Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Putin znovu hrozí jadernou silou. Rusko chce zbraně, které prorazí každou obranu

Vladimir Putin
ČTK
 nst
nst

Rusko bude dál posilovat své strategické jaderné síly a vyvíjet rakety, které mají překonat současné i budoucí systémy protiraketové obrany. Vladimir Putin to oznámil při návštěvě klíčového podniku ruského zbrojního průmyslu.

Rusko bude pokračovat v modernizaci svých strategických jaderných sil. Prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Moskva bude dál vyvíjet zbraně schopné překonat současné i budoucí systémy protiraketové obrany. „Určitě budeme pokračovat v modernizaci a rozvoji našich strategických jaderných sil, vyvíjet rakety se zvýšenou bojovou silou, schopné proniknout všemi současnými i budoucími systémy protiraketové obrany,“ řekl Putin podle státní agentury TASS.

Ruský prezident dnes navštívil Moskevský institut tepelných technologií, jeden z klíčových podniků ruského zbrojního průmyslu. Právě tam vznikly strategické rakety Topol, Topol-M, Jars a Bulava, které jsou vyzbrojené jadernými hlavicemi.

Institut slaví 80 let od svého založení. Putin ho při této příležitosti vyznamenal řádem za vynikající práci a jeho generálnímu konstruktérovi Juriji Solomonovovi udělil titul Hrdiny Ruska. Podle agentury Interfax byl institut v sovětské éře dvakrát vyznamenán Leninovým řádem a nyní působí v rámci státní korporace Roskosmos.

O den dříve velitel ruských raketových vojsk strategického určení informoval Putina jako vrchního velitele, že Rusko úspěšně otestovalo novou mezikontinentální raketu Sarmat. Podle generála Sergeje Karakajeva úspěšný test umožní zařadit první pluk vyzbrojený těmito raketami do bojové pohotovosti do konce roku.

Raketa RS-28 Sarmat má v pozemních silech dvou raketových divizí v Krasnojarském kraji a Orenburské oblasti nahradit raketu RS-20B Vojvoda, v kódu NATO označovanou jako SS-18 Satan. Podle úterní zprávy agentury Interfax může být Sarmat vyzbrojen několika hypersonickými kluzáky Avangard, které jsou schopné dosahovat rychlosti 27krát vyšší, než je rychlost zvuku.

Bezposádková jaderná ponorka

Putin zároveň uvedl, že v závěrečné fázi jsou také práce na nové bezposádkové jaderné ponorce Poseidon a na střele s plochou dráhou letu na jaderný pohon Burevestnik. Připomněl rovněž, že loni byly do bojové pohotovosti uvedeny jednotky vyzbrojené pozemními raketami středního doletu Orešnik, které Rusko už použilo ve válce proti Ukrajině.

Poseidon a Burevestnik patřily mezi pět nových zbraní, o nichž Putin mluvil ve svém projevu k federálnímu parlamentu v roce 2018. Vedle nich tehdy zmínil také mezikontinentální raketu Sarmat, hypersonický kluzák Avangard a leteckou raketu Kinžal, kterou Rusko rovněž nasadilo proti Ukrajině.

Válka na Ukrajině

Slova o konci války na Ukrajině pronesl další vysoký představitel Kremlu

Kreml tvrdí, že konec války na Ukrajině se blíží. Podle Peskova ale zatím není na stole nic konkrétního.

Přečíst článek

Loni v říjnu Putin oznámil, že Rusko úspěšně otestovalo Poseidon. Agentura Reuters tuto zbraň popsala jako křížence torpéda a podvodního dronu, zatímco agentury AP a AFP ji označily za podvodní dron. Podle dostupných informací je schopna nést jadernou hlavici. Její podvodní výbuch u pobřeží má vyvolat radioaktivní cunami.

Několik dní předtím Kreml oznámil také úspěšný test nové mezikontinentální střely s plochou dráhou letu a jaderným pohonem označované jako Burevestnik, tedy Buřňák. Podle Moskvy může nést jadernou hlavici, uletěla 14 tisíc kilometrů a ve vzduchu vydržela přibližně 15 hodin.

Podle pozorovatelů Putin o nových jaderných zbraních často mluví ve chvílích, kdy nemůže oznámit nové úspěchy ve válce proti Ukrajině. Ta se s pomocí Západu už pátým rokem brání ruské agresi.

Ačkoliv Putin nazval raketu Sarmat „nejsilnější na světě“, Kreml označil její odpal za „důležitou událost“ a ruské státní televize více než 24 hodin nepřetržitě zařazovaly zprávy o raketě do vysílání, Západ vše ignoroval. Ani Donaldu Trumpovi, ani evropským vůdcům či mluvčím západních vlád a ministerstev obrany to nestálo za komentář, poznamenal dnes server The Moscow Times. Připomněl, že Sarmat vyvíjelo Rusko přibližně 15 let jako náhradu za rakety přijaté do výzbroje na konci 80. let minulého století. Jejich servis závisel na Ukrajině, ale po anexi Krymu už nebyl možný.

Jakkoli propaganda představuje Sarmat jako zbraň schopnou vymazat z mapy zemi velikosti Francie, ve své podstatě podle expertů nepředstavuje žádný strategický průlom. Rusko od začátku dekády uskutečnilo přinejmenším šest zkoušek Sarmatu, z nichž čtyři byly neúspěšné, dodal server. Experti si kladou otázku, zda lze do výzbroje přijmout novou raketu jen po dvou úspěšných testech.

Související

Michal Nosek: Zakázat sociální sítě dětem? A co takhle i dospělým?

Michal Nosek: Zakázat sociální sítě dětem? A co takhle i dospělým?
ČTK
Michal Nosek

Česko má jasno. Dětem do 15 let sociální sítě nepatří. Osm z deseti lidí by jim je dle aktuálního průzkumu zakázalo. Což je krásný důkaz, že jako společnost pořád věříme ve výchovu. Zejména tu, která začíná slovy: „Ty to mít nebudeš, protože já na tom trávím šest hodin denně.“

Rodiče se obávají, že děti na sítích přicházejí o pozornost, empatii, čas, spánek i schopnost vést normální rozhovor. Tedy přesně o ty věci, o které přišli jejich rodiče už dávno, jen tomu říkají sledování zpráv, pracovní komunikace nebo „já jen odpovídám na komentář“.

Sociální sítě jsou vlastně geniální vynález. Slibovaly spojení lidí, a výsledkem je, že sedíme vedle sebe na gauči a posíláme si reels, místo abychom se na sebe podívali. Dřív se rodina hádala u večeře. Dneska se nehádá vůbec, protože každý vede tři bitvy současně. S algoritmem, cizím člověkem v diskuzi a vlastní potřebou ještě jednou zkontrolovat, jestli někdo nelajknul fotku snídaně.

Kde je hranice?

Zákaz pro děti do 15 let tedy zní rozumně. Jen je trochu otázka, proč skončit tak nízko. Co takhle zákaz do 18 let? Do 30? Do důchodu? Případně úplně pro všechny, kromě lidí, kteří umějí položit mobil displejem dolů a skutečně ho deset minut nezvednout. Těch je málo, mohli by dostat výjimku jako chráněný druh.

Argument, že sociální sítě jsou pro mladé škodlivé, je nepochybně silný. Jenže ony už dávno nejsou sociální ani pro staré. Společenský kontakt nahradily veřejnou údržbou ega, rodinné album reklamou na vlastní život a hospodskou debatu nekonečným kolotočem lidí, kteří si navzájem vysvětlují, že ostatní jsou ovce.

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii na podporu prezidenta Petra Pavla

Michal Nosek: Češi milují vlast, dokud po nich nechce odvahu

Češi se rádi hlásí k vlastenectví. Jenže láska k zemi se nepozná podle vlajky na facebookovém profilu či patosem pod Řípem. Pozná se ve chvíli, kdy je potřeba něco riskovat, někoho se zastat nebo připustit, že demokracie není samozřejmost, kterou za nás obslouží stát, armáda a pár odvážnějších spoluobčanů.

Přečíst článek

Bude digitální zbroják?

Možná bychom tedy místo otázky, zda zakázat sociální sítě dětem, měli položit odvážnější otázku. Proč jsme je vůbec kdy povolili dospělým? Dítě si aspoň myslí, že když dostane padesát lajků, svět je lepší místo. Dospělý si po padesáti lajcích myslí, že má mandát reformovat školství, zdravotnictví a zahraniční politiku. O sportu, umění a architektuře nemluvě.

A tak možná přijde den, kdy stát zavede digitální zbrojní průkaz. Chceš účet na sociální síti? Dolož, že poznáš ironii, zvládneš nesdílet poplašnou zprávu, víš, že caps lock není argument, a vydržíš nesouhlasit, aniž bys někoho označil za vlastizrádce, komunistu, fašistu nebo ovci.

Do té doby nezbývá než dětem zakazovat mobily, dospělým doporučovat sebereflexi a celé společnosti připomenout, že sociální síť je trochu jako cirkulárka. Užitečná věc, dokud s ní člověk nezačne krájet vlastní duševní zdraví.

Související

Musíme ochránit naše děti. Babiš roztleskává debatu o zákazu sociálních sítí pro mladé v Česku

Přečíst článek

Strnadova CSG chce vyrábět tanky Leopard. Podíl ve zbrojovce KNDS ale může narazit v Paříži i Berlíně

Michal Strnad
ČTK
 nst
nst

Česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada má podle britského deníku Financial Times zájem koupit významný podíl ve francouzsko-německém výrobci tanků KNDS. Nabídka přichází v době, kdy se evropský obranný průmysl snaží konsolidovat, ale zároveň naráží na silné politické zájmy Francie a Německa.

Zbrojařská skupina Czechoslovak Group má podle britského deníku Financial Times zájem o koupi významného podílu ve francouzsko-německé společnosti KNDS, jednom z nejdůležitějších evropských výrobců pozemní vojenské techniky. Firma nejbohatšího Čecha Michala Strnada měla podle zdrojů FT předložit nabídku, která je zcela nebo převážně v hotovosti.

Zatím ale není jasné, zda návrh české skupiny získá podporu. Vzhledem ke strategickému významu KNDS lze očekávat, že případný vstup CSG do vlastnické struktury narazí na pečlivé posuzování v politických kruzích, zejména ve Francii a Německu.

Strategický podnik pod politickým dohledem

KNDS vznikla spojením německé společnosti KMW a francouzské státní zbrojovky Nexter. Do jejího portfolia patří například tanky Leopard 2 nebo houfnice Caesar. Právě kvůli významu pro evropskou obranu je budoucí vlastnictví firmy citlivým tématem.

Podle Financial Times má ve společnosti podíl francouzský stát, zatímco další část vlastní německý rodinný holding. O vstup do KNDS má zároveň zájem i německá vláda. V koalici kancléře Friedricha Merze se ale podle listu vedou spory o to, jak velký podíl by měl stát případně získat.

velkorážová munice

CSG po propadech: přehnaná panika, nebo prozření trhu?

Akcie zbrojařské skupiny Czechoslovak Group se obchodují na polovině své hodnoty z doby úpisu, přestože tržby loni vzrostly o 72 procent na 165 miliard korun. Rekordní výsledky však zastiňuje nedůvěra investorů k reálným výrobním kapacitám i ostré spory s menšinovými akcionáři. Skupina nyní stojí na rozcestí mezi modelem postaveným na přeprodeji a přechodem k náročné vlastní výrobě.

Přečíst článek

Paříž i Berlín tak mají na dalším směřování skupiny silný politický zájem. Nejde jen o vlastnickou strukturu, ale také o vliv na výrobní kapacity, strategické priority a budoucí rozdělení zakázek.

KNDS se chystá na burzu

Nabídka CSG přichází ve chvíli, kdy KNDS připravuje vstup na akciovou burzu. Podle Financial Times by se s akciemi firmy mohlo začít obchodovat do začátku července. Skupina údajně cílí na tržní kapitalizaci mezi 15 a 20 miliardami eur, tedy zhruba 365 až 487 miliardami korun.

Zájem investorů o obranný sektor v posledních letech výrazně posílil. Evropské státy zvyšují výdaje na obranu a firmy napojené na výrobu munice, obrněné techniky či dělostřeleckých systémů se dostaly do centra pozornosti kapitálových trhů.

CSG inspirovala další zbrojaře

Sama Czechoslovak Group vstoupila na burzu letos 23. ledna v Amsterodamu a Praze. V rámci dosud největší primární veřejné nabídky akcií v evropském obranném sektoru byla oceněna přibližně na 30 miliard eur.

Právě úspěšné IPO CSG podle Financial Times povzbudilo další evropské obranné společnosti, včetně KNDS, aby urychlily vlastní burzovní plány a využily zvýšeného zájmu investorů o zbrojní průmysl.

Nálada na trhu se ale mění

Situace v sektoru už ale není tak jednoznačná jako na začátku roku. Akcie zbrojních firem v poslední době oslabují a pod tlak se dostala i CSG.

Její akcie prudce klesly poté, co společnost Hunterbrook, která spekuluje na pokles ceny akcií CSG, zveřejnila tvrzení, že česká skupina ve svém prospektu k IPO neuvedla některé informace. Hunterbrook zároveň zpochybnil obchodní model CSG.

Česká firma obvinění odmítla. Tvrzení Hunterbrooku označila za nepřesná a uvedla, že neodpovídají faktům.

Česká nabídka jako test evropské konsolidace

Zájem CSG o KNDS ukazuje, že evropský obranný průmysl vstupuje do nové fáze. Firmy chtějí růst, získávat kapitál a spojovat síly, aby dokázaly reagovat na rostoucí poptávku po vojenské technice.

Zároveň se ale ukazuje, že u strategických zbrojních podniků nebude rozhodovat pouze cena nabídky. V případě KNDS bude důležité také to, zda případná změna vlastnické struktury bude přijatelná pro Francii a Německo, tedy země, které považují podnik za klíčový pro vlastní i evropskou obranu.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Doporučujeme