Novým papežem je Američan z Peru Lev XIV.
Kardinálové volbou nové hlavy katolické církve překvapili. Papežem se stal u nás nepříliš známý Američan Robert Francis Prevost, který si zvolil jméno Lev. Co se názorového rozpoložení týče, jedná se o poměrně tajemnou postavu. Patrně nebude reformátorem Františkova střihu, ale nelze ho lehce zařadit ani mezi konzervativce.
Bílý kouř z komína na střeše Sixtinské kaple. Novou hlavu katolické církve kardinálové zvolili hned druhý den konkláve, ve čtvrtém kole hlasování, což je poměrně rychlá volba. To značí, že mezi více než 130 voliteli z různých koutů světa nepanoval žádný velký rozkol. Podobně dlouhou dobu sbor kardinálů potřeboval i na zvolení předchozích papežů Františka a Benedikta XVI.
Na balkon baziliky sv. Petra po necelé hodině vystoupil devětašedesátiletý kardinál Robert Francis Prevost, který si zvolil jméno Lev XIV. V davu, který se mezitím shromáždil na svatopetrském náměstí i na ulici Via della Conciliazione vedoucí k řece Tibeře, na chvíli zavládlo překvapení, protože jméno augustiniána nebylo skloňováno mezi největšími favority.
Jedná se o prvního Američana v čele církve. Dosud bylo jmenování amerického duchovního tabu, protože hrozilo propojení super velmoci a dost možná nejvlivnějšího náboženského úřadu na světě. Prevost však není typický Američan a většinu života strávil na misiích v Peru, má i vedle amerického i peruánské občanství. V posledních letech byl šéfem úřadu, který měl na starosti výběr biskupů, kam ho jmenoval jeho předchůdce papež František.
Důraz na sociální témata
Co o novém papeži říká první vystoupení? Podobně jako František mluvil jemně, o Bohu, který miluje každého bez podmínek a také hovořil o míru. Když se ale dáme na vizuální dojem, Lev XIV. si zvolil výrazně tradičnější oděv. Zatímco František vystoupil velmi prostě, jeho nástupce v plné parádě. O papežových prioritách lze nyní jen spekulovat, patrně ale bude razit trochu jiný styl než papež František.
Jméno Lev patří k těm vůbec nejoblíbenějším papežským jménům, je ale třeba zalistovat v církevní historii poměrně daleko, až na přelom devatenáctého a dvacátého století, kdy v čele církve stál poslední Lev XIII. Tento papež byl poměrně důležitou figurou, protože napsal encykliku Rerum novarum (O věcech nových), která dala základ sociálnímu učení katolické církve, jenž představovalo jakousi třetí cestu mezi tehdy se rozpínajícím socialismem a divokým kapitalismem. Bude tedy tento sociální odkaz něčím, na co chce nový papež navazovat?
„Neamerický“ Američan
Robert Francis Prevost se narodil v roce 1955 v Chicagu jako potomek imigrantů z Evropy. Ještě před vstupem do semináře vystudoval matematiku. Později vstoupil do augustiniánského řádu, knězem je od roku 1982 a má také doktorát z kanonického práva z římské Papežské univerzity sv. Tomáše Akvinského.
Takřka hned po vysvěcení nastoupil do augustiniánských misií v Peru, kde zastával různé funkce. Do spojených států se vrátil na přelomu tisíciletí a poté dvanáct let vedl augustiniány jako jejich celosvětový představený. V roce 2014 ho papež František vrátil zpět do Peru a jmenoval ho biskupem Chiclayo.
Z práce v římských úřadech má Prevost pouze omezené zkušenosti, v roce 2023 ho papež František postavil do čela Dikasteria pro biskupy, tedy jednoho z nejvlivnějších vatikánských úřadů, který má na starosti výběr biskupů po celém světě. Za své krátké působení si připsal několik nadějných citátů, třeba že „biskup nemá být malým princem sedícím ve svém království“, ale má žít velmi blízko lidem, kterým slouží.
Střední cesta
Jméno Roberta Francise Prevosta se mezi kandidáty na post papeže objevovalo, ale nikoliv mezi těmi nejvážnějšími. Psal o něm ale například deník New York Times s tím, že by mohl zlomit „americkou kletbu“. Z dostupných informací vyplývá, že jeho volba znamená umírněnou cestu bez velkých názorových extrémů.
Prevost sdílel františkovský důraz na práci pro chudé a lidi na okraji. Patrně však od něj ale nemůžeme očekávat Františkovu bezprostřednost, neformálnost a spontánně srdečné chování. Charakterizuje ho spíše rozvážnost a umírněnost.
Zmíněný deník rovněž poukazuje, že vůči sexuálním menšinám bude rezervovanější. Například ve funkci biskupa odmítal zařazení zmínek o genderu do školní výuky. „Propagace genderové ideologie je matoucí, protože se snaží vytvořit pohlaví, která neexistují,“ uvedl v minulosti.
Přestože Prevost nemá na kontě žádné velké skandály, čelil obvinění, že nepřistupoval k řešení případů sexuálního obtěžování dostatečně důrazně.
Na velké analýzy nyní máme málo informací. Jedno snad říci lze – zatímco u Františka jsme ihned viděli, že je to velký reformátor, Lev XIV. je velkou neznámou. Bude jeho volba znamenat pokračování ve Františkových reformách, byť třeba pomalejším tempem? Nebo bude nový papež krokem (nebo) více kroky zpět?
Firma, která neroste, je mrtvá. Ví to lídři ve firmách a vědí to i lídři v katolické církvi, kteří se sešli k současnému konkláve. Před novým papežem stojí mnoho výzev. Jednou z nich je zastavení pokračující sekularizace Evropy. A nejen to. Katolická církev má potenciál dosáhnout na téměř 4 miliardy věřících po celém světě. To je těžko představitelná, a přesto reálná globální síla.
Radim Pařík: Svět potřebuje silného lídra. Církev stojí před šancí století
Názory
Volba nové hlavy katolické církve začne 7. května, rozhodla dnes generální kongregace kardinálů. Dřívější informaci agentury Reuters podle dalších tiskových agentur potvrdil vatikánský mluvčí Matteo Brunii. Takzvané konkláve vybere nástupce Františka, který zemřel 21. dubna ve věku 88 let a v sobotu byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě.
Vatikán se připravuje na volbu nového papeže. Areál kolem Sixtinské kaple se stane „digitálním bunkrem“
Politika
Konkláve, ze kterého vzejde nová hlava katolické církve, je ostře sledovanou záležitostí po celém světě. Zajímá nejen katolíky, protože papežský vliv sahá daleko za pomyslné církevní hranice. Jméno, které zazní po vypuštění bílého dýmu, napoví, kam se bude církev ubírat. A jestli bude navazovat na reformy papeže Františka. O kom se mluví jako o „papabile“?
Diplomat, konzervativci i Afričané. Novým papežem však může být i rodák z Brna
Politika
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
