Rakouská vláda od pondělí o další tři měsíce prodlouží kontroly v pohraniční oblasti u Česka, Slovenska, Maďarska a Slovinska. Napsala to dnes agentura APA. „S evropským azylovým paktem se musí také dále masivně rozšířit ochrana vnějších hranic,“ uvedl rakouský ministr vnitra Gerhard Karner, podle něhož jsou až do odvolání nutná i dodatečná opatření na ochranu rakouského pohraničního prostoru.
Rakousko přitom podle ministra uplatní novou strategii, která bude flexibilnější než ta dosavadní. Místo stacionárních kontrol na hraničních přechodech bude sázet spíše na „rozsáhlé, flexibilní a účinné kontroly v pohraničním prostoru“, jejichž cílem bude vyřadit z provozu převaděče a zločince, a nezatěžovat pendlery.
Evropská komise začátkem června doporučila Rakousku a osmi dalším státům schengenského prostoru, aby pracovaly na ukončení hraničních kontrol na vnitřních hranicích EU. Měly by přitom v plném rozsahu využívat alternativní opatření i regionální spolupráci. Uvnitř schengenského prostoru za běžných okolností nemají být hraniční kontroly.
Papež se ve Španělsku zastal migrantů a vystoupil proti krajní pravici
Na setkání s papežem Lvem XIV. zamířily desetitisíce Španělů. Programu vévodily duchovní události a spousta setkání. Mimo to ale také stihl rozčeřit vody španělské politiky, která aktuálně čelí náporu krajní pravice.
Na některých vnitřních hranicích je však zavedly Rakousko i další země už během uprchlické krize v roce 2015 a od té doby je opakovaně prodlužují.
Také Německo letos v březnu prodloužilo kontroly na hranicích se sousedními státy, a to o půl roku. Hranici s Českem spolková republika kontroluje od října 2023.
V Česku pracuje nebo podniká milion cizinců. Bez nich ekonomika nestačí na svůj vlastní provoz
Na první pohled by se mohlo zdát, že lidí je dost. Jenže pracovní trh nefunguje jako jednoduchá matematická rovnice. Firmy nehledají jakékoli uchazeče. Hledají lidi do konkrétních profesí, směn, regionů a provozů. A právě tam se ukazuje skutečný problém české ekonomiky, píše v komentáři pro newstream.cz Tomáš Surka, řídící partner Orienta Czech.
Státní úřad inspekce práce v roce 2025 odhalil 2484 nelegálně zaměstnaných lidí, meziročně o 550 více. Nejčastěji šlo o občany třetích zemí, zejména Ukrajince. Pokuty za přestupky související s nelegální prací přesáhly 134 milionů korun.
Státní úřad inspekce práce (SÚIP) loni odhalil 2484 nelegálně zaměstnaných lidí. Ve srovnání s rokem 2024 jich bylo o 550 více, což představuje nárůst o více než 28 procent. Za přestupky související s nelegální prací úřad uložil pokuty za více než 134 milionů korun. Předloni šlo téměř o 164 milionů korun. Uvedl to mluvčí SÚIP Richard Kolibač.
„Z celkového počtu 21 146 kontrol provedených Státním úřadem inspekce práce v roce 2025 bylo 6278 kontrol zaměřených přímo na odhalování nelegálního zaměstnávání, při kterých byla oblastními inspektoráty zjištěna nelegální práce u 1089 subjektů,“ uvedl Kolibač.
Největší podíl tvořili občané třetích zemí
Z celkového počtu odhalených nelegálně pracujících bylo 714 občanů České republiky. Jejich podíl tak činil téměř 29 procent.
V 97 případech, tedy ve 3,9 procenta, šlo o občany Evropské unie. Nejčastěji se jednalo o Slováky, Rumuny a Maďary.
Řemeslníků ubývá. Firmy hledají náskok v logistice a online prodeji služeb
Nedostatek kvalifikovaných řemeslníků už není jen problémem náboru. Stále více servisních firem zjišťuje, že konkurenční výhodu jim nepřinese pouze schopnost najít nové lidi, ale hlavně lépe využít kapacity těch stávajících. Do tradičních služeb proto pronikají principy e-commerce, datového řízení, plánování tras a logistiky posledního kilometru.
Největší skupinu tvořili občané třetích zemí. Těch inspektoři odhalili 1673, tedy 67,4 procenta všech nelegálně zaměstnaných. Nejčastěji šlo o občany Ukrajiny, Moldavska, Uzbekistánu a Vietnamu.
„I v loňském roce bylo nejvíce osob, které byly při kontrolách odhaleny, ukrajinské státní příslušnosti. Z celkového počtu nelegálně zaměstnaných cizinců tvořili 57 procent,“ doplnil Kolibač.
Nejvíce případů bylo ve stavebnictví a gastronomii
Nelegální zaměstnávání inspektoři nejčastěji zjistili ve stavebnictví, kde se týkalo 201 zaměstnavatelů. Následovaly obory ubytování, stravování a pohostinství se 185 zaměstnavateli a zpracovatelský průmysl se 151 zaměstnavateli.
Z hlediska velikosti firem se nelegálního zaměstnávání nejčastěji dopouštěli menší zaměstnavatelé. Šlo především o firmy do devíti zaměstnanců a podniky s deseti až 49 zaměstnanci.
Kontroly komplikují provázané vztahy i neochota spolupracovat
Podle SÚIP jsou kontroly zaměřené na nelegální práci často časově i administrativně náročné. Zaměstnavatelé i kontrolovaní pracovníci podle úřadu nezřídka odmítají spolupracovat. V jiných případech se naopak snaží kontrolory zahltit velkým množstvím dokladů, které s kontrolou často přímo nesouvisejí.
„Situaci rovněž komplikuje rozplétání provázaných obchodních vztahů a zapojení obchodních partnerů, kteří odmítají odpovědnost za kontrolou zjištěné pracující osoby, nebo se snaží přenést zodpovědnost na jiný subjekt,“ uvedl Kolibač.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Přicházejí o statisíce ročně. Padesátníci chtějí pracovat, kvůli péči o blízké ale tratí
Švýcarsko v neděli čeká potenciálně zlomové referendum o zastropování tamní populace. Co může znamenat pro Česko, české občany a českou ekonomiku? zamýšlí se ekonom Lukáš Kovanda.
Švýcarsko čeká v neděli hlasování, které může výrazně změnit podobu celé země. V celostátním referendu budou občané hlasovat o iniciativě, která má zabránit tomu, aby počet obyvatel země v budoucnu překročil hranici deseti milionů.
V hlasování se střetávají obavy z masové migrace a nedostatku bydlení s varováními před hospodářským útlumem a roztržkou s Bruselem. Vzhledem k těsnému stavu průzkumů zůstává výsledek otevřený.
V referendu nejde jen o omezení volného pohybu osob, ale také o zásadní změnu přístupu na švýcarský trh. Přijetí návrhu by také mohlo otřást frankem a zkomplikovat vztahy s EU. Pokud by volný přístup na švýcarský trh padl a vrátila se cla, byla by to pro český export citelná rána.
Hlavní argument pro euro se drolí. Obchodní zázrak Česku nepřinese, ukazují studie
Zastánci přijetí eura často tvrdí, že společná měna Česku pomůže k vyššímu zahraničnímu obchodu a větším investicím. Podle ekonoma Lukáše Kovandy ale renomované studie z posledních let ukazují, že hlavní roli hraje jednotný trh EU, nikoli samotné euro.
Jaký dopad by přijetí iniciativy mělo na finanční trhy?
Přijetí referenda by pro finanční trhy znamenalo okamžitý příval nejistoty, což je faktor, který investoři ze všeho nejvíce odmítají. Krátkodobě by se to pravděpodobně projevilo vyšší volatilitou na měnovém trhu, zejména u švýcarského franku.
Frank bývá v době nejistoty považován za bezpečný přístav, takže v první reakci by mohl paradoxně posílit vůči euru i koruně.
Z dlouhodobého pohledu by ale šlo pro švýcarskou ekonomiku o negativní signál. Pokud by se zhoršily vztahy s EU a omezil přístup na evropský trh, dopadlo by to hlavně na export, investice i přísun zahraničních pracovníků. Slabší ekonomický růst by pak mohl časem vést i k oslabení franku.
Co lze poradit Čechům, kteří mají ve Švýcarsku úspory, investice nebo tam vydělávají a posílají franky rodinám do Česka?
Určitě bych neradil paniku ani unáhlené převody peněz. Švýcarský frank zůstává jednou z nejdůvěryhodnějších světových měn. V případě schválení referenda bych ale doporučil počítat s tím, že kurz franku vůči koruně může být krátkodobě volatilní.
Lukáš Kovanda: Proč Češi nejsou bohatší? Protože nestačí jen déle sedět v práci
Český zaměstnanec odpracuje proti německému zhruba o měsíc ročně více. Proč, když pracujeme déle, nejsme bohatší než Němci? Odpověď tkví v nízké produktivitě.
Češi, kteří ve Švýcarsku vydělávají a posílají peníze rodinám, by z počátečního posílení franku mohli profitovat, protože za své franky dostanou více korun.
U úspor a investic držených ve francích bych doporučil diverzifikaci. Pokud má někdo portfolio plně exponované vůči švýcarskému trhu, je rozumné část aktiv realokovat do eura nebo amerického dolaru.
Riziko pro český export
Pokud by kvůli referendu padl volný přístup na trh a vrátila se cla, jak citelnou ránu by to zasadilo českému exportu? Které sektory by to odnesly nejvíc?
Pro český export by to byla citelná, ale nikoli systémová rána. Švýcarsko sice nepatří do první pětky našich největších obchodních partnerů, ale je to vysoce bonitní trh s obrovskou kupní silou.
Nejvíce by to dopadlo na průmyslové exportéry, zejména ve strojírenství, automobilovém průmyslu, elektrotechnice nebo chemii. Problémem by přitom nebyla jen případná cla, ale i vyšší administrativa a složitější obchodování se Švýcarskem.
Nešlo by ale o změnu ze dne na den. Vztahy mezi EU a Švýcarskem jsou navázané na systém vzájemných dohod, takže případné komplikace by vytvářely hlavně nejistotu. Právě ta by byla pro firmy možná horší než samotná výše cel.
video
Kovanda vysvětluje investice: Časový test, dividendy a daňové pasti investorů
Investoři často řeší, do jaké akcie investovat. Mnohem méně pozornosti ale věnují tomu, kolik jim z výnosu nakonec ukrojí stát. Šestý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou ukazuje, jak funguje časový test, proč mohou být dividendy překvapivě nevýhodné a jaké legální možnosti daňové optimalizace mají běžní investoři.
Měly by české firmy uvažující o expanzi do Švýcarska své plány zmrazit?
Plány bych nezmrazoval. Švýcarské firmy i tamní ekonomika mají silnou motivaci udržet co nejstabilnější vztahy s EU. Stejně tak ani EU nemá zájem na výrazném zhoršení obchodních vztahů se Švýcarskem. Proto bych očekával snahu najít kompromisní řešení.
To ale neznamená, že firmy mohou riziko ignorovat. Českým firmám bych doporučil pokračovat, ale opatrněji.
Nejlepší je počítat s tím, že švýcarský trh zůstane atraktivní, ale vstup na něj může být v příštích letech administrativně složitější a dražší.
