Elektromobily budou v EU dostupnější. Češi na ně ale pořád nebudou mít
Cestou k úspěšnému přechodu na elektromobilitu i k překonání krize automobilového průmyslu není slevit z ambiciózních cílů a regulí, tvrdí s odvoláním na odborníky na ekologickou dopravu evropský magazín The European Correspondent. Vývoj prý povede k větší konkurenceschopnosti elektromobilů. Evropský trh je však rozmanitý, a co je levné ve Stockholmu, nemusí být levné i v Praze.
Evropské automobilky se potýkají s vysokými cenami za energie, navíc čelí řadě regulací a ještě k tomu konkurenci z Číny, kterou chce Brusel oslabit zvýšením cel. Prodeje elektromobilů v unijním měřítku spíše stagnují a mluví se o krizi automobilového průmyslu. Je to však skutečně tak? Celoevropsky zaměřený server The European Correspondent tvrdí, že dostupná elektromobilita je ve skutečnosti blíže, než se nám nyní jeví.
Evropská unie chce, aby se na jejím území od roku 2035 prodávaly výhradně auta s uhlíkově neutrálním pohonem. Jedenáct let před deadlinem pro tento závazek se zdá, že cesta k němu bude ještě hodně dlouhá. A nutno dodat, že pohled na české silnice dojem posiluje. Zatímco třeba v norském Oslu po ulicích jezdí Tesla za Teslou, u nás je elektromobil stále jaksi raritkou.
O záruku za úvěr a dotaci na pořízení elektromobilu požádalo 5907 podnikatelů, kteří chtěli pořídit 6100 elektrických nebo vodíkových aut. To je o 2000 více, než byl závazek Česka z Národního plánu obnovy. Podnikatelé rovněž požádali o podporu na instalaci 2696 dobíjecích stanic. Oznámila to Národní rozvojová banka (NRB), která záruky a dotace ve spolupráci s ministerstvem průmyslu poskytovala.
O pomoc státu při koupi e-auta se přihlásilo přes 5900 firem. Chtěly hlavně Tesly
Zprávy z firem
Krize? Ne tak docela
Ne všichni to vidí tak negativně. „Nenazval bych to krizí,“ uvedl pro zmíněný server ředitel ekologické organizace Transport and Environment Lucien Mathieu. „Musíme se na to podívat z nadhledu. Šest největších evropských výrobců automobilů dosahuje obrovských zisků, v letech 2022/2023 to bylo asi 130 miliard eur,“ dodal. A odhaduje se, že by zisky mohly značkám v EU klesnout o pět nebo deset procent.
Server tvrdí, že ona krize nebude dlouho trvat, nějaký čas totiž zabere přizpůsobování novým regulacím a pravidlům. Jako příklad uvádí rok 2020, kdy po vlně představení nových evropských předpisů prodeje elektromobilů zásadně vzrostly.
Jako odpověď na aktuální problémy i volání některých značek po uvolnění pravidel Lucien Mathieu nevidí náhlý obrat. Přinesl by jen krátkodobé výhody. „Odstranění cílů je pro investiční jistotu hrozné. Do výroby elektromobilů a baterií se v Evropě investuje hodně,“ dodává.
Právě investice, regulace tlak konkurence mohou přechod urychlit. Ve výsledku by to také mohlo znamenat motivaci pro automobilky, aby své elektrické flotily koncipovaly více pro masové využití. Jedním z důvodů, proč si elektrické auto nepořídit, je totiž stále jeho cenovka. Často se jedná o různá prémiová auta či SUV, které jsou pro mnoho domácností nedosažitelná.
Neexistuje jediný opravdu protržně smýšlející ekonom, který by odsuzoval elektromobilitu jako takovou. Nebo jakoukoli jinou technologickou změnu.
Lukáš Kovanda: Slabinou elektroaut není jejich pohon, ale byrokraté
Názory
Pro Čecha pořád žádná sláva
The European Correspondent poukazuje na to, že v katalozích se začínají objevovat i dostupnější vozy, a že jich bude čím dál víc. Cenovou hranici pro „dostupné“ auto ale zmiňuje na úrovni 25 tisíc eur nebo níž. Nutno dodat, že obnos přesahující v přepočtu 620 tisíc korun je sice přívětivý z „bruselského“ či západo/severoevropského pohledu, z českého už méně. Přece jen možnost koupit si malé elektrické auto za skoro dvě čisté průměrné roční mzdy, už může motivovat k prohlídce ojeté dieselové oktávky. Pro ilustraci, nejdostupnější elektroauto v Česku je Dacia Spring za 420 tisíc.
Pokud má plán EU uspět, bude třeba překonat rozdíl mezi západem a východem. Rozmach elektromobility je doménou zejména severní Evropy. Třeba ve zmíněném Norsku (o tamější politice jsme psali zde) už počty elektromobilů překonaly modely se spalovacími motory a ekologická auta brzy převezmou vládu nad tamějšími silnicemi. Ročním prodejům už několik let zcela dominují.
Podíl prodejů elektromobilů je pak robustní i v dalších skandinávských státech, které jsou na rozdíl od Norska členy EU. Vloni se pohyboval mezi 30 a čtyřiceti procenty. V celé EU tvoří prodeje elektrických aut méně než 15 procent. V Česku jsou to však jen jednotky procent.
Nejde ale jen o cenu, důležitá je i infrastruktura. Třeba pomůže od jara platná regulace EU, která má za úkol mimo jiné „zajistit minimální infrastrukturu na podporu požadovaného rozšíření vozidel na alternativní paliva ve všech druzích dopravy a ve všech členských státech EU, aby byly splněny cíle EU v oblasti klimatu“.
Na českých silnicích už dnes jezdí téměř 25 tisíc elektromobilů, jak zmínil na konferenci čisté mobility ministr životního prostředí Petr Hladík. Rozhodně se tedy nedá říci, že by elektroauta byla u nás ještě úplnou raritou. Můžete je už denně vidět na každém větším parkovišti. Elektromobil tak každým rokem řídí více a více českých řidičů. Shrnujeme tedy základní otázky, které se podle expertů na elektromobilitu vyplatí si zodpovědět před tím, než si pořídíte auto na elektřinu.
Na co všechno musím znát odpověď, než si koupím svůj první elektromobil
Money
Mladý podnikatel Pavel (37) vyměnil klasické auto za elektromobil už před dvěma lety. V autě na baterky tak už najezdil tisíce kilometrů. A pochvaluje si, že v porovnání s klasickým „benzíňákem“ šetří na provozu až dvě třetiny nákladů. Co ho na vlastnictví elektromobilu zaskočilo? A zalitoval někdy svého rozhodnutí přesedlat na elektriku? 
Seriál Elektromobilita: Přesedlal z „benzíňáku“ na elektromobil a šetří dvě třetiny nákladů
Enjoy
Cesta k moři je pro mnohé vrcholem letní dovolené. Elektromobil přináší novou dimenzi cestování, ale vyžaduje pečlivější plánování. Zeptali jsme se několika majitelů automobilů na baterky na jejich reálnou zkušenost s jízdou k moři. A ti vzkazují: Není to žádná věda a krátké dobíjecí pauzy jsou příjemným osvěžením. Přidáváme i tipy na aplikace s informacemi o dobíjecích místech, které by se vám mohly hodit.
Elektromobilem k moři. Nebojte se toho, není to žádná kovbojka, vzkazují cestovatelé
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
