Americký ministr zahraničí Marco Rubio jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV. Uvedl to Vatikán. Jednání provázela očekávání po nedávných rozepřích mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou katolické církve ohledně války v Íránu. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání ukázalo silné vztahy mezi USA a Vatikánem.
Kardinálové volbou nové hlavy katolické církve překvapili. Papežem se stal u nás nepříliš známý Američan Robert Francis Prevost, který si zvolil jméno Lev. Co se názorového rozpoložení týče, jedná se o poměrně tajemnou postavu. Patrně nebude reformátorem Františkova střihu, ale nelze ho lehce zařadit ani mezi konzervativce.
Kardinálové zvolili nového papeže - ohlásil to bílý kouř, který krátce po 18:00 začal stoupat z komína nad Sixtinskou kaplí. Na Svatopetrském náměstí se rozezněly zvony a davy lidí začaly jásat a mávat vlajkami, mezi kterými se objevily i české, polské či argentinské prapory. Konkláve začalo ve středu a jméno nového papeže by kardinál Dominique Mamberti mohl oznámit do hodiny.
Firma, která neroste, je mrtvá. Ví to lídři ve firmách a vědí to i lídři v katolické církvi, kteří se sešli k současnému konkláve. Před novým papežem stojí mnoho výzev. Jednou z nich je zastavení pokračující sekularizace Evropy. A nejen to. Katolická církev má potenciál dosáhnout na téměř 4 miliardy věřících po celém světě. To je těžko představitelná, a přesto reálná globální síla.
Ve Vatikánu začíná konkláve. I když to katolická církev tak neprezentuje, jedná se o velkou politiku. Ostatně papež reprezentuje 1,4 miliardy katolíků po celém světě a jeho vliv sahá daleko za hranice náboženského světa. Není divu, že světoví lídři mají své favority. Málokdo to řekne tak na rovinu, jako třeba Donald Trump, ale je to tak.
Konkláve, ze kterého vzejde nová hlava katolické církve, je ostře sledovanou záležitostí po celém světě. Zajímá nejen katolíky, protože papežský vliv sahá daleko za pomyslné církevní hranice. Jméno, které zazní po vypuštění bílého dýmu, napoví, kam se bude církev ubírat. A jestli bude navazovat na reformy papeže Františka. O kom se mluví jako o „papabile“?
Volba nové hlavy katolické církve začne 7. května, rozhodla dnes generální kongregace kardinálů. Dřívější informaci agentury Reuters podle dalších tiskových agentur potvrdil vatikánský mluvčí Matteo Brunii. Takzvané konkláve vybere nástupce Františka, který zemřel 21. dubna ve věku 88 let a v sobotu byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě.
Americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj krátce hovořili ve Vatikánu před posledním rozloučením s papežem Františkem.
Lidé téměř zaplnili Svatopetrské náměstí v Římě, aby uctili památku papeže Františka, další tisíce lidí jsou shromážděny v přilehlých ulicích, aby se s hlavou katolické církve naposledy rozloučily.
Papež František byl výraznou hlavou katolické církve a jeho odkaz přesahuje hranice náboženského světa. Církev posunul kupředu v komunikaci, institucionálním fungování i duchovním životě. Reforma však ještě zdaleka není hotová. Kardinálové musejí najít někoho, kdo na jeho odkaz naváže.
Papež František dnes ráno zemřel, uvádí světové agentury s odkazem na Vatikán. Papež trpěl v poslední době vážnými nemocemi, mezi únorem a březnem byl více než měsíc v nemocnici. V neděli krátce pozdravil věřící při kázání Urbi et orbi (Městu a světu). V čele katolické církve byl osmaosmdesátiletý papež, který pocházel z Argentiny, 12 let.
Pražská burza dnes stagnovala, index PX 📉 klesl o nepatrných 0,09 procenta na 2613,26 bodu. Z předních titulů se dařilo akciím Erste Bank a Monety Money Bank, naopak Komerční banka, pojišťovna VIG a energetický ČEZ ztratily. Z menších emisí si polepšily například tabáková Philip Morris a oslabily cenné papíry zbrojařských společností.
Maďarská státní televize oznámila, že ❌ přerušuje vysílání zpravodajství, a to v souvislosti s reformou, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií, uvedly agentury. Maďarská média rovněž informují o personálních změnách ve vedení státní mediální skupiny MTVA, kterou za předchozí vlády premiéra Viktora Orbána označovala opozice za „továrnu na lži“.
Český prezident 👨 Petr Pavel řekl, že znovu navrhne obnovení pravidelných schůzek nejvyšších ústavních činitelů. Koordinace zahraniční i bezpečnostní politiky je nezbytná, dodal na odpoledním brífinku pro novináře v Ankaře, kde se účastní summitu Severoatlantické aliance.
Šéf britské protiimigrační strany Reform UK Nigel Farage dnes oznámil, že ❌ rezignuje na poslanecký post, ale bude usilovat o znovuzvolení v následných doplňovacích volbách. Farage oznámení učinil v projevu, kde se vyjadřoval k podezření, že neoznámil některé příjmy a tím porušil parlamentní pravidla. Politik jakékoliv provinění popřel.
Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy 📜 Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Před dnešním odletem na summit NATO to uvedl ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé).
Americký prezident 👴 Donald Trump dnes odpoledne přiletěl na summit NATO do Ankary. Na letišti ho přivítal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, píše agentura AP. Trump se má zúčastnit dnešní neformální večeře s vůdci zemí Severoatlantické aliance.
Vůdkyně krajní pravice 👩 Marine Le Penová je vinna ze zneužití veřejných prostředků, protože platila zaměstnance své strany Národní sdružení (RN) penězi určenými na financování asistentů v Evropském parlamentu. Rozhodl tak francouzský odvolací soud. Le Penová také po dobu 45 měsíců nesmí vykonávat veřejnou funkci, z toho 30 měsíců podmíněně, a musí zaplatit pokutu 100 tisíc eur (přes 2,4 milionu korun).
Moskva pozorně sleduje summit Severoatlantické aliance v Ankaře a jeho možné důsledky, řekl mluvčí Kremlu 👴 Dmitrij Peskov. Na dotazy novinářů také odpověděl, že ani žádné další dodávky zbraní Kyjevu ze Západu nezastaví ruskou vojenskou operaci na Ukrajině, informovala agentura TASS. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a Západ se Kyjevu snaží pomoct materiálně i finančně.
Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně, uvedl v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Během Fóra obranného průmyslu zdůraznil důležitost spolupráce mezi Severoatlantickou aliancí, jejími členy a obranným průmyslem. Do posílení obranné průmyslové základny NATO spojenci za poslední rok investovali 37 miliard dolarů, dodal.
Do Ankary přicestovali na summit Severoatlantické aliance premiér Andrej Babiš i prezident Petr Pavel. Z Prahy letěli odlišnými letadly. V turecké metropoli by se dnes měli zúčastnit neformální večeře, kterou hostí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecká hlava státu pozvala na recepci oba české představitele.