Velký kus mediální pozornosti si za poslední měsíc ukousl keporkak, velryba, která se zamotala v mělčinách u německých pláží. Po celý měsíc měl svět dostatek zpravodajského „masa“. Nyní v Česku přitahuje pozornost požár v Českém Švýcarsku. Co mají obě události společné? Jsou banální.

Velryba, pojmenovaná lidmi jako Timmy, byla nakonec za velkého úsilí movitých nadšenců odvlečena někam na moře, vypuštěna. Bude přes GPS sledována. Jeden nemotorný savec se stal soustem pro lidskou pozornost. Bez ohledu na to, že lidstvo za posledních dvě stě let populaci mořských savců zcela zdecimovalo.

Jestli za pár dní vyhublý jedinec pojde někde v moři, mnoho lidí prolije slzu sounáležitosti s planetou. Pokud se vzpamatuje, vyvolá to u sledovatelů pozitivní emoce. Sláva, my, dobří lidé, jsme zachránili Timmyho.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Dekadence Západu

Je to banální příběh. Nikoho moc nezajímá, že lidé většinu kytovců vyhubili, zejména kvůli oleji z jejich tuku. Teď budeme brečet nad jednou velrybou? Větší míru pokrytectví si lze těžko představit. Velkolepá snaha „osvícených“ německých záchranářů o záchranu jednoho tvora, zatímco umírá celý druh, je esencí dekadence Západu.

Jak s tím souvisí aktuální požár v Českém Švýcarsku? Je to v zásadě úplně stejný příběh. V Česku jsme ovládli krajinu. Vyhubili jsme mnoho živočichů a některé přivedli na pokraj vyhynutí. Někteří se snaží vrátit, do našeho světa však už nepatří. Z lesů, kdysi přírody, jsme vytvořili součást hospodářství. Stejně jako si jiné národy přivlastnily světové oceány jako svá pole. A vyplundrovaly je.

Teď se děsíme, že hoří les. Nutno říct, že lesy hořely od pradávna. A překvapivě, bylo jim to k užitku. Uhlíkaté sloučeniny, zbytky oxidace sacharidů, z nichž jsou byliny a stromy sestaveny, přešly do půdy, část jich odvál vítr někam jinam. Krásný odvěký koloběh života, na kterém je založen život na Zemi. Nechceme to chápat, cheme to řídit.

Aktualizováno

Sucho úřaduje: V Českém Švýcarsku hoří les, do akce jde třetí vrtulník

Zprávy z firem

V národním parku České Švýcarsko hoří les. Platí zvláštní stupeň poplachu, kdy mohou hasiči povolat jednotky odkudkoliv. Do Rynartic, části obce Jetřichovice na Děčínsku, vyrazily jednotky z širokého okolí včetně odřadů ze Středočeského a Královehradeckého kraje. V okolí požáru platí kvůli zásahu vrtulníků, které hasí s bambi vaky, bezletová zóna. Nad místem zásahu je zakázané létat s drony a jinými bezpilotními prostředky.

ČTK

Přečíst článek

Kolem jedné velryby vznikla mediální bublina. Kolem požáru v suchém českém lese se odvíjí podobný příběh. Hasiči v potu tváře zachraňují les. Fejk. Nejde o přírodu, jde o to, že každý kubík dřeva má svou cenovku. A také, hasiči mohou vykázat prácí a žádat více peněz. Požár sice zlepšuje kvalitu budoucího porostu, ale státu vzniká aktuální škoda. Dokonce i spálené dřevo, které by jinak nenašlo ekonomické uplatnění, je vnímáno jako finanční položka. Jaksi přehlížíme, že když shoří kus lesa, nový naroste. 

Lidé se neustále snaží otáček přírodní zákony. Zachraňují jednu slabou velrybu, zachraňují hořící les. Velryba byla úplně zbytečná. A v Česku se zachraňují domy a chalupy. Nemá to nic společného se zachraňováním přírody. Tu člověk s úspěchem již velmi brzy zcela zdeimuje. Záchrana Timmyho ani čeští hasiči s tím nic nenadělají.

Není to jen rekonstrukce zahrady. Je to ukázka, jak se z brownfieldu může stát veřejný prostor s kulturní, komunitní i ekonomickou hodnotou.

Na půdorysu původní barokní zahrady Černínů, založené v 18. století tvůrcem krumlovských zámeckých zahrad Janem Antonínem Zinnerem, vznikl projekt, který nesází na nostalgickou rekonstrukci, ale na nový život historického místa.

Za proměnou stojí spolupráce studia Matěj Šebek architekti a krajinářského Ateliéru Za Mák, které od roku 2021 postupně obnovovaly areál poslední velké zahrady v centru Jindřichova Hradce. „Na základech barokní zahrady a prvorepublikového zahradnictví se brownfield mění na místo, kde se prolíná zahradnické řemeslo s kulturou a příběhy lidí,“ popisují autoři koncept.

32 fotografií v galerii

Barokní geometrie, divokost a biodiverzita

Projekt pracuje s historickou stopou zahrady, ale interpretuje ji současným architektonickým a krajinářským jazykem. Rekonstrukce vychází z nově objevené, více než 200 let staré konfigurace terénu. Přísně geometrická kompozice odkazuje na barokní tvarosloví, v detailu je však zahrada zcela soudobá.

„Do jasných linií vstupuje přirozená divokost rostlin, která s nimi kontrastuje,“ říkají krajinářští architekti z Ateliéru Za Mák.

Důraz tu nepadl jen na estetiku, ale i ekologii. Autoři vsadili na recyklované materiály, hospodaření s dešťovou vodou, podporu biodiverzity i produkční květinové záhony, kde se rostliny nejen prodávají, ale i pěstují.

Ze skládky resort: 20 let práce a investice 12 milionů

Reality

Začal s odpadky a pár sazenicemi. Po dvaceti letech stojí na místě bývalé skládky resort za 12 milionů korun.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Architektura, která otevírá

Klíčový zásah se odehrál ve vstupu do areálu. Blok historických skladů a skleníků „rozřízla“ nová betonová rampa, která se stala hlavním motivem celého projektu. „Hlavní motiv otevření, jasný, prostý a sebevědomý, především usnadňuje přístup s kočárky a hendikepovaným,“ popisuje architekt Matěj Šebek.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Rampa vede mezi renovovaným domem se zelenými okny a novou přístavbou květinářství a ateliéru. Nízký objekt se zelenou střechou přirozeně navazuje na historické skleníky a doslova splývá se zahradou. Novostavba o zastavěné ploše 120 metrů čtverečních je ukázkou civilní, přesné architektury. Betonový sokl, pohledové cihly, březová překližka, vápnem bílené kamenné zdi i vegetační střecha tvoří materiálově střídmý, ale silný celek.

Silný moment vzniká v interiéru, kde původní barokní opěrná zeď prostupuje novou stavbou. „Zahrada ovlivňovala dům a dům ovlivňoval zahradu,“ říkají autoři o mimořádně těsné spolupráci architektů a krajinářů.

Investice 15 milionů do místa, které vydělává jinak

Obnova areálu vyšla na 15 milionů korun, ale návratnost se tu neměří jen ekonomicky. Hodnota investice spočívá v kvalitě veřejného prostoru, péči o krajinu i komunitním dopadu.

Krafferova zahrada dnes funguje jako zahradnictví se specializací na trvalky a stínomilné druhy, krajinářský ateliér i kaulturní platforma.

Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe

Reality

Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Peřka z CTP: Polsko nám konkuruje levnějšími cenami, my jemu kvalifikovanou pracovní silou

Reality

Česko je sice malá země, ale nejenom díky výhodné pozici ji zahraniční firmy neustále vyhledávají, říká Vojta Peřka z developerské společnosti CTP. Peřka vyhledává nové akviziční příležitosti, zároveň se stará i o stávající klienty. Ve společnosti CTP působí již sedmým rokem a v rámci své pozice se rovněž poohlíží po nových pozemcích vhodných pro výstavbu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek