Slovenská vláda se měla na svém včerejším zasedání zabývat žalobou na Evropskou unii za rozhodnutí ukončit import ruského plynu. Premiér Fico minulý týden pověřil hned tři resorty vypracováním analýzy tohoto kroku, není však zřejmé, zda bylo toto zadání vůbec myšleno vážně.

Opatření, které je součástí širší strategie s názvem REPowerEU, znemožňuje od prvního ledna uzavírat nové smlouvy s ruskými dodavateli, zatímco krátkodobé smlouvy budou muset být ukončeny do poloviny příštího roku a dlouhodobé kontrakty do začátku roku 2028. Co to znamená naše východní sousedy, po Maďarsku co do objemu dodávek nejvýznamnější odběratele ruského zemního plynu v EU? 

Slovensko čerpá ruský plyn především přes slovensko-maďarský plynovod, kterým do země proudí kolem 6 milionů metrů krychlových plynu denně. S tím, že se obě vlády nedávno dohodly na navýšení jeho kapacity ve směru na Slovensko o více než pětinu. Poté, co Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu přes svoje území, proudí do země pod Tatrami právě touto cestou, tedy z plynovodu TurkStream.

Slovensko dále odebírá plyn převážně norské provenience z Německa přes českou soustavu, a to mezi 2,5 a 3 miliony kubíků denně. Z Itálie přes Rakousko berou Slováci dalších zhruba 1,8 milionů metrů krychlových plynu různého původu, například ze Severní Afriky, Kataru nebo Spojených Států. Čtvrtou tepnou ústící na Slovensko je spojka z polské Strachociny do Velkých Kapušan v Košickém kraji, kterou však tři roky po přestřižení pásky proudí plyn zatím jen na sever, alespoň podle veřejně dostupných informací.

Jan Palaščák: Klimatický summit znovu ukázal, že prohráváme závod s časem

Názory

COP30 v brazilském Belému měla být „implementační“ konferencí, která konečně posune splnění klimatických závazků z papíru do praxe. Místo historického průlomu ale přinesla jen dílčí kroky, nejasné finanční rámce a dobrovolné závazky, zatímco svět dál ztrácí čas v závodě s klimatickou změnou, komentuje Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper.

Jan Palaščák

Přečíst článek

Přitom před eskalací války na Ukrajině v roce 2022 pokrýval ruský plyn přibližně 85 procent spotřeby země, zatímco za letošek by to podle neoficiálních vyjádření mohlo být kolem 30 procent. Pokud je to pravda, tak Slováci dovoz z Ruska omezili o téměř dvě třetiny, tedy více než EU jako celek, pokud počítáme potrubní plyn i LNG (v období 2022-24 ze 40 na necelých 19 procent). Tato okolnost by případné žalobě Slovenska na EU mohla dodat jistou legitimitu, na druhou stranu nelze opomenout nepřehlédnutelnou vstřícnost až servilnost slovenské vlády vůči Rusku.

Podle vlastního vyjádření nemá společnost Slovenský plynárenský priemysel s ruskou stranou uzavřeny žádné krátkodobé kontrakty, ještě dva roky a měsíc tedy může ruský plyn do země proudit více méně beze změny. Otázkou je, zda a jak dobře se země připraví na 1. ledna 2028. Slovensko přitom nebude jediné, kdo bude čím dál naléhavěji řešit stejný problém. A nejde jen o Maďarsko, například Francie, Belgie a Španělsko jsou poměrně značně závislé na ruském LNG. Slovenská vláda se tedy bude muset snažit o co nejefektivnější koordinaci odpovídajících snah na unijní úrovni. 

Obecnou otázkou zůstává, nakolik jsou embarga a další opatření vůči importu ruských energií dodržována, a tedy do jaké míry jsou deklarované výsledky snižování závislosti na ruském plynu věrohodné. Řada nových „zázračných“ komoditních obchodníků, často také s prezencí v Česku, naznačuje, že i toto energetické embargo je stejně tak jako všechna předchozí v nemalé míře obcházeno. Nelze předpokládat, že ruská stínová flotila energetické komodity vozí pouze do „exotických“ destinací, odkud se nemohou nakonec dostat do Evropy.“

Kriminalisté se v souvislosti s úterním zásahem v sídlech Správy železnic a Ředitelství silnic a dálnic zabývají mimo jiné zakázkami na modernizaci Masarykova nádraží v Praze či dostavbu dálnice D3. Tendr na stavební práce na dálničním tahu na jihu Čech byl podle detektivů předražený, napsal server Odkryto.cz. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla však bylo navýšení ceny transparentní a v souladu se zákonem, řekl Mátl.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zasahovali kvůli zakázkám ŘSD a SŽ v úterý na několika místech. Nikoho nezadrželi ani neobvinili. Z firem si odnesli dokumenty.

Předražený úsek dálnice D3?

Z listin podle serveru vyplynulo, že se případ týká Mátla, ředitele Správy železnic Jiřího Svobody a jejich vazeb na podnikatele Jaroslava Veverku a advokáta Martina Páska. Policisté prověřují podle Odkryto.cz několik miliardových zakázek. Například tendr na stavební práce v úseku dálnice D3 mezi Úsilným a Hodějovicemi na Českobudějovicku se měl prodražit o téměř třetinu, tedy o dvě miliardy korun.

„Všechny procesy na ŘSD včetně změn D3 proběhly plně transparentně v souladu se zákonem. Na D3 došlo zatím k navýšení ceny o asi 27 procent z důvodu nutných změn technologie tunelu a kompenzace za neočekávaný narůst cen, což je ale dlouhodobě známá záležitost a pod zákonnými limity, která se řešila na všech úrovních včetně ministerstva dopravy. Vše je řádně zveřejněno v registru smluv,“ řekl Mátl. Dodal, že firma detektivům poskytla veškeré podklady.

Server již dříve uvedl, že se policie zajímá také o zakázky na budování nádraží v Brně. Zásah se podle něj týkal i tendru na obnovu železničního uzlu v Pardubicích. Jeho rekonstrukce stála téměř sedm miliard korun bez DPH a trvala téměř čtyři roky. Skončila loni v květnu.

Orbán se připravuje na krizi, nikdo neví proč

Leaders

Co se zase v Maďarsku děje, lámou si hlavu investoři.

nst

Přečíst článek