

Přečíst článek

Podobný efekt u nafty

K tomu je ovšem třeba připočíst navýšené inkaso z nafty. Při ceně motorové nafty 33 Kč/l řidič při natankování každého litru na spotřební dani z ní odvede 9,95 Kč a na DPH 5,72 Kč. Z litru nafty tak státu odvede 15,67 Kč.

Při ceně 40 Kč/l to ale už bude opět 9,95 Kč na spotřební dani, ale už 6,94 Kč na DPH, tedy 16,89 Kč. Při navýšení ceny litru nafty o sedm korun tak stát z každého prodaného litru získá rovněž – stejně jako u benzínu – o 1,22 Kč více.

V Česku se v roce 2024 spotřebovalo 6,372 miliardy litrů motorové nafty. Při předpokládaném loňském navýšení její spotřeby taktéž o pět procent (v roce 2024 činil meziroční nárůst spotřeby nafty 3,4 procenta) činí loňská spotřeba 6,69 miliardy litrů.

Agentura IEA kvůli válce navrhuje rekordní uvolnění ropných rezerv. Na snímku Fatih Birol, výkonný ředitel IEA

Agentura IEA kvůli válce navrhuje rekordní uvolnění ropných rezerv

Svět čelí jedné z největších ropných krizí posledních let. Mezinárodní agentura pro energii proto navrhla rekordní uvolnění strategických rezerv, píše list Wall Street Journal.

Přečíst článek

Pokud by taková spotřeba platila i letos – tedy řidiči by, stejně jako v případě benzínu, kvůli vyšším cenám spotřebu ponechali na úrovni loňska –, český stát by při zvýšení ceny nafty o sedm korun na litr získal v ročním vyjádření navíc 8,16 miliardy korun, což odpovídá zhruba 680 milionům korun měsíčně.

Vzhledem k tomu, že v prvních dvou měsících roku byly ceny ještě poměrně nízké a zvyšují se až nyní od začátku března, navýšené inkaso je třeba vztáhnout k deseti měsícům roku, takže představuje 6,8 miliardy korun.

Celkový dopad na státní rozpočet

Celkově si tak stát letos od března do prosince, za deset zbývajících měsíců roku, může vylepšit hospodaření díky vyššímu inkasu z prodeje benzínu i nafty dohromady o 9,3 miliardy korun, měsíčně o zhruba 930 milionů korun.

Za celý rok, pokud by hypoteticky navýšené ceny platily hned od začátku ledna, by si přišel dokonce na dodatečných 11,2 miliardy korun.

Další analýzy a komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Ceny benzinu - ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Vládní fiasko. Benzin atakuje rekordní ceny i přes snížení daní

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Řidiči, připravte se. Benzin zdraží o korunu na litr během pár dní

Přečíst článek
Doporučujeme