Britský král Karel III., který stojí v čele anglikánské církve, se v srdci Vatikánu setká s papežem Lvem XIV. Půl tisíciletí po roztržce, která změnila dějiny Evropy, se obě církve pokoušejí o symbolické smíření.
Kardinálové zvolili nového papeže - ohlásil to bílý kouř, který krátce po 18:00 začal stoupat z komína nad Sixtinskou kaplí. Na Svatopetrském náměstí se rozezněly zvony a davy lidí začaly jásat a mávat vlajkami, mezi kterými se objevily i české, polské či argentinské prapory. Konkláve začalo ve středu a jméno nového papeže by kardinál Dominique Mamberti mohl oznámit do hodiny.
Firma, která neroste, je mrtvá. Ví to lídři ve firmách a vědí to i lídři v katolické církvi, kteří se sešli k současnému konkláve. Před novým papežem stojí mnoho výzev. Jednou z nich je zastavení pokračující sekularizace Evropy. A nejen to. Katolická církev má potenciál dosáhnout na téměř 4 miliardy věřících po celém světě. To je těžko představitelná, a přesto reálná globální síla.
Ve Vatikánu začíná konkláve. I když to katolická církev tak neprezentuje, jedná se o velkou politiku. Ostatně papež reprezentuje 1,4 miliardy katolíků po celém světě a jeho vliv sahá daleko za hranice náboženského světa. Není divu, že světoví lídři mají své favority. Málokdo to řekne tak na rovinu, jako třeba Donald Trump, ale je to tak.
Konkláve, ze kterého vzejde nová hlava katolické církve, je ostře sledovanou záležitostí po celém světě. Zajímá nejen katolíky, protože papežský vliv sahá daleko za pomyslné církevní hranice. Jméno, které zazní po vypuštění bílého dýmu, napoví, kam se bude církev ubírat. A jestli bude navazovat na reformy papeže Františka. O kom se mluví jako o „papabile“?
Volba nové hlavy katolické církve začne 7. května, rozhodla dnes generální kongregace kardinálů. Dřívější informaci agentury Reuters podle dalších tiskových agentur potvrdil vatikánský mluvčí Matteo Brunii. Takzvané konkláve vybere nástupce Františka, který zemřel 21. dubna ve věku 88 let a v sobotu byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě.
Americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj krátce hovořili ve Vatikánu před posledním rozloučením s papežem Františkem.
Lidé téměř zaplnili Svatopetrské náměstí v Římě, aby uctili památku papeže Františka, další tisíce lidí jsou shromážděny v přilehlých ulicích, aby se s hlavou katolické církve naposledy rozloučily.
Papež František byl výraznou hlavou katolické církve a jeho odkaz přesahuje hranice náboženského světa. Církev posunul kupředu v komunikaci, institucionálním fungování i duchovním životě. Reforma však ještě zdaleka není hotová. Kardinálové musejí najít někoho, kdo na jeho odkaz naváže.
Papež František dnes ráno zemřel, uvádí světové agentury s odkazem na Vatikán. Papež trpěl v poslední době vážnými nemocemi, mezi únorem a březnem byl více než měsíc v nemocnici. V neděli krátce pozdravil věřící při kázání Urbi et orbi (Městu a světu). V čele katolické církve byl osmaosmdesátiletý papež, který pocházel z Argentiny, 12 let.
Albánská vláda chce na svém území zřídit ministát pro bektášíje, stoupence umírněného směru v rámci islámu. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na sdělení premiéra země Ediho Ramy. Podle něj by se tento „suverénní“ státní útvar podobný Vatikánu měl stát centrem náboženské tolerance.
Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie.
Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média.
Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině.
Pražská burza se v závěru pracovního týdne stejně jako v úterý dostala pod hranici 2500 bodů. Index PX dnes odepsal 1,21 procenta na 2482,64 bodu, což je nejnižší hodnota v letošním roce. Nejvíc se propadly akcie zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), které klesly o deset procent. Ztrácely i finanční tituly.
Čistý zisk největšího čínského výrobce 🚘🚘🚘elektromobilů BYD se v loňském roce snížil o 19 procent na 32,6 miliardy jüanů (zhruba 100 miliard korun). Firma tak vykázala první pokles celoročního zisku za čtyři roky. Propad zisku byl navíc výraznější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu společnosti LSEG předpovídala zhruba 12procentní pokles, napsala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢️🛢️🛢️ na světových trzích dnes pokračují v růstu a severomořský Brent je zpět nad 110 dolary za barel. Vliv má i nadále konflikt na Blízkém východě a situace v klíčovém Hormuzském průlivu. Od začátku americko-izraelské války s Íránem ale ceny směřují k prvnímu týdennímu poklesu. Před týdnem se Brent prodával za více než 112 dolarů.
Aktiva pod správou fondu kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments v roce 2025 stoupla o 81,4 miliardy korun na 202,9 miliardy korun. Akcie fondu v korunách se loni zhodnotily 💪 o 15,82 procenta a o 14,4 procenta v eurech 💶.
Číst více
Univerzita Karlova 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy. Na dnešním jednání akademického senátu univerzity to řekl člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
Rakousko zakáže používání sociálních sítí dětmi do 14 let věku. Dohodu o tom oznámili představitelé vládní trojkoalice. Podobný zákaz, který pro děti mladší 16 let již od minulého roku platí v Austrálii, chtějí zavést i další evropské státy jako Španělsko a Dánsko a některé další takové opatření zvažují. Francouzská dolní komora parlamentu schválila zákaz pro osoby mladší 15 let v lednu. V sobotu má podobný zákaz podle agentury AP začít platit v Indonésii.