Nezaměstnanost v Česku činila v září 3,6 procenta, zůstala tak na stejné hodnotě jako v srpnu. Počet uchazečů o práci se meziměsíčně zvýšil zhruba o 2200, ke konci září jich bylo 263 tisíc. Nabízených volných pracovních míst oproti srpnu přibylo asi o 800 na téměř 282 tisíc, uvedl Úřad práce ČR. V porovnání s loňským zářím je nezaměstnanost o desetinu procentního bodu vyšší. V mezinárodním srovnání je nezaměstnanost v ČR nejnižší v rámci celé Evropské unie.

„Jako každý rok dorazila v září do evidence hlavní vlna absolventů. Vývoj na trhu práce ale nijak zásadně neovlivnila. Naopak výrazně klesl počet nezaměstnaných pracovníků ze školství. Nezaměstnanost v České republice se tak stále drží na velmi nízké úrovni,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Nezaměstnanost letos od března do června postupně klesala na 3,4 procenta, v červenci po čtyřech měsících poklesu stoupla a mírně se zvýšila i v srpnu.

Líní zaměstnanci nebo špatní manažeři? Proč někde práce na dálku funguje a jinde ne

Leaders

Jestli si vedení firem a manažeři stěžují na to, že jim zaměstnanci na home office ruinují produktivitu, tak to mnohdy vypovídá více o firmě než o zaměstnancích. Data stanfordského ekonoma tvrdí, že dobří manažeři dokážou lidi ukočírovat i z domova.

Karel Pučelík

Přečíst článek

V září se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 47 778 lidí, což je meziměsíčně více o 13 135. Naopak z evidence odešlo 45 561 uchazečů, o 12 788 víc než v předchozím měsíci. „Novou práci získalo 31 326 lidí. Řada z nich našla uplatnění v oblasti vzdělávání velkoobchodu, ve zdravotnictví, ve velkoobchodu, ve veřejné správě, ve výrobě kovových konstrukcí nebo potravinářských výrobků,“ uvedl úřad.

Nejvyšší podíl nezaměstnaných zůstal v září v Ústeckém, kde míra nezaměstnanosti činila 5,6 procenta, a Moravskoslezském kraji s podílem 4,9 procenta. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v Jihočeském kraji, a to 2,6 procenta, následovaly Zlínský kraj a Kraj Vysočina, kde dosáhla shodně 2,7 procenta.

Největší přetlak je na Karvinsku

Na jedno volné pracovní místo připadá v Česku stejně jako v srpnu v průměru 0,9 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl opět na Karvinsku, kde na každé místo bylo deset zájemců. Následují Bruntálsko s šesti uchazeči na jedno volné pracovní místo, na Mostecku a Děčínsku jsou to zhruba čtyři uchazeči. Naopak nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo minulý měsíc na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo. Podobná byla situace v okresech Praha-západ a Praha-východ i v hlavním městě, kde bylo ke konci září shodně v průměru 0,3 uchazeče na jedno místo.

Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře, uklízeče nebo zedníky, kamnáře a dlaždiče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze, firmy tam nabízejí přes 85 700 míst, a ve Středočeském kraji, kde poptávají přes 55 tisíc zaměstnanců.

Práci v Česku získalo přes 300 tisíc Ukrajinců

Podle Úřadu práce v Česku od vypuknutí konfliktu na Ukrajině loni v únoru do konce letošního září 2023 získalo práci 313 881 uprchlíků z Ukrajiny pod dočasnou ochranou, zhruba tři čtvrtiny z nich byly ženy. Někteří se už ale vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci září jich v Česku pracovalo 118 552. Nejvíce, téměř 21 tisíc, ve Středočeském kraji.

V Plzeňském kraji to bylo přes 16 tisíc a v Praze necelých 14 tisíc. Nejčastěji Ukrajinci pracovali jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. „V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali,“ uvedl Úřad práce.

Ke konci září evidoval ÚP ČR asi 14 800 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou, z celkového počtu uchazečů o zaměstnání tvořili 5,1 procenta.