Britský král Karel III., který stojí v čele anglikánské církve, se v srdci Vatikánu setká s papežem Lvem XIV. Půl tisíciletí po roztržce, která změnila dějiny Evropy, se obě církve pokoušejí o symbolické smíření.
Kardinálové zvolili nového papeže - ohlásil to bílý kouř, který krátce po 18:00 začal stoupat z komína nad Sixtinskou kaplí. Na Svatopetrském náměstí se rozezněly zvony a davy lidí začaly jásat a mávat vlajkami, mezi kterými se objevily i české, polské či argentinské prapory. Konkláve začalo ve středu a jméno nového papeže by kardinál Dominique Mamberti mohl oznámit do hodiny.
Firma, která neroste, je mrtvá. Ví to lídři ve firmách a vědí to i lídři v katolické církvi, kteří se sešli k současnému konkláve. Před novým papežem stojí mnoho výzev. Jednou z nich je zastavení pokračující sekularizace Evropy. A nejen to. Katolická církev má potenciál dosáhnout na téměř 4 miliardy věřících po celém světě. To je těžko představitelná, a přesto reálná globální síla.
Ve Vatikánu začíná konkláve. I když to katolická církev tak neprezentuje, jedná se o velkou politiku. Ostatně papež reprezentuje 1,4 miliardy katolíků po celém světě a jeho vliv sahá daleko za hranice náboženského světa. Není divu, že světoví lídři mají své favority. Málokdo to řekne tak na rovinu, jako třeba Donald Trump, ale je to tak.
Konkláve, ze kterého vzejde nová hlava katolické církve, je ostře sledovanou záležitostí po celém světě. Zajímá nejen katolíky, protože papežský vliv sahá daleko za pomyslné církevní hranice. Jméno, které zazní po vypuštění bílého dýmu, napoví, kam se bude církev ubírat. A jestli bude navazovat na reformy papeže Františka. O kom se mluví jako o „papabile“?
Volba nové hlavy katolické církve začne 7. května, rozhodla dnes generální kongregace kardinálů. Dřívější informaci agentury Reuters podle dalších tiskových agentur potvrdil vatikánský mluvčí Matteo Brunii. Takzvané konkláve vybere nástupce Františka, který zemřel 21. dubna ve věku 88 let a v sobotu byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě.
Americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj krátce hovořili ve Vatikánu před posledním rozloučením s papežem Františkem.
Lidé téměř zaplnili Svatopetrské náměstí v Římě, aby uctili památku papeže Františka, další tisíce lidí jsou shromážděny v přilehlých ulicích, aby se s hlavou katolické církve naposledy rozloučily.
Papež František byl výraznou hlavou katolické církve a jeho odkaz přesahuje hranice náboženského světa. Církev posunul kupředu v komunikaci, institucionálním fungování i duchovním životě. Reforma však ještě zdaleka není hotová. Kardinálové musejí najít někoho, kdo na jeho odkaz naváže.
Papež František dnes ráno zemřel, uvádí světové agentury s odkazem na Vatikán. Papež trpěl v poslední době vážnými nemocemi, mezi únorem a březnem byl více než měsíc v nemocnici. V neděli krátce pozdravil věřící při kázání Urbi et orbi (Městu a světu). V čele katolické církve byl osmaosmdesátiletý papež, který pocházel z Argentiny, 12 let.
Albánská vláda chce na svém území zřídit ministát pro bektášíje, stoupence umírněného směru v rámci islámu. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na sdělení premiéra země Ediho Ramy. Podle něj by se tento „suverénní“ státní útvar podobný Vatikánu měl stát centrem náboženské tolerance.
Prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci vystoupí v hlavním programu na téma populismus a zúčastní se panelu k Ukrajině. Také absolvuje bilaterální jednání a zúčastní se literárního večera pořádaného jako předvoj Frankfurtského knižního veletrhu. Pavel bude na konferenci v pátek 13. února a sobotu 14. února.
Nejdůvěryhodnějším politikem je prezident Petr Pavel, důvěřuje mu 62 procent lidí. Následuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s důvěrou 50 procent a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) s důvěrou u 44 procent lidí. Naopak nejvyšší nedůvěru, 70 procent, má vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy). Dvě třetiny lidí nedůvěřují předsedovi Sněmovny Tomiu Okamurovi (SPD), šest z deseti lidí nevěří také ministru zahraničí Petru Macinkovi (Motoristé).
Ministerstvo financí v pravidelné aukci prodalo státní dluhopisy za 21,9 miliardy korun. Zájem investorů byl větší, připraveni byli nakoupit české obligace v hodnotě 36,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky, která aukci zajišťovala.
Počet strojvedoucích v Česku loni poprvé od roku 2022 vzrostl. Celkem jich loni Drážní úřad evidoval 9356, což je oproti předloňsku o téměř 200 více. Často jde ale například o strojvůdce, kteří se k profesi po nějaké době vrátili, nebo strojvůdce za zahraničí. Počet nově vydaných licencí totiž klesl.
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Čistý zisk automobilky Mercedes-Benz loni meziročně klesl o 48,8 procenta na 5,3 miliardy eur (asi 129 miliard korun). Byl tak nejslabší od roku 2020, kdy udeřila koronavirová pandemie. Firmě uškodil pokles prodeje v Číně a výrazné snížení marží u prodaných automobilů.
Čína sníží maximální clo na dovoz mléčných produktů z Evropské unie na 11,7 procenta, oznámilo dnes ministerstvo obchodu v Pekingu. Uzavřelo tak antidumpingové vyšetřování, které zahájilo v roce 2024. Koncem loňského roku Čína zavedla prozatímní cla od 21,9 do 42,7 procenta. Snížená cla začnou platit od pátku 13. února, informuje agentura Reuters.
Britská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,1 procenta, je to stejná hodnota jako v předchozím čtvrtletí a zároveň slabší růst, než se očekávalo. Oznámil to britský statistický úřad. Zpráva tak podle agentury Bloomberg zvyšuje tlak na premiéra Keira Starmera, který se teď snaží udržet ve funkci.
Sněmovna hlasy vládní koalice schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit.
České dráhy (ČD) investovaly v posledních čtyřech letech do obnovy a modernizace 🚆🚆🚆vozového parku zhruba 60 miliard korun. Přibližně pět miliard z této částky směřovalo do instalace evropského zabezpečovacího systému ETCS do již provozovaných vlaků. Uvedl to předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.