Voliči STAN jsou ve srovnání s voliči koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) více nakloněni tomu, aby jejich strana tolerovala případnou menšinovou vládu ANO, která by zabránila vzniku koalice ANO, SPD a Motoristů. Toto řešení preferuje 45 procent voličů STAN a 38 procent voličů Spolu. Ale většina voličů STAN i Spolu nadále upřednostňuje to, aby strany dodržely předvolební slib s ANO se nespojovat. Vyplývá to z průzkumu o povolebních postojích, který zveřejnila agentura Median.
Sněmovní volby by v únoru vyhrálo hnutí ANO se ziskem 37,5 procenta hlasů. Opoziční hnutí tak oproti lednu výrazně zvýšilo náskok před koalicí Spolu, která by měla 17,5 procenta. Vyplývá to z výsledků volebního modelu agentury Kantar CZ, pro Českou televizi (ČT). Do dolní komory parlamentu by se podle něj dostali ještě Starostové, Piráti, SPD a Motoristé sobě. Uskupení Stačilo! by mandát nezískalo.
Volby do Poslanecké sněmovny by v lednu vyhrálo ANO, podle volebního modelu agentury NMS Market Research získalo 32,3 procenta hlasů. Druhá by byla koalice Spolu se ziskem 17,1 procenta. Pro obě uskupení jde v porovnání s prosincovým modelem o pokles. Ztrácela i SPD. Naopak Starostové, Piráti a Motoristé sobě si polepšili. Do Sněmovny by se podle modelu dostalo sedm stran a hnutí.
Se začátkem roku má skoro každý politik spoustu energie a myslí si na maršálskou hůl. Jen premiér Fiala, zdá se, je konečně realista a připouští, že měl po začátku války na Ukrajině říct českým občanům, že předvolební sliby, se kterými byla koalice zvolena, přestávají platit. Označil to za chybu. Nechválil se, ale – jeho vláda přeci jen sliby plní, a to na 93 procenta. Prezident Pavel uvažuje, že parlamentní volby se budou konat ve druhé polovině září.
Volby do Poslanecké sněmovny by v lednu jednoznačně vyhrálo opoziční hnutí ANO se ziskem 33,9 procenta hlasů. Druhou koalici Spolu, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL s TOP 09, by volilo 18,4 procenta voličů. Následují hnutí STAN, SPD a Piráti, přes pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny se dostalo ještě uskupení Stačilo!. Na hraně vstupu do dolní komory jsou Motoristé, kteří by obdrželi přesně pět procent hlasů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News.
Veřejnost má největší důvěru v opoziční politiky, vládní většinou propadli. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News. Největší důvěru mají lidé v předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a jeho spolustraníky Karla Havlíčka a Alenu Schillerovou, po nich následuje předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. Za nimi se umístil vládní politik a šéf hnutí STAN Vít Rakušan. Stejnou podporu jako Rakušanovi vyjádřili lidé i lídryni hnutí Stačilo Kateřině Konečné (KSČM), která zasedá v Evropském parlamentu. Za nimi je předseda vlády Petr Fiala (ODS), stejnou podporu jako premiér má i europoslanec za Motoristy Filip Turek.
Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo hnutí ANO se 33,5 procenta hlasů, ODS by získala 11,5 procenta a hnutí STAN by dostalo deset procent. Nad pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do dolní komory Parlamentu by byly ještě další čtyři strany a hnutí, Piráty, SPD, KSČM a Motoristy by volilo shodně 6,5 procenta, uvedla agentura Median. Bez poslanců by samostatně skončili lidovci a TOP 09, podle podepsaného memoranda s ODS ale tyto tři strany plánují kandidovat v koalici Spolu. Dál se zvýšil zájem lidí jít k volbám.
Popularita sociálních demokratů (Směr-SD) slovenského premiéra Roberta Fica klesla, nejvyšším preferencím se těší nejsilnější opoziční hnutí Progresivní Slovensko (PS). Vyplývá to z výsledků nejnovější sondáže agentury Focus, kterou zadala nová internetová zpravodajská televize 360tka bývalého moderátora televizní stanice Markíza Michala Kovačiče. Současná vládní koalice by již neměla většinu ve sněmovně, a to hlavně kvůli propadu popularity nejmenší vládní strany SNS. Slábnoucí podporu Směru-SD ukázaly i jiné dřívější průzkumy veřejného mínění.
Sněmovní volby by nyní vyhrálo hnutí ANO se ziskem 37 procent. Druhá koalice Spolu by měla 21 procent, třetí hnutí STAN pak 12 procent. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD a také Piráti, obě uskupení by volilo shodně sedm procent voličů. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi (ČT). Uskutečnil se od 21. října do 8. listopadu a zúčastnilo se ho 997 lidí.
Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo hnutí ANO se 33,5 procenta hlasů, ODS by dostala 12 procent a STAN by získal 11 procent. Klesla podpora Pirátů a SPD, do Sněmovny by se spolu s nimi dostali také Motoristé a KSČM, uvádí model agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do Sněmovny zůstali lidovci a TOP 09, jejich předsedové ale na konci října podepsali s ODS memorandum o společné kandidatuře v koalici Spolu. Vzrostl zájem lidí jít k volbám.
Národní rozpočtová rada (NRR) považuje za nezpochybnitelné, že návrh státního rozpočtu na letošní rok je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Považuje to za bezprecedentní situaci. V prohlášení zveřejněném na síti X zároveň odmítla argument ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle které se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevěděl o textových zprávách, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) posílal poradci prezidenta Petru Kolářovi. Předseda vlády to dnes řekl serveru Seznam Zprávy. Macinka ve zprávách, které prezident Petr Pavel považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání, mimo jiné uvádí, že má podporu Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová uvedla, že její vláda pozastavila dodávky 🛢️🛢️🛢️ ropy na Kubu. Odmítla však, že by tak učinila pod tlakem Spojených států. Informovala o tom dnes agentura AP. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dřívějších zpráv médií zvažuje námořní blokádu Kuby, aby ostrovní zemi zcela odřízla od přísunu ropy a vynutila si změnu tamního režimu.
Zaměstnancům společnosti OKD vzrostou od února základní mzdy v průměru o 3,5 procenta. Nárůst představuje 1150 korun měsíčně, u hodinových mezd je plošný nárůst o sedm korun na hodinu. Vyplývá to z dodatku kolektivní smlouvy, který podepsali zástupci vedení a odborů po čtyřech kolech jednání. Uvedla to mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Podnik tento týden ukončí těžbu černého uhlí v posledním činném Dole ČSM.
Cena zlata 🪙🪙🪙 dnes poprvé překonala hranici 5200 dolarů (bezmála 105 tisíc korun) za trojskou unci . Žlutému kovu pomáhá slabý dolar a geopolitická nejistota. Investoři mu před dnes očekávaným rozhodnutím americké centrální banky (Fed) o výši úrokových sazeb také dávají přednost před nákupem státních dluhopisů.
Rusko by mohlo zrušit zákaz internetových 🎰🎰🎰 kasin a uvalit 30procentní daň na jejich příjmy ve snaze získat až 100 miliard rublů (zhruba 26 miliard korun) do státního rozpočtu. Informoval o tom podle agentury Reuters ruský list Kommersant s odvoláním na své zdroje. Ruský rozpočet je v poslední době pod tlakem kvůli rozsáhlým výdajům souvisejícím s válkou na Ukrajině.
