Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Putin: K útoku na Západ můžeme vyzbrojit třetí země raketami dlouhého doletu

Ruský prezident Vladimir Putin
ČTK
 ČTK

Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Moskva by mohla poskytnout zbraně dlouhého dosahu třetím zemím, které by jimi následně mohly zaútočit na cíle na Západě. Učinil tak v souvislosti s rozhodnutím, kterým západní země povolily Ukrajině použít jimi dodané dalekonosné zbraně k útokům na ruské území. Informovala o tom agentura AP.

Reklama

Berlín koncem května povolil Ukrajině používat ke své obraně zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Dlouho očekávaný souhlas vyslovil kancléř Olaf Scholz krátce poté, co americký prezident Joe Biden částečně zrušil zákaz použití amerických zbraní na ruském území, aby je Ukrajina mohla použít při obraně v okolí Charkova. Podobný souhlas v poslední době dala řada dalších západních států.

FOTOGALERIE: Ruské rakety zasáhly Charkov

„To by znamenalo jejich přímé zapojení do války proti Ruské federaci a my si vyhrazujeme právo jednat stejným způsobem,“ řekl Putin na ekonomickém fóru v Petrohradu.

Reklama

Ukrajinci poprvé použili zbraně z USA proti cílům v Rusku

Odplata za Charkov. Ukrajinci zasáhli americkými raketami cíle v Rusku

Ukrajina poprvé zasáhla místo v ruské Belgorodské oblasti, ze kterého Rusové zřejmě raketovými systémy ostřelovali oblast Charkova. Při útoku byly podle vojenských expertů pravděpodobně použity americké rakety GMLRS odpálené z raketometu HIMARS, uvedl ruský nezávislý server Agenstvo.

Přečíst článek

Varoval konkrétně Německo, že pokud Ukrajina použije jím dodané zbraně na území Ruska, bude to představovat „nebezpečný krok“ i kolaps vztahů mezi Moskvou a Berlínem. „Pokud nyní použijí rakety k úderu na objekty na ruském území, zcela to zničí rusko-německé vztahy,“ řekl Putin.

Německo, které je jedním z největších dodavatelů vojenského materiálu na Ukrajinu, se dlouho k možnosti ukrajinských úderů německými zbraněmi přímo na ruské území stavělo odmítavě. Scholz zdráhavý postoj Berlína vysvětloval obavou z eskalace a zatažení do války.

Z Německem dodaných zbraní pro údery v ruském pohraničí připadají v úvahu mimo jiné samohybné houfnice PzH 2000 a salvové raketomety MARS II. Dodávky střel s plochou dráhou letu Taurus kancléř přes nátlak Kyjeva, domácí opozice i partnerů ze zahraničí odmítá.

Postřelený Robert Fico byl propuštěn z nemocnice do domácí péče

První vystoupení Fica po atentátu. Útočníka označil za aktivistu opozice

Slovenský premiér Robert Fico v prvním veřejném vyjádření od atentátu na něj z poloviny května řekl, že vůči útočníkovi necítí nenávist. Střelce ale zároveň označil za aktivistu slovenské opozice a uvedl, že nemá důvod věřit, že se jednalo o útok "osamělého pomatence". Řekl, že do práce by se mohl vrátit na přelomu června a července.

Přečíst článek

Použití jaderných zbraní

Putin také zopakoval své dlouhodobé tvrzení, že Rusko nebude váhat použít jaderné zbraně, pokud bude ohrožena jeho svrchovanost. „Z nějakého důvodu si na Západě myslí, že je Rusko nikdy nepoužije,“ řekl novinářům. Dodal, že ruská jaderná doktrína počítá s použitím „všech dostupných prostředků“, pokud bude ohrožena bezpečnost země.

Na otázku ohledně ruských vojenských ztrát Putin odpověděl, že během bojů žádná země takovéto informace nezveřejní. Bez bližších podrobností ale řekl, že ztráty Ukrajiny jsou pětkrát vyšší než ztráty Ruska. Uvedl také, že Ukrajina drží v zajetí více než 1300 ruských vojáků, zatímco v Rusku je přes 6400 ukrajinských válečných zajatců.

Tyto informace nebylo možné nezávisle ověřit. Kyjev naopak tvrdí, že ruské ztráty vojáků i techniky několikanásobně převyšují ukrajinské.

Reklama

Související

Ruský prezident Vladimir Putin

Rostoucí ruská inflace a zvyšování daní. Putinovi válečná ekonomika „padá na hlavu“

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme