Americký ministr zahraničí Marco Rubio jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV. Uvedl to Vatikán. Jednání provázela očekávání po nedávných rozepřích mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou katolické církve ohledně války v Íránu. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání ukázalo silné vztahy mezi USA a Vatikánem.
Kardinálové volbou nové hlavy katolické církve překvapili. Papežem se stal u nás nepříliš známý Američan Robert Francis Prevost, který si zvolil jméno Lev. Co se názorového rozpoložení týče, jedná se o poměrně tajemnou postavu. Patrně nebude reformátorem Františkova střihu, ale nelze ho lehce zařadit ani mezi konzervativce.
Kardinálové zvolili nového papeže - ohlásil to bílý kouř, který krátce po 18:00 začal stoupat z komína nad Sixtinskou kaplí. Na Svatopetrském náměstí se rozezněly zvony a davy lidí začaly jásat a mávat vlajkami, mezi kterými se objevily i české, polské či argentinské prapory. Konkláve začalo ve středu a jméno nového papeže by kardinál Dominique Mamberti mohl oznámit do hodiny.
Firma, která neroste, je mrtvá. Ví to lídři ve firmách a vědí to i lídři v katolické církvi, kteří se sešli k současnému konkláve. Před novým papežem stojí mnoho výzev. Jednou z nich je zastavení pokračující sekularizace Evropy. A nejen to. Katolická církev má potenciál dosáhnout na téměř 4 miliardy věřících po celém světě. To je těžko představitelná, a přesto reálná globální síla.
Ve Vatikánu začíná konkláve. I když to katolická církev tak neprezentuje, jedná se o velkou politiku. Ostatně papež reprezentuje 1,4 miliardy katolíků po celém světě a jeho vliv sahá daleko za hranice náboženského světa. Není divu, že světoví lídři mají své favority. Málokdo to řekne tak na rovinu, jako třeba Donald Trump, ale je to tak.
Konkláve, ze kterého vzejde nová hlava katolické církve, je ostře sledovanou záležitostí po celém světě. Zajímá nejen katolíky, protože papežský vliv sahá daleko za pomyslné církevní hranice. Jméno, které zazní po vypuštění bílého dýmu, napoví, kam se bude církev ubírat. A jestli bude navazovat na reformy papeže Františka. O kom se mluví jako o „papabile“?
Volba nové hlavy katolické církve začne 7. května, rozhodla dnes generální kongregace kardinálů. Dřívější informaci agentury Reuters podle dalších tiskových agentur potvrdil vatikánský mluvčí Matteo Brunii. Takzvané konkláve vybere nástupce Františka, který zemřel 21. dubna ve věku 88 let a v sobotu byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě.
Americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj krátce hovořili ve Vatikánu před posledním rozloučením s papežem Františkem.
Lidé téměř zaplnili Svatopetrské náměstí v Římě, aby uctili památku papeže Františka, další tisíce lidí jsou shromážděny v přilehlých ulicích, aby se s hlavou katolické církve naposledy rozloučily.
Papež František byl výraznou hlavou katolické církve a jeho odkaz přesahuje hranice náboženského světa. Církev posunul kupředu v komunikaci, institucionálním fungování i duchovním životě. Reforma však ještě zdaleka není hotová. Kardinálové musejí najít někoho, kdo na jeho odkaz naváže.
Papež František dnes ráno zemřel, uvádí světové agentury s odkazem na Vatikán. Papež trpěl v poslední době vážnými nemocemi, mezi únorem a březnem byl více než měsíc v nemocnici. V neděli krátce pozdravil věřící při kázání Urbi et orbi (Městu a světu). V čele katolické církve byl osmaosmdesátiletý papež, který pocházel z Argentiny, 12 let.
Sněmovna večer znovu přerušila debatu o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (ANO). Jednání bude pokračovat třetím dnem ve čtvrtek, kdy by poslanci mohli také hlasovat. V běžné debatě chce vystoupit ještě 37 z původních šesti desítek zákonodárců, v drtivé většině z opozičního tábora.
Dnešek byl nejteplejším dnem letošního babího léta, uvedli meteorologové, na dvou místech naměřili přes 26 stupňů Celsia. Na dalších osmi stanicích pak teploměr ukázal letních 25 stupňů a víc, napsal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na síti X
Rusko obnovilo masivní údery na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl premiér Serhij Koreckyj. Útok z dnešní noci byl podle něj v tomto ohledu největší od konce minulé topné sezóny. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského byla hlavním cílem energetická zařízení v Kyjevě a v Kyjevské oblasti.
Americký dolar oslabuje vůči koši předních světových měn. Může za to nejnovější statistika ze Spojených států, která ukázala pomalejší nárůst inflace, než předpokládali investoři.
Nafta bude podle analytiků v příštích dnech zlevňovat, její průměrná cena by se mohla brzy dostat až ke 4️⃣8️⃣ korunám za litr. Projevit by se měl začátek vládních regulací i nedávný pokles cen na trhu. Naopak u benzinu analytici i přes opatření výraznější změny nečekají, jeho cena by se měla pohybovat kolem 46 korun za litr.
Francie a Španělsko by 👍 uvítaly návrat Británie do Evropské unie. Shodli se na tom dnes francouzský prezident Emmanuel Macron a španělský premiér Pedro Sánchez po společném jednání v Madridu, informují tiskové agentury. Vyjádřili se krátce poté, co britský premiér Andy Burnham nevyloučil návrat do EU jako jednu z možných variant posílení vztahu své země s evropským blokem.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v prvním pololetí přes nižší těžbu 🌲 dřeva zvýšil hrubý zisk meziročně o 23 procent na 3,95 miliardy korun. Tržby za vlastní výrobky a služby podniku vzrostly o sedm procent na 8,9 miliardy korun, těžba dřeva klesla o osm procent na 3,92 milionu metrů krychlových.
Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku ❌ vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek.
Hrubý domácí produkt Spojených států se ve druhém čtvrtletí v celoročním přepočtu 📈 zvýšil o 2,2 procenta, uvedlo dnes americké ministerstvo obchodu. Zpřesnilo tak svůj předchozí odhad, podle kterého HDP vzrostl o 1,5 procenta.
Ukrajinská vláda se snaží pokrýt výpadek ve financování svých válečných výdajů ve výši 2️⃣7️⃣ miliard dolarů (581 miliard korun), aby mohla pokračovat v bojových operacích i v roce 2027. Celkové náklady na vedení Ruskem rozpoutané války letos na straně Ukrajiny dosáhnou 155 miliard dolarů (3,3 bilionu korun). Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský premiér Serhij Koreckyj. Nedostatek prostředků chce řešit i s partnery.