Americký ministr zahraničí Marco Rubio jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV. Uvedl to Vatikán. Jednání provázela očekávání po nedávných rozepřích mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou katolické církve ohledně války v Íránu. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání ukázalo silné vztahy mezi USA a Vatikánem.
Kardinálové volbou nové hlavy katolické církve překvapili. Papežem se stal u nás nepříliš známý Američan Robert Francis Prevost, který si zvolil jméno Lev. Co se názorového rozpoložení týče, jedná se o poměrně tajemnou postavu. Patrně nebude reformátorem Františkova střihu, ale nelze ho lehce zařadit ani mezi konzervativce.
Kardinálové zvolili nového papeže - ohlásil to bílý kouř, který krátce po 18:00 začal stoupat z komína nad Sixtinskou kaplí. Na Svatopetrském náměstí se rozezněly zvony a davy lidí začaly jásat a mávat vlajkami, mezi kterými se objevily i české, polské či argentinské prapory. Konkláve začalo ve středu a jméno nového papeže by kardinál Dominique Mamberti mohl oznámit do hodiny.
Firma, která neroste, je mrtvá. Ví to lídři ve firmách a vědí to i lídři v katolické církvi, kteří se sešli k současnému konkláve. Před novým papežem stojí mnoho výzev. Jednou z nich je zastavení pokračující sekularizace Evropy. A nejen to. Katolická církev má potenciál dosáhnout na téměř 4 miliardy věřících po celém světě. To je těžko představitelná, a přesto reálná globální síla.
Ve Vatikánu začíná konkláve. I když to katolická církev tak neprezentuje, jedná se o velkou politiku. Ostatně papež reprezentuje 1,4 miliardy katolíků po celém světě a jeho vliv sahá daleko za hranice náboženského světa. Není divu, že světoví lídři mají své favority. Málokdo to řekne tak na rovinu, jako třeba Donald Trump, ale je to tak.
Konkláve, ze kterého vzejde nová hlava katolické církve, je ostře sledovanou záležitostí po celém světě. Zajímá nejen katolíky, protože papežský vliv sahá daleko za pomyslné církevní hranice. Jméno, které zazní po vypuštění bílého dýmu, napoví, kam se bude církev ubírat. A jestli bude navazovat na reformy papeže Františka. O kom se mluví jako o „papabile“?
Volba nové hlavy katolické církve začne 7. května, rozhodla dnes generální kongregace kardinálů. Dřívější informaci agentury Reuters podle dalších tiskových agentur potvrdil vatikánský mluvčí Matteo Brunii. Takzvané konkláve vybere nástupce Františka, který zemřel 21. dubna ve věku 88 let a v sobotu byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě.
Americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj krátce hovořili ve Vatikánu před posledním rozloučením s papežem Františkem.
Lidé téměř zaplnili Svatopetrské náměstí v Římě, aby uctili památku papeže Františka, další tisíce lidí jsou shromážděny v přilehlých ulicích, aby se s hlavou katolické církve naposledy rozloučily.
Papež František byl výraznou hlavou katolické církve a jeho odkaz přesahuje hranice náboženského světa. Církev posunul kupředu v komunikaci, institucionálním fungování i duchovním životě. Reforma však ještě zdaleka není hotová. Kardinálové musejí najít někoho, kdo na jeho odkaz naváže.
Papež František dnes ráno zemřel, uvádí světové agentury s odkazem na Vatikán. Papež trpěl v poslední době vážnými nemocemi, mezi únorem a březnem byl více než měsíc v nemocnici. V neděli krátce pozdravil věřící při kázání Urbi et orbi (Městu a světu). V čele katolické církve byl osmaosmdesátiletý papež, který pocházel z Argentiny, 12 let.
Maximální prodejní cena benzinu ve středu dál 📉 klesne o 21 haléřů na 42,25 koruny za litr. U nafty se pokles ceny po dvou týdnech zastaví. Cenový strop u ní proti dnešku vzroste o devět haléřů na 39,44 koruny za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
V Budapešti se 23. července uskuteční schůzka premiérů zemí visegrádské čtyřky (V4). Na tiskové konferenci po setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to dnes řekl nový maďarský premiér 👨 Péter Magyar. Podle něj už účast přislíbili polský premiér Donald Tusk, český premiér Andrej Babiš i slovenský premiér Robert Fico.
Británie omezí emise skleníkových plynů do konce příštího desetiletí o 8️⃣7️⃣ procent proti hodnotám z roku 1990. Vyplývá to z plánu zveřejněného dnes britským ministerstvem energetiky, podle něhož pokračující přechod na obnovitelné zdroje energie vytvoří stovky tisíc pracovních míst a ušetří domácnostem až tisíce liber ročně.
Rozhodnutí Ruska dočasně ❌ zakázat vývoz leteckého paliva souvisí s dopady války proti Ukrajině, častějšími ukrajinskými útoky na rafinerie a rostoucím tlakem na ruskou energetickou infrastrukturu. Odborníci se shodují, že ruská infrastruktura je zranitelná vůči ukrajinským útokům, liší se však v hodnocení toho, co opatření vypovídá o celkovém stavu ruského energetického sektoru.
Průměrná měsíční mzda na Slovensku se v prvním čtvrtletí 📈 zvýšila meziročně o 6,1 procenta na 1611 eur (39 123 korun) po růstu o 5,8 procenta v posledním čtvrtletí loňského roku. Míra nezaměstnanosti sestavená na základě mezinárodně srovnatelné metodiky stoupla na 5,9 procenta, vyšší byla naposledy před třemi lety.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v květnu 📈 zrychlilo na 3,2 procenta z dubnového tempa tří procent. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace se tak znovu vzdálila od dvouprocentního cíle Evropské centrální banky.
Italská bankovní společnost UniCredit už si zajistila přísliby akcionářů, díky nimž její podíl v německé Commerzbank vysoko přesáhne hranici 30 procent. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Bloomberg. UniCredit tak učinila další krok ve snaze o převzetí německého rivala za 38,6 miliardy eur 💶 (937 miliard korun). Italská banka zatím v Commerzbank drží 26,8 procenta akcií.
Číst více
Poslanci z výboru Evropské parlamentu pro mezinárodní obchod (INTA) potvrdili 🤝dohodu o legislativních opatřeních, která mají zrušit dovozní cla na průmyslové zboží ze Spojených států. Jde o klíčovou součást rámcové obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z Evropské unie.
S chudobou se v Německu potýká 16,1 procenta obyvatel, což je nejvíce od pandemického roku 2020. Informuje o tom server veřejnoprávní televize ARD s odvoláním na uskupení Paritätischer Gesamtverband, které sdružuje tisíce německých sociálních organizací. „V této zemi žije v chudobě 13,3 milionu lidí – pokud vezmeme v úvahu pouze relativní příjmovou chudobu,“ uvedl svaz.
Florida se stala prvním americkým státem, který zažaloval společnost OpenAI kvůli návrhu a bezpečnosti jejího chatbota s umělou inteligencí (AI) 🧠 ChatGPT. Rozsáhlá žaloba podaná generálním prokurátorem Jamesem Uthmeierem tvrdí, že OpenAI a její šéf Sam Altman mimo jiné ohrožují děti a vytvářejí u nich závislost. Firma podle žaloby tajila rizika spojená s chatbotem a místo toho usilovala o zisk, informují tiskové agentury.