Americký prezident Donald Trump tvrdí, že mírová dohoda o ukončení války na Ukrajině je téměř hotová. Do Moskvy posílá zvláštního emisara, který má jednat přímo s Vladimirem Putinem.
Zbývá už jen několik bodů, na nichž není shoda, uvedl dnes americký prezident Donald Trump o chystané dohodě o ukončení války na Ukrajině. Ve snaze finalizovat ji vysílá šéf Bílého domu do Moskvy zvláštního vyslance Steva Witkoffa, který se má sejít s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S ním i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským je Trump podle svého vyjádření na sociální síti Truth Social připraven se brzy setkat osobně, ale až bude mít plán konečnou podobu nebo se jí bude blížit.
Trump: Vyjednávací tým udělal obrovský pokrok
„Za uplynulý týden udělal můj tým obrovský pokrok, pokud jde o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou,“ začal Trump svůj příspěvek. Původní americký osmadvacetibodový plán se za přispění obou válčících stran podařilo „vyladit“ a „zbývá už jen několik málo sporných bodů“.
Americký prezident dále podotkl, že zatímco Witkoffa vysílá do Moskvy, s Ukrajinci bude jednat náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll.
Původní americký plán počítal mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část území, včetně oblastí, které Moskva nedokázala vojensky obsadit, a také s tím, že Kyjev početně omezí svou armádu maximálně na 600 tisíc vojáků či se zaváže, že nevstoupí do NATO.
V neděli o úpravách návrhu, který řada zemí i odborníků vnímala jako proruský, jednali v Ženevě představitelé Spojených států, Ukrajiny i evropských zemí. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja poté mluvil o značně revidovaném mírovém plánu. Moskva v úterý uvedla, že zatím upravený plán neobdržela.
Trumpův plán nebo nejistá pomoc Evropy? Zelenskyj stojí před klíčovým rozhodnutím
Evropští lídři začali týden s opatrným optimismem poté, co víkendová jednání v Ženevě naznačila, že je americký prezident Donald Trump ochoten zvážit jejich výhrady k jeho návrhu na ukončení války na Ukrajině. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová označila rozhovory za „dobrý pokrok“ a uvedla, že silná evropská účast vytváří „solidní základ pro další vyjednávání“. Server Politico upozorňuje, že už samotné přizvání zástupců EU a Británie představovalo zásadní změnu – původní americký 28bodový plán je z jednání zcela vylučoval.
Maďarský premiér Viktor Orbán nakonec u amerického prezidenta Donalda Trumpa tak úplně nepochodil. Výjimku na dovoz ruské ropy od sankcionovaného Lukoilu získal totiž maďarský MOL pouze na jeden rok, jak oznámila americká administrativa. Orbán přitom po washingtonském setkání s Trumpem začátkem měsíce tvrdil, že výjimka je časově neomezená.
Pokud navíc v dubnových volbách do maďarského parlamentu Orbána porazí jeho úhlavní rival Péter Magyar, Maďarsko zřejmě už nebude usilovat o prodloužení Trumpovy výjimky a ropu bude dovážet neruskou. Magyar slibuje, že Maďarsko od dodávek ruských energetických surovin odpojí. Tím pádem by se od ruské ropy odpojilo také Slovensko. EU by tak definitivně ukončila potrubní dovoz ruské ropy.
V praxi to znamená, že Budapešť i Bratislava nadále musejí hledat alternativní dodavatele. Na ropu od Lukoilu, resp. jeho švýcarské obchodní odnože Litasco, se spoléhat nemohou.
V horizontu nejvýše zhruba dvanácti měsíců se tak nad dodávkami ropy jižní větví ropovodu Družba, tedy nad dodávkami právě Maďarsku a Slovensku, stále vznáší otazník.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil slovenského premiéra Roberta Fica, šéfa maďarské vlády Viktora Orbána a pravděpodobného příštího českého premiéra Andreje Babiše za pragmatiky, kterým záleží na občanech jejich zemí. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, podle níž se tak šéf ruské diplomacie vyjádřil v rozhovoru pro youtubový kanál sdružení Francouzsko-ruský dialog, který zveřejnilo na svém webu i ruské ministerstvo zahraničí. Lavrov také prohlásil, že západní mocnosti z pohledu Moskvy promarnily příležitost podílet se na urovnání konfliktu na Ukrajině.
V krajním případě se může zopakovat situace loňského roku. Tehdy sankce na Lukoil, ovšem ze strany Ukrajiny, ohrožovaly zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska, tedy dvě poslední země EU, které jsou závislé na potrubních dodávkách ropy z Ruska.
Trumpovy v říjnu oznámené sankce se druhotně vztahují také k finančním a obchodním společnostem, které jsou s Rosněftí a Lukoilem v transakčním styku, tedy i na zmíněnou firmu Litasco. Sankce spočívají v odstřižení obou zmíněných ruských podniků a jejich dcer a odnoží od amerického bankovního systému, což jim znemožňuje provádět transakce v dolarech. Dolar přitom představuje jednoznačně dominující měnu světového obchodu s ropou.
Lukáš Kovanda: Není kam utéct. Fialova vláda musí opravit rozpočet, i když je v demisi
Předložení návrhu rozpočtu na další rok je klíčovou povinností každé české vlády. Daňoví poplatníci si ji za to platí. Za to, aby rozpočtovala užití jejich vybraných daní a odvodů. Momentálně, jako vždy, má Česko jen jednu vládu. Tu Fialovu. Žádné dvojvládí neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. I když je Fialova vláda v demisi, stále vládne. A stále tak má povinnost předložit návrh rozpočtu na rok 2026.
V praxi by ukončení Trumpovy výjimky pro Orbána znamenalo, že partnerská banka maďarského petrochemického podniku MOL, který má věcně v gesci dovoz ruské ropy do Maďarska a na Slovensko jižní větví ropovodu Družba, by zřejmě nemohla nést související rizika. MOL by tak prakticky neměl, jak za ruskou ropou legálně zaplatit, a to nejen v dolarech, ale ani v eurech. Právě proto, že banka, kterou MOL využívá, případně další finanční a obchodní společnosti zajišťující jeho transakce s ruskou stranou, by samy mohly být odstřiženy od dolarového systému, což by pro ně bylo potenciálně likvidační.
Teoreticky by ale MOL mohl uzavřít nový kontrakt s nesankcionovanou ruskou ropnou společností, například s Tatněftí. Trumpovy sankce by v takovém případě ani přes ukončení výjimky zásobování ruskou ropou Maďarska a Slovenska ohrožovat přímo neměly.
Jestliže by sankce vedly k zásadnějšímu ochromení dodávek ropy do Maďarska a na Slovensko, nepříznivě může být dotčeno i Česko. Zejména východní část Česka, Morava, je stále z velké míry zásobována ropnými produkty, například motorovou naftou, ze Slovenska. Tu tamní podnik Slovnaft, dcera zmíněného maďarského MOL, sice od letoška musí zpracovávat z neruské ropy, avšak ochromení dodávek ruské ropy by alespoň přechodně vytvořilo citelný tlak na obecný růst cen pohonných hmot nejen v Maďarsku a na Slovensku, ale také v Česku.
Související
Lukáš Kovanda: Chorvati zadrželi ropu pro Slovnaft. Na tahu je Orbán a Trump
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil slovenského premiéra Roberta Fica, šéfa maďarské vlády Viktora Orbána a pravděpodobného příštího českého premiéra Andreje Babiše za pragmatiky, kterým záleží na občanech jejich zemí. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, podle níž se tak šéf ruské diplomacie vyjádřil v rozhovoru pro youtubový kanál sdružení Francouzsko-ruský dialog, který zveřejnilo na svém webu i ruské ministerstvo zahraničí. Lavrov také prohlásil, že západní mocnosti z pohledu Moskvy promarnily příležitost podílet se na urovnání konfliktu na Ukrajině.
Nemáme iluze ohledně lidí, kteří nyní vládnou na Západě. Zmíním výjimku - maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský premiér Robert Fico. Andrej Babiš teď přišel na pozici šéfa české vlády. Tito lidé jsou pragmatici. Nejsou proruští, ale prostě promaďarští, proslovenští, pročeští a myslí na své občany,“ řekl Lavrov. „Nechtějí vyzývat své občany, aby obětovali své děti kvůli podpoře nacistického režimu v Kyjevě,“ prohlásil dále.
Ukrajina se brání už čtvrtým rokem rozsáhlé ruské vojenské agresi. Ruský prezident Vladimir Putin odůvodňoval svůj rozkaz ke vpádu ruských vojsk do sousedního státu v roce 2022 mimo jiné potřebou „denacifikovat“ zemi, přestože v jeho čele stojí prezident židovského původu a krajní pravice podle výsledků posledních voleb sehrávala v ukrajinské politice zcela okrajovou roli. Západ i Kyjev opakovaně uvedly, že jde jen o záminku pro získání ukrajinského území.
AfD je u Němců na vzestupu. Odpor vůči extremistům spadl na rekordní minimum
Počet Němců, kteří kategoricky vylučují, že by mohli volit Alternativu pro Německo (AfD), klesl pod padesát procent, vyplynulo z průzkumu agentury INSA, o kterém informoval bulvární deník Bild. V Německu se mezitím znovu rozhořela debata o spolupráci se stranou, kterou v květnu tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Impulzem bylo rozhodnutí svazu rodinných podniků zákaz kontaktu s politiky AfD zrušit.
Západní země po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu vesměs podpořily Kyjev, kterému poskytly mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní a na Rusko kvůli jeho agresi uvalily sankce. Na stranu bránícího se Kyjeva se postavila také česká vláda premiéra Petra Fialy a Ukrajinu podpořil i tehdejší slovenský kabinet Eduarda Hegera.
V roce 2023 se na Slovensku k moci vrátil premiér Fico, který dlouhodobě kritizuje přístup Evropské unie k válce na Ukrajině a také politiku izolace Ruska, kterou prosazuje Brusel. Orbán, jenž je považován za nejbližšího spojence Putina v EU a podle agentury AP často zaujímá nepřátelský postoj vůči Ukrajině, kritizuje protiruské sankce a odmítá, aby Budapešť vojensky podporovala Kyjev. Staví se také proti členství Ukrajiny v EU.
Babiš, který loni s Orbánem založil europarlamentní frakci Patrioti pro Evropu, a jehož strana ANO zvítězila v říjnových parlamentních volbách, byl českým premiérem už v letech 2017 až 2021. Jeho vláda v roce 2021 vyhostila kvůli výbuchu v muničních skladech ve Vrběticích v roce 2014 desítky ruských diplomatů, když české tajné služby zjistily, že do exploze byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Moskva na diplomatický krok reagovala recipročně a Rusko navíc zařadilo Česko společně s USA na seznam takzvaně „nikoliv přátelských“ států.
Ruské válečné cíle se přetavily do podoby amerického mírového plánu, píše Pařík
Mírový návrh ve skutečnosti přibližuje Ukrajinu k části jejího nejhoršího scénáře, jen bez bojů. Pro zemi není rozdíl mezi dohodou a nejhorší alternativou dostatečný, píše v komentáři vyjednavač Radim Pařík a rozebírá situaci z hlediska strategického vyjednávání.
Server Politico před časem o Babišovi napsal, že je veřejně známý tím, že chce omezit pomoc Ukrajině. Předseda hnutí ANO dříve například uvedl, že pokud bude jeho hnutí ve vládě, přímo z rozpočtu nebude dávat peníze Ukrajině na zbraně. V minulosti také opakovaně zpochybňoval českou muniční iniciativu a hovořil o jejím zrušení či převedení pod NATO.
Český prezident Petr Pavel dnes uvedl, že programové prohlášení vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů nezmiňuje Rusko jako hrozbu či spojeneckou odpovědnost a vůli naplňovat spojenecké závazky. Pavel už dříve požádal předsedu ANO Babiše o doplnění programového prohlášení vznikající koalice o postoj vlády k ruské válce proti Ukrajině, zahrnutí závazku plnění spojeneckých povinností v NATO a navyšování obranných výdajů. Vznikající koalice úpravy odmítla.
„Promrhaná šance“
Lavrov řekl, že evropské státy z pohledu Moskvy promarnily šanci podílet se na řešení konfliktu na Ukrajině. „Promarnili jste své šance, lidi,“ citují agentury šéfa ruské diplomacie. „Tyto šance jste nevyužili, prostě jste je promrhali,“ dodal Lavrov s poukazem na takzvané minské dohody.
Minský mírový proces k urovnání konfliktu na východě Ukrajiny začal v roce 2014. Dohody uzavřené za zprostředkování Německa a Francie počítaly mimo jiné s příměřím a jednáním o samosprávě Doněcké a Luhanské oblasti v souladu s ukrajinským právem. Kyjev i Moskva se ale už po první minské dohodě začaly vzájemně obviňovat z jejího porušování.
Nyní nemůže být o zprostředkování Německa a Francie řeč, zdůraznil v nejnovějším interview Lavrov. Vyzdvihl v té souvislosti naopak postoje Běloruska, Turecka a Maďarska. A také USA, které se podle něj „na rozdíl od Londýna, Bruselu, Paříže a Berlína“ chápou iniciativy s cílem nalézt řešení.
Související
Babiš, Orbán a Fico si na konzervativním srazu v Maďarsku zanadávali na EU, promluvil i Trump
