Svět čelí jedné z největších ropných krizí posledních let. Mezinárodní agentura pro energii proto navrhla rekordní uvolnění strategických rezerv, píše list Wall Street Journal.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) navrhla zatím největší uvolnění ropných rezerv, aby omezila prudký růst cen ropy v souvislosti s válkou Spojených států a Izraele proti Íránu. Uvolnění by mělo být vyšší než 182 milionů barelů, které členské státy uvolnily na trh ve dvou vlnách v roce 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Informuje o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na osoby obeznámené se situací.
IEA na úterý 10. března svolala mimořádné zasedání svých 32 členských zemí. Očekává se, že země by o návrhu měly rozhodnout dnes, dodal list. Plán bude přijat v případě, že nebudou vzneseny žádné námitky, případný protest alespoň jedné země by mohl rozhodnutí zdržet.
Tento týden v úterý se ministři energetiky skupiny sedmi předních ekonomik světa G7 nedohodli na uvolnění strategických ropných rezerv. Místo toho požádali IEA, aby situaci vyhodnotila.
Návrh IEA má reagovat na masivní narušení dodávek ropy způsobené téměř úplným uzavřením Hormuzského průlivu, námořní cesty spojující Perský záliv se světovými trhy. Touto trasou se přepravuje přibližně pětina světových dodávek ropy, avšak hrozba útoků na tankery ze strany Íránu přepravu téměř zastavila.
Podobný scénář, tedy útoky na ropné tankery v průlivu, vedl západní země a jejich spojence k vytvoření IEA v roce 1974. Agentura sdružující západní státy a jejich partnery stanovuje pravidla pro minimální objem strategických zásob ropy členských zemí a koordinuje jejich uvolňování, aby zmírnila otřesy na ropném trhu a ochránila ekonomiky.
Ropa prudce zdražila
Od zahájení útoků USA a Izraele 28. února cena ropy vzrostla o 40 procent a překročila hranici 100 dolarů za barel, než tento týden opět klesla, protože obchodníci pozorně sledují prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, jak dlouho válka potrvá.
Dnes při asijském obchodování v reakci na zprávu WSJ klesala, postupně však své ztráty smazala a pohybuje se kolem svého úterního závěru.
Ekonomové varují, že trvalý růst cen ropy může vyvolat inflaci a korekci akciového trhu. Významně jej pocítí především řidiči kvůli zvýšení cen pohonných hmot.
Rezervy by mohly pokrýt výpadek na čtyři měsíce
Výkonný ředitel IEA Fatih Birol v pondělí uvedl, že členové IEA drží ve veřejných zásobách 1,2 miliardy barelů a dalších 600 milionů v povinných komerčních zásobách.Podle hrubých výpočtů to představuje náhradu ztracených dodávek z Perského zálivu asi na 124 dní.
Zkušenosti s předchozím uvolňováním strategických ropných rezerv jsou smíšené. Členské státy IEA uskutečnily dvě rychlá uvolnění zásob po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Bezprostředně po tomto kroku ceny ropy vzrostly asi o 20 procent, protože obchodníci jej vnímali jako signál, že krize na ropném trhu je vážnější, než se čekalo.
Podle analytiků však později uvolnění zásob přispělo ke snížení cen. Za velmi úspěšný je naopak považován zásah z roku 1991, kdy americký prezident George H. W. Bush před zahájením operace Pouštní bouře nařídil vůbec první využití amerických strategických rezerv. Členské země IEA se tehdy připojily koordinovaným uvolněním dalších zásob ropy ze svých skladů.
Související
Lukáš Kovanda: Benzín za čtyřicet? Řidiči to snesou a stát vydělá
Válečný konflikt dopadne na Česko pouze zprostředkovaně. Dnešní situace je úplně jiná, než na přelomu let 2021 a 2022, kdy česká ekonomika už delší dobu nebyla v dobré kondici a po invazi Ruska na Ukrajinu jsme zažili energetickou krizi a masivní vzestup inflace. „Zatím vše nasvědčuje tomu, že velká inflační vlna, která tu byla před pár lety, nám nyní nehrozí,“ říká v rozhovoru pro Newstream ředitel sekce měnové České národní banky (ČNB) Petr Sklenář.
Nedávná pandemie covidu a následná rusko-ukrajinská válka posunuly ceny v Česku nahoru o několik pater. Mohl by něco podobného vyvolat vojenský konflikt kolem Perského zálivu?
Zatím vše nasvědčuje tomu, že velká inflační vlna, která tu byla před několika lety, nám nyní nehrozí. Události kolem Perského zálivu na nás přímý dopad mít nebudou a jejich vliv bude spíše nepřímý. Hlavně jsme ekonomicky ve zcela jiné situaci, než jsme byli po covidu a před vypuknutím rusko-ukrajinské války. Na dodávkách ropy a zemního plynu z oblasti Perského zálivu závislí nejsme. Navíc nám končí topná sezóna, takže máme čas, nejen my, ale i celá Evropa, se na příští zimu připravit, aby se vyšší ceny energií nestaly dlouhodobějším problémem. Vývoj není příjemný ani příznivý, ale na rozdíl od doby před covidem a válkou na Ukrajině do něj vstupujeme v relativně dobré kondici. Ekonomika roste, a to zdravě, růst je totiž rozložen do více sektorů. Inflace se více než dva roky drží na dosah dvou procent, na začátku letošního roku míra inflace byla nejnižší za posledních 10 let, konkrétně 1,4 procenta v únoru. Poslední měsíce klesaly ceny energií jako je plyn a elektřina a také zpomalily svůj růst ceny potravin. To je úplně jiná situace než na přelomu let 2021 a 2022.
A co současný prudký vzestup cen ropy? Je vyvolaný snížením dodávek, anebo panikou?
Působí snížení dodávek i panika, obojí dohromady, a nedá se to odlišit. Vlastně to ale pro nás není důležité. Reálný dopad má to, že země z oblasti Perského zálivu postupně zastavují či utlumují svoji produkční kapacitu. Problémem přitom není jen samotná těžba ropy, ale i její zpracování a výroba různých ropných produktů. Málo se to ví, ale tento region je z hlediska globální poptávky klíčovým dodavatelem komponentů pro výrobu umělých hnojiv. Takže válečný konflikt nedopadne jen na ropu a plyn, ale může i na výrobu hnojiv a v následujícím období také na zemědělskou produkci.
Situace je vážná i proto, že Hormuzský průliv, úzké dopravní hrdlo, byl dosud nezablokovaný. Teď se to změnilo. Druhou věcí je, že je kolem všeho spousta nejistot a nevíme, jak dlouho bude tahle situace trvat. Zda to bude týden, dva či to bude záležitost na delší dobu. A tomu odpovídá ta reakce trhů.
Válka proti Íránu se podle amerického prezidenta Donalda Trumpa blíží ke konci. Uvedl to na tiskové konferenci ve svém golfovém klubu v Doralu na Floridě. Konkrétní termín zastavení útoků, které Spojené státy podnikají společně s Izraelem, ale nezmínil. Na otázku novinářů pouze řekl, že konec bojů nepřijde během týdne.
Vraťme se ještě k poučení z nedávné krizové situace globálního dosahu, tedy pandemie koronaviru a následné rusko-ukrajinské války. Svět také pamatuje několik ropných krizí, rovněž kvůli vojenským konfliktům. Co lze z těchto krizí vyvodit pro dnešní situaci?
Pokud pro srovnání vezmu válku na Ukrajině, tak teď jsme v kompletně jiné situaci. Na všech úrovních. Když se podíváme na energetiku, na takový zásah do dodávek nebyl nikdo v Evropě připravený. Evropské ekonomiky se dostávaly z postcovidového šoku a inflační tlaky byly u nás i ve zbytku Evropy na prudkém vzestupu. A to trvalo nějakou dobu. Nárůst cen energetických komodit začal už v létě 2021, především u zemního plynu a následně elektřiny. A pak do toho přišel ten velký šok z ruské invaze na Ukrajinu. Inflace v Evropě byla vysoká už předtím, u nás kolem deseti procent, a tou válkou se to ještě zhoršilo. Kromě energetických surovin, kde nešlo jen o ceny, ale také o fyzické dodávky, to zasáhlo i potraviny, protože Ukrajina je jejich velký vývozce.
Nyní je situace výrazně jiná. Inflace v ekonomikách, včetně té české, z různých důvodů zpomaluje anebo zůstává nízká. Lednová a únorová inflace byla nejnižší skoro za posledních deset let. A problém, který se rozhořel kolem americko-íránské války, byť je lidsky strašný, se nás zatím nedotýká z hlediska fyzických dodávek. Nejsme závislí na dodávkách ropy a zemního plynu z Perského zálivu, to je spíš případ asijských trhů. U nás je to – zatím – jen o cenách ropy a jejich dopadu do cen zemního plynu a elektřiny. Dopad do cen energií mimo ropu je zatím relativně umírněný a nepředstavuje ten hlavní problém, který jsme zažili v době energetické krize roku 2022. Spíše ten dnešek připomíná situace, které tady byly kvůli nárůstu cen ropy třeba v roce 1992 během války v Iráku či v roce 2008, kdy ropa vystřelila na 150 dolarů.
Zmínil jste, že Česko není na dodávkách ropy a plynu z Perského zálivu závislé. A co Hormuzský průliv, jsme na něm závislí?
Naše přímé dovozy z Perského zálivu a blízkého regionu jsou relativně malé, řádově kolem jednoho procenta celkového objemu dovozu či vývozu. Energie bereme z regionu kousek severněji, z Ázerbajdžánu, kde sice jsou nějaké známky napětí, ale není to tak vyhrocené jako v Hormuzském průlivu. Většina dopadů, které se nás týkají, bude nepřímá. Jako to, že se globálně zvedne cena ropy, protože asijští zákazníci, závislí na dodávkách z postižené oblasti, budou muset poptávat ropu jinde. Vliv na nás bude mít také zastavení či omezení produkce oněch komponentů pro umělá hnojiva. K nám se odtamtud sice nedováží, i v tomto případě jich většina směřuje na asijský trh. Ale opět se na cenách u nás projeví to, že je asijští obchodníci budou poptávat jinde.
Putinův ropný jackpot. Konflikt na Blízkém východě plní ruskou válečnou pokladnu
Růst cen ropy po americko-izraelských úderech na Írán může výrazně pomoci ruské ekonomice a usnadnit Moskvě financování války na Ukrajině. Uvedl to web Politico, podle kterého konflikt na Blízkém východě přichází pro Kreml v klíčový moment.
Ovlivňuje či ovlivní konflikt v Íránu kurz koruny?
Situace kolem Perského zálivu vnesla velkou nervozitu na trhy obecně. Cena ropy vzrostla z nějakých 60 dolarů, kde byla na začátku roku, na skoro 110. Tedy málem na dvojnásobek. To se projevilo také negativním tlakem na kurz koruny. Zatím ale velmi mírně. V minulých dnech koruna oslabila vůči euru o zhruba deset haléřů a dnes jsme na kurzu 24,40 k euru. Takže dopad na korunu tady je, ale je ze všech dopadů nejmenší. A zatím nevidíme žádné větší proinflační faktory. Inflační tlaky přicházejí primárně tou cestou, že ropa zdražuje. Nikoliv kvůli tomu, že by oslabovala koruna vůči dolaru.
Skoro až paniku ovšem vidíme v Česku kolem růstu cen pohonných hmot u čerpadel. Co s tím? Měly by vláda či centrální banka něco dělat?
Určitě ne. Maximálně by měly uklidňovat, že situace není tak dramatická, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ropy a ropných produktů je v Evropě dostatek. Pokud jde o růst cen u čerpadel, to je normální tržní chování, reakce na šok a velkou nejistotu.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Aktualizováno
Ropný šok vyděsil investory. Evropské akcie spadly na dvouměsíční minimum
Martin Kupka představil stínovou vládu. Popravdě, jeho voliči zřejmě čekali víc. Trochu větší fičák, ne takový čajíček. ODS představila mix nových tváří a matadorů. Zasloužilé straníky nelze v ODS opomíjet. Ale co to přinese rozvoji země? Andrej Babiš může zůstat v klidu.
Nejvíc se minulé vládě vyčítalo, že nedbá o běžného občana. A také, že v ní nesedí žádný skutečný expert na hospodářskou politiku. Kupka po svém zvolení za předsedu ODS hlásil, že prioritou strany bude podpora podnikání. Nová stínová vláda však žádná esa ekonomiky či průmyslu, která by mohla konkurovat neúnavnému Karlovi Havlíčkovi, nepřinesla.
Je celkem jedno, kdo bude ministrem kultury nebo životního prostředí. To jsou pro chod státu okrajové resorty, které sice rozdělují miliardy korun, ale mohly by vlastně fungovat samospádem, klidně jako odbory ministerstva financí. To však nejde, je potřeba uspokojit požadavky členské základny na pozice obnášející využívání limuzíny s majáčkem. To je u všech stran stejné.
Babiš musí za „novinářskou žumpu“ zaplatit. Stát se má omluvit Deníku Referendum
Ministerstvo financí se má omluvit Deníku Referendum za výroky premiéra Andreje Babiše (ANO), které pronesl na adresu média kvůli článku o tom, že společnost Deza z holdingu Agrofert byla podezřelá ze způsobení otravy řeky Bečvy. Má mu také zaplatit 200 tisíc korun jako náhradu za nemajetkovou újmu. Nepravomocně o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1. Obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání. Babiš v roce 2020 v postavení předsedy vlády ve Sněmovně pronesl, že je Deník Referendum novinářská žumpa a opakovaně lže.
Klíčové je, kdo by měl být motorem vlády, kdo bude řídit ekonomické resorty. Koho nabízí ODS? Na ministerstvo průmyslu politického matadora Pavla Drobila. To proti Karlu Havlíčkovi rozhodně nevyvolává nějaký wow efekt. Drobil je právník, v ODS pětadvacet let, za Nečase ministr životního prostředí. Jeho zkušenosti s průmyslem? Před dvanácti lety založil investiční společnost Anacot Capital, která kupuje průmyslové podniky.
Jan Skopeček jako ministr financí, to je proti Aleně Schillerové jako když nula od nuly pojde. Skopeček sice vystudoval ekonomii, ale zůstal u akademických znalostí, víc se věnoval politice. V ODS od jednadvaceti let, před dvaceti lety se stal poradcem prezidenta Václava Klause, následně šéfem think tanku CEP. Jak kdysi prohlásil prostořeký Andrej Babiš v jednom diskusním pořadu, Skopeček nikdy nepostavil ani psí boudu. Vlastně měl pravdu.
Pavel: Tvrzení, že jsem lídrem opozice, je nesmysl. S vládou chci korektní vztah
Prezident Petr Pavel pokládá za nesmyslné tvrzení koaličních politiků, že by byl lídrem nebo prezidentem opozice. V bilančním rozhovoru pro Českou televizi řekl, že ač měl názorově blíž k předchozímu kabinetu Petra Fialy (ODS), v řadě věcí s ním nesouhlasil, podobně jako s kroky nynější vlády. Hodlá s ní ale mít korektní a věcné vztahy, které má i s jejím předsedou Andrejem Babišem (ANO). Rozhovor se odehrál ke třem letům ve funkci hlavy státu.
Ministrem dopravy relativně mladý Jakub Stárek, absolvent andragogiky a nyní starosta Prahy 6. Stínovým ministrem zemědělství sněmovní mazák Petr Bendl. Absolvent strojní a textilní vysoké školy byl ministrem dopravy za Topolánka a zemědělství za Nečase. Hejtmanem středočeského kraje před Rathem, ve Sněmovně poprvé před téměř třiceti lety. Čím se zapsal do historie na zemědělství? Bojoval za nesnižování přímých plateb zemědělcům, koketoval například se zdaněním tichých vín, takový politický evergreen. Žádné daně nakonec nebyly. Expolicista Červíček na vnitro nebo Černochová znovu na obranu, to nejsou žádná překvapení. ODS nepředstavila žádný dream tým, ani žádné převratné myšlenky.
Děsivě působí, že stínová vláda už mluví v případě volebního vítězství o „reformách“. Proboha, nikdo nechce neustálé reformy. Reforma by mělo být pro politiky sprosté slovo. Dobré konkrétní myšlenky, jejich propagace a prosazování, proč ne. Ale další reformu hospodářské politiky, daňového systému, zdravotnictví nebo školství? To snad ne. Není divu, že se předvolební preference strany postupně propadají, aktuálně ji v některých průzkumech předhánějí Starostové.
