Americký viceprezident J. D. Vance navštíví mezi 7. a 8. dubnem Maďarsko, aby podpořil premiéra Viktora Orbána v nadcházejících parlamentních volbách, které se uskuteční 12. dubna. Informoval o tom server Politico a agentura Reuters, která se odkazovala na dva zdroje seznámené s Vanceovými plány. Podle těchto zdrojů se však program cesty může ještě změnit s ohledem na vývoj války na Blízkém východě, která začala na konci února údery Spojených států a Izraele na Írán.
Vanceova cesta bude druhou návštěvou představitele americké administrativy poté, co v únoru do Maďarska přijel ministr zahraničí USA Marco Rubio. Maďarský premiér je jedním z nejbližších spojenců Donalda Trumpa v Evropě, přičemž sám americký prezident vyjádřil Orbánovi podporu už v úterý, kdy vyzval Maďary, aby mu dali svůj hlas.
Orbán již na počátku ledna zveřejnil na svém facebooku dopis datovaný z prosince loňského roku, ve kterém mu Trump přeje v nadcházejících volbách hodně štěstí. V únoru pak prezident USA na síti Truth Social napsal, že ve volbách plně podporuje Orbána. Toho tehdy označil za silného lídra, který dosáhl fenomenálních výsledků.
Pro Orbána se jedná o klíčové volby, ve kterých mu podle předvolebních průzkumů hrozí, že ho v čele Maďarska po 16 letech vystřídá šéf opoziční strany Tisza Péter Magyar. Ve vyhrocené volební kampani označuje Fidesz stranu Tisza za proukrajinskou a varuje, že jen vítězství Orbána zajistí nevtažení Maďarska do války. Tisza naopak slibuje politický obrat, proevropský postoj a změnu poměrů v justici či médiích, které jsou podle opozice pod kontrolou Fideszu.
Aktualizováno
Orbán utahuje smyčku. Maďarsko zakázalo aukce plynu pro Ukrajinu
Maďarsko zakázalo svému provozovateli přepravní soustavy plynu pořádat ve třetím čtvrtletí aukce na dodávky suroviny na Ukrajinu. Uvedla to agentura Reuters, podle níž premiér Viktor Orbán už podepsal příslušné nařízení. Orbán ve středu oznámil, že Maďarsko dodávky plynu na Ukrajinu postupně ukončí. Reaguje tak na přerušení tranzitu ruské ropy přes Ukrajinu, které trvá od konce ledna.
Novým šéfem BBC se stal dlouholetý manažer firmy Google Matt Brittin. V nové roli ho čeká boj o důvěryhodnost veřejnoprávního média a také miliardový soudní spor s Donaldem Tumpem.
Čistý zisk zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada loni meziročně stoupl o 35,5 procenta na 872 milionů eur (asi 21,3 miliardy korun). Tržby vzrostly o 71,7 procenta na 6,7 miliardy eur (163,8 miliardy korun), podle firmy to bylo díky silné poptávce po obranných systémech a integraci společnosti The Kinetic Group.
„Rok 2025 byl pro skupinu přelomový. (...) Získali jsme významné dlouhodobé zakázky, rozšířili jsme naše výrobní kapacity a posunuli jsme se dopředu v naší strategii vertikální integrace. Zároveň jsme se intenzivně připravovali na přeměnu na veřejně obchodovanou akciovou společnost a posílili jsme správu a řízení, výkaznictví i kapitálovou strukturu. Na základě těchto snah jsme na počátku roku 2026 úspěšně dokončili náš vstup na burzu Euronext Amsterdam, čímž jsme si vytvořili pevnou základnu pro další fázi našeho růstu,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel společnosti CSG Michal Strnad.
Růst tržeb překonal odhad 6,4 miliardy korun, který byl zveřejněn při vstupu na burzu. Za růstem byla především silná poptávka ve všech hlavních produktových řadách, zejména po středorážové a velkorážové munici, což podle firmy odráží jak napjatou geopolitickou situaci, tak i rozšířené výrobní a dodací kapacity skupiny.
Skupina má silné zastoupení v Evropě a v rámci NATO a v účetním období roku 2025 pocházelo přibližně 65 procent jejích tržeb ze zemí NATO. Nákupy určené pro ukrajinský konečný trh, které hradil jiný stát nebo subjekt, se na tržbách podílely 27 procenty. Zákazníci z obranného sektoru tvořili 80 procent tržeb, civilní trhy 16 procent a průmyslová odvětví mimo obranu čtyři procenta. „Skupina CSG se domnívá, že pokračující nárůst výdajů na obranu v celé Evropě a v členských státech NATO dále posiluje vyhlídky na její schopnosti a strategický význam v těchto regionech,“ uvedla skupina.
CSG vstoupila letos v lednu na hlavní trh burzy v Amsterodamu a neregulovaný trh pražské burzy. CSG prodejem akcií získala 3,8 miliardy eur (podle aktuálního kurzu 92,9 miliardy korun), což představuje 15,2 procenta jejího základního kapitálu. Ocenění skupiny na základě konečné nabídkové hodnoty akcií dosáhlo 25 miliard eur (611,3 miliardy korun). Primární veřejná nabídka patřila k největším v Evropě a podle burzy šlo o největší IPO obranné firmy na světě. Skupina se tak zařadila mezi nejhodnotnější české firmy.
Rekordní objem rozpracovaných zakázek
Pro letošní rok firma očekává další růst, a to i díky navýšeným rozpočtům na obranu a rekordnímu objemu rozpracovaných zakázek. Tržby by se měly pohybovat mezi 7,4 a 7,6 miliardy eur při zachování provozní marže kolem 24 až 25 procent.
Očekává se, že případné příměří v rusko-ukrajinském konfliktu povede k přerozdělení zakázek mezi Ukrajinou a zeměmi NATO a k modernizaci a doplnění zásob v souladu se standardy NATO. Přezbrojování v Evropě je i nadále poháněno zhoršující se geopolitickou situací, která bude podle CSG přetrvávat bez ohledu na případné příměří. „Přímá expozice skupiny vůči zemím Blízkého východu je omezená a pro její celkovou činnost není významná. Na základě aktuálně dostupných informací vedení neočekává, že by vývoj situace kolem Íránu měl významný dopad na provozní činnost nebo finanční situaci skupiny,“ uvedla firma.
Skupina CSG vyvíjí a dodává obranné a průmyslové technologie. Působí v několika zemích. Mezi klíčové společnosti skupiny patří Excalibur Army, Tatra Trucks, MSM Group nebo The Kinetic Group. CSG zaměstnává více než 14 tisíc lidí.
Lukáš Kovanda: Válka v Perském zálivu už má vítěze. Putin na ropě vydělává miliardy
Zbrojařská skupina Colt CZ loni výrazně zvýšila zisk, který meziročně vyskočil téměř na dvojnásobek. Tahounem byla především munice, jejíž prodeje prudce rostly. Naopak segment zbraní se potýkal se slabší poptávkou, zejména v USA. Firma přesto plánuje další růst a vyšší dividendu pro akcionáře.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Strnad mladší šel s CSG do světa, otec chce investovat do českého průmyslu
I lidé, kteří nejsou napojeni na finanční trh, si uvědomují, jak důležitý je Perský záliv pro trh s uhlovodíky. Ten stále hraje částečnou nebo přímou roli ve většině dodavatelských řetězců nezbytných pro fungování ekonomiky.
Účastníci trhu se zaměřením na komodity a s povědomím o méně zjevných vazbách také vědí, že Hormuzský průliv je úzkým hrdlem, které má mimořádný význam pro specializovanější druhy paliv, jako je letecké palivo, ale například i pro hliník.
Tím však výčet surovin a zboží, u nichž velká část globálních dodávek prochází Hormuzským průlivem, nekončí. Často jde o nenápadné položky, které jsou přesto naprosto zásadní pro fungování celých průmyslových odvětví i sektorů ekonomiky.
Hnojiva a logistika
Země Perského zálivu (GCC) se podílejí na 30–40 procenty světové produkce močoviny a amoniaku. Tyto chemikálie jsou velmi důležité v mnoha odvětvích, ale jedním z jejich nejvýznamnějších využití jsou hnojiva. Hlavními producenty těchto látek jsou především Rusko, Polsko a země Perského zálivu.
Klíčový rozdíl však spočívá v tom, že Rusko i země GCC jsou zcela soběstačné, pokud jde o zemní plyn, který je pro výrobu těchto produktů nezbytný. Polsko je naopak odkázáno na dováženou surovinu. Močovina je také hlavní složkou takzvaných selektivních katalytických redukčních činidel, běžně známých jako „AdBlue“. Tato přísada do paliva je zásadní pro silniční dopravu v Evropské unii.
Blízký východ a burzy krvácejí. Válka má jen pár akciových vítězů
Když na ulicích teče krev, je příležitost nakupovat. Tak zní slavné investiční pravidlo. A akciové tituly téměř ve všech sektorech na konflikt na Blízkém východě skutečně reagovaly značným propadem. Pokles akcií se nevyhnul ani těm, u nichž se očekával růst. A kdo na aktuálním vývoji skutečně vyhrál?
Zemní plyn a jeho polotovary nejsou jediným exportním zbožím ze Zálivu, které je klíčové pro výrobu hnojiv. Nejjednodušší způsob, jak získat síru v průmyslovém množství, je odsíření fosilních paliv. V důsledku toho samotná Saúdská Arábie představuje více než 70 procent světového exportu síry.
Síra však není důležitá jen pro výrobu hnojiv. Využívá se například také při výrobě mnoha farmaceutických produktů. Z hlediska objemu je nejběžnějším využitím síry výroba kyseliny sírové, která se používá v hutnictví a těžbě. Použití kyseliny sírové je klíčové při těžbě a zpracování mimo jiné mědi, kobaltu a celé řady kovů vzácných zemin.
Růst cen by mohl v delším horizontu zasáhnout i stavebnictví. Omán, Írán a Saúdská Arábie patří mezi přední producenty sádrovce, který je nezbytný pro řadu výrobků běžně používaných v montážním a stavebním průmyslu.
Produkce, těžba a export sádrovce nejsou v zemích GCC tak koncentrované jako u jiných komodit, ale zpoždění a nedostatek mohou stačit k tomu, aby ovlivnily širší trh s touto surovinou.
Zlato
V regionu se nachází řada zlatých dolů, jejich vliv je však omezený. Oblast Perského zálivu je především významným centrem pro zpracování, rafinaci a obchod s drahými kovy. Spojené arabské emiráty jsou druhým největším exportérem zlata na světě. Samotná těžba v regionu má na globální nabídku zlata jen okrajový dopad, ale výraznější narušení toků drahých kovů se v době takto vysoké volatility trhu může projevit prudkými cenovými pohyby.
Dalibor Martínek: Sto dní vlády. Za Macinku to nemůže nebýt pětka
Prezident Petr Pavel nechce posuzovat sto dní vlády. Je to logické, rád by měl s vládou kultivované vztahy. Což se zejména kvůli elementu Macinka ne úplně daří. Nicméně, jak tedy posoudit těchto sto dní s Babišem v čele. Pojďme na fakta.
Produkce helia je soustředěna téměř výhradně ve Spojených státech, Rusku a Kataru. Důvodem je, že průmyslová výroba helia je úzce spojena se zemním plynem.
Helium je prvek, který se v exportních statistikách podle objemu, a často ani podle hodnoty, snadno přehlédne. Přesto jde o klíčový článek mnoha úzce specializovaných, ale velmi důležitých technologických procesů. Helium je potřeba mimo jiné pro přístroje MRI, výrobu polovodičů, přesnou výrobu a letecký i kosmický průmysl.
Stabilní přísun této suroviny je nezbytný také pro mnoho výzkumných institucí, jejichž vybavení může být bez nepřetržitých dodávek poškozeno. Perský záliv dodává do světa přibližně 30 procent celkové globální nabídky helia. Jak vidíme, Perský záliv není jen synonymem pro ropu a zemní plyn. Tato oblast je klíčovým pilířem globální ekonomiky v mnoha dalších odvětvích.
Jakékoli narušení průchodnosti Hormuzského průlivu či destabilizace zemí Perského zálivu neznamená pouze zdražení pohonných hmot na čerpacích stanicích. Dopady se mohou šířily napříč celým průmyslovým spektrem. V době, kdy geopolitická rizika v regionu zůstávají zvýšená, je proto nezbytné, aby investoři, průmysloví hráči i tvůrci hospodářské politiky sledovali dění v Zálivu s mnohem širší optikou, než jakou nabízí pouhý pohled na cenu barelu ropy.
Související
Ivana Pečinková: Blokáda Hormuzu ohrožuje váš příští iPhone i sledování Netflixu
