Merz pod palbou. Levicová opozice ho kritizuje za výrok o Syřanech
Německý kancléř Friedrich Merz čelí kritice za výrok o tom, že by se mělo z Německa do vlasti vrátit 80 procent Syřanů. Pronesl ho v pondělí na tiskové konferenci po jednání s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou a doplnil, že je to prezidentovo přání. Kritika na kancléře míří nejen z řad levicové opozice či zdravotnických organizací, ale také od koaličního partnera sociální demokracie (SPD) a dokonce i z vlastní strany. Merz později uvedl, že výrok pocházel od prozatímního syrského prezidenta Ahmad Šara.
Merz po jednání se Šarou prohlásil, že „v delší perspektivě příštích tří let“ by se 80 procent Syřanek a Syřanů, kteří se nyní zdržují v Německu, mělo vrátit do vlasti. Z projevu na tiskové konferenci se zdálo, že se jedná o společné přání Merze a Šary. V protokolu z tiskové konference ale kancléřův tiskový odbor citát upravil. Přání návratu 80 procent Syřanů je nyní jednoznačně připisováno pouze Šarovi.
Merz později dále uvedl, že zmínku o návratu Syřanů nepronesl on, ale prozatímní syrský prezident Ahmad Šara. Doplnil, že německá vláda vzala údaj na vědomí, je si ale vědoma dimenze takového úkolu.
V Německu žilo na konci loňského roku s různým statusem přes 940 tisíc Syřanů, většina do země přišla v uprchlické vlně v letech 2015 a 2016. Merz v projevu po jednání zdůraznil, že válka v Sýrii skončila a že by se syrští uprchlíci měli podílet na obnově své země. Z jeho výroku vyplývá, že počítá s návratem více než 750 tisíc Syřanů do vlasti.
„Není to chytré“
„Není to od kancléře chytré uvádět konkrétní čísla v konkrétních časových horizontech, protože tím budí očekávání, která možná nebude schopen splnit,“ uvedla místopředsedkyně SPD a sárská premiérka Anke Rehlingerová v rozhovoru s mediální skupinou Funke. Zároveň vyjádřila pochopení pro přání syrského prezidenta, aby se do vlasti vrátilo co nejvíce Syřanů a pomohlo s její obnovou. „Mnoho Syřanů se ale stalo našimi krajany, protože se tu integrovali, pracují v oborech s nedostatkem pracovních sil, starají se o staré lidi nebo řídí autobusy, a nezřídka se stali dokonce německými občany,“ dodala Rehlingerová.
Také z Merzovy Křesťanskodemokratické unie (CDU) se ozvaly kritické hlasy. Podle experta strany na zahraniční otázky Rodericha Kiesewettera jmenování konkrétních čísel zbytečně budí velká očekávání, která mohou využívat krajně pravicové strany. Stejně jako Rehlingerová upozornil Kiesewetter na to, že řada oborů se dnes v Německu bez Syřanů a dalších cizinců už neobejde.
Početná skupina lékařů
Německá nemocniční společnost uvedla, že Syřané tvoří největší skupinu zahraničních lékařů působících v Německu. „Mají tak značný význam pro zdravotní péči,“ uvedla místopředsedkyně společnosti Heinriette Neumyerová. Na konci roku 2024 pracovalo podle ní v německých nemocnicích 5745 syrských lékařů a lékařek. Další 2000 Syřanů pracovalo v pečovatelských profesích v nemocnicích.
Ministr propagandy nacistického Německa Joseph Goebbels si v roce 1939 nechal postavit severně od Berlína vilu. V 50. letech poblíž ní vznikla vysoká škola komunistické mládeže. Celý areál, známý jako Bogensee, posledních více než 20 let zeje prázdnotou a čeká na nové využití. Nyní se o něj začala zajímat německá armáda, uvedl úřad pro armádní infrastrukturu. Kvůli rostoucím výdajům na obranu a snaze Německa vybudovat největší konvenční armádu v Evropě totiž potřebuje bundeswehr nové prostory.
Němci neví, co si počít s vilou po Goebbelsovi. Zájem o opuštěný areál má bundeswehr
Reality
Poslankyně strany Zelených Luise Amtsbergová, která je zpravodajkou zahraničního výboru pro Sýrii a Blízký východ, označila Merzovo vystoupení za „zahanbující“. Znejistil jím podle ní stovky tisíc v Německu žijících Syřanů, kteří teď mají dojem, že budou muset zemi opustit. „Kdo o takových číslech veřejně hovoří, ignoruje křehkou bezpečnostní situaci v Sýrii, ale i skutečnost, že mnoho syrských uprchlíků je už dávno součástí naší společnosti,“ řekl Amtsbergová.
Odborník na migraci z univerzity v jihoněmecké Kostnici Daniel Thym agentuře DPA řekl, že návrat 80 procent Syřanů do vlasti je naprosto nerealistický. Po konci války v předloňském roce se podle něj vrátilo dobrovolně do Sýrii jen několik tisíc lidí.
V prosinci 2024 padl v Sýrii autoritářský režim prezidenta Bašára Asada, a to pod tlakem ofenzivy povstalců z islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Novým prezidentem se stal právě vůdce povstalců Šara. Skončila tím oficiálně i syrská válka, která začala už v roce 2011.
