Nejlevnější šachy na českém trhu vyjdou na 89 korun. Cena šachového setu ale může růst do netušených výšin. Nejluxusnější sady vyjdou na desítky tisíc. Britských liber. Kdo si ale pořídí šachy od některého z designérů nebo od londýnské společnosti Purling, koupí si v podstatě umělecké dílo.

Šachy jsou nejpopulárnější hra historie. A úspěch projektů jako Chess.com ukazuje, že nejde o mrtvý fenomén. Naopak. Díky umělé inteligenci se může šachy učit a zdokonalovat se v nich v podstatě kdokoli. A kdo bude chtít opustit virtuální prostředí, zatouží po šachové sadě. Možnost vzít do ruky figurku, táhnout s ní s cílem zaútočit na soupeřovy pozice, patří k magickým zážitkům, které život nabízí.

Jak ale vybrat vhodný šachový set? Nabídka je vskutku široká a cenové omezení v podstatě neexistuje. Respektive: je hodně vysoko. Je proto dobré si uvědomit, co přesně zákazník chce, jaký materiál preferuje a zda například chce mít šachy jako trvalou součást interiéru.

Profesionální světové šachy

Ideální základ představuje Official World Chess Set navržený Danielem Weilem ze slavného studia Pentagram. Ten představuje vrchol funkčního modernismu a je v současnosti jediným setem schváleným pro oficiální zápasy o titul mistra světa. Weil se při návrhu inspiroval klasickou architekturou a proporcemi řeckého Parthenonu.

Výsledkem je designová čistota, která působí důstojně, nadčasově a seriózně. Figury jsou dokonale vyvážené a jejich siluety jsou optimalizovány pro maximální vizuální přehlednost. Pro hráče, který hledá symbiózu mezi dokonalou ergonomií profesionálního nástroje a estetikou 21. století, neexistuje lepší volba.

Vybrat lze z několika verzí, které se liší cenově. The Championship Set je tou pravou verzí, s níž se hrají utkání na nejvyšší úrovni. Jeho cena se pohybuje mezi 16 a 20 tisíci korunami. Menší varianta The Studio Set stojí do 13 tisíc. Cestovní verze vyjde na zhruba tři tisíce, v nabídce je také například Academy Edition, která stojí 40 dolarů.

Man Ray proměnil šachy v umění

Šachy v historii lákaly řadu umělců. Mimořádný vliv měly na avantgardního fotografa, filmaře a výtvarníka Man Raye. Šachy pro něj nebyly pouhou kratochvílí, ale celoživotní vášní, kterou intenzivně sdílel se svým blízkým přítelem a dalším gigantem avantgardy, Marcelem Duchampem. Zatímco Duchamp byl posedlý logikou hry, Man Raye dráždila její estetika. Tradiční, historizující figurky (stauntonky) považoval za anachronismus – vadilo mu, že jsou příliš doslovné, „vojenské“ a plné zbytečných ornamentů.

Jeho vizí bylo vytvořit šachy pro moderní éru. Chtěl figury oprostit od literárních odkazů na středověké bitvy a nahradit je čistou, ideální formou. V jeho pojetí neměl tvar figury reprezentovat vojáka či koně, ale samotnou geometrickou podstatu její síly a pohybu.

Výsledkem je jeho ikonický set z roku 1920, který vychází z eukleidovské geometrie a v němž má každý tvar má svou logiku. Král je pyramida, tedy symbol egyptské božské moci, královna kužel (abstrakce středověké pokrývky hlavy), věž představuje masivní krychle jako symbol tíhy a stability. Jezdec je nejpoetičtější – je to hlava houslí. Man Ray si všiml, že tvar houslového šneku kopíruje Fibonacciho spirálu, což pro něj představovalo elegantní matematickou metaforu pro netradiční pohyb koně po šachovnici.

Mimořádné šachy lze dnes pořídit na více místech, kvalitu zajišťuje zejména poznámka, že v certifikátu je uvedeno „Man Ray Trust“. Tyto šachy vycházejí z oficiální licence a slibují maximální kvalitu. Jejich výrobcem je švýcarská společnost IC Design a cena je 700 švýcarských franků (za figurky i šachovnici), tedy zhruba 18 500 korun.

Umělecká díla v licenci

Man Ray ale není jediným umělcem, který svou vášeň přetavil do tvorby vlastního šachového setu. Například již zmiňovaný Marcel Duchamps vytvořil také vlastní šachy, stejně tak Salvador Dalí, Max Ernst, nebo Yoko Ono.

Proslulými se staly bauhausové šachy od sochaře Josefa Hartwiga. Zatímco Man Ray využil pro své šachy hned několik inspiračních zdrojů, Hartwig jednotlivé figury vytvořil na základě toho, jak se dané figury mohou pohybovat po šachovnici. Střelec tak má tvar písmene X, jezdec písmene L. Šachy jsou dodnes populární a koupit je lze za necelých 500 eur, tedy do 12 500 korun.

Zcela unikátní přístup pak nabízí Isamu Noguchi Chess Set původně navržený v roce 1944. Ten představuje jednu z nejradikálnějších reinterpretací herní klasiky v historii moderního designu. Noguchi, proslulý svou prací s organickými tvary a „biomorfní“ abstrakcí, zde zavrhl tradiční figurativní pojetí a místo vojáků či králů vytvořil sérii fluidních, vzájemně do sebe zapadajících sochařských objektů. Ať už jde o variantu z barevného plexiskla nebo lakovaného dřeva, set působí na stole jako dynamická mikrokrajina, která mění svůj charakter s každým tahem.

Je to však volba čistě estetická – pro hru vyžaduje memorování tvarů, protože vizuální hierarchie figur je potlačena ve prospěch celkové harmonie a tvarové poezie. MoMA Design Store v současnosti plexisklovou variantu nabízí s výraznou slevou za 7250 korun.

Purling London: Pro skutečné znalce

Kdo to však se šachy myslí vážně, touží po něčem neopakovatelném, chce ze šachů učinit jeden z klíčových prvků místnosti či celého bytu, měl by zvážit, jestli nezkusit některý ze setů společnosti Purling London. Britská luxusní značka od svého založení v roce 2012 (zakladatel Simon Purkis) redefinuje to, jak vnímáme šachovou soupravu. Jejich misí je bořit mýtus, že šachy musí být konzervativní, hnědo-bílou záležitostí. Purling vytváří kategorii tzv. „Playable Art“ – umělecká díla, která jsou plně funkční a ergonomická pro běžnou hru.

Vlajkovou lodí je série Bold. Zde jsou figury z masivního tvrdého dřeva (často javor nebo zimostráz) ručně vyřezávány a následně procházejí náročným procesem lakování, který připomíná spíše práci na karoseriích luxusních vozů než truhlařinu. Výsledkem jsou syté barvy s vysokým leskem, které vytvářejí v interiéru dramatický kontrast.

Pro sběratele je určena řada Art Chess. Zde Purling spolupracuje se současnými britskými i mezinárodními umělci (včetně street-artových tvůrců). Každý set je ručně malovaný originál (1/1), podepsaný autorem, čímž se stává regulérní uměleckou investicí.

Luxus u Purlingu není jen vizuální, ale především hmatový. Značka je posedlá váhou a stabilitou. Figury jsou tzv. „triple-weighted“ (trojitě vyvažované), což jim dodává autoritativní těžkost a stabilitu při tahu. Spodní strany figur jsou podraženy prémiovou kůží Nappa nebo speciální plstí s logem značky, což zajišťuje onen tichý, uspokojivý dopad na šachovnici. Kromě dřeva pracují i s alabastrem a kamenem v rámci své řady Heritage.

Luxus však není zadarmo a ceny setů od Purling London sice startují na 600 librách (cca 17 000 korun), ale to jde o zcela základní sériovou výrobu ze dřeva. Nabídka série Bold začíná na 1280 librách, originální kousky startují těsně pod deseti tisíci librami a aktuálně nejdražší originál vyjde na 36 tisíc liber, tedy na víc než milion korun.

Sportovní influencer Matěj König začínal se stativem na zahradě a dnes patří k nejvýraznějším tvářím českého sportovního obsahu na sociálních sítích. V pořadu VIP Eva Talks s Evou Čerešňákovou hovoří o tom, jak se rodí nápady, co diváky baví nejvíc, proč nechce stát jen na jedné platformě ani dělat reklamu za každou cenu – a také o okamžiku, kdy mu na olympiádě v Paříži zablokovali Instagram.

Sport ho provází od dětství. Hrál tenis, hltal vše, co běželo v televizi, a už na škole vnímal, že zatímco fotbal a hokej sleduje skoro každý, u dalších sportů pozornost rychle mizí. Právě tahle „všesportovní“ zvědavost se později stala jeho největší výhodou. Když si v patnácti přiznal, že z něj nejspíš nebude wimbledonský šampion, začal hledat jinou cestu, jak být sportu nablízku. A našel ji ve světě online tvorby.

Matěj otevřeně popisuje, jaké to je začínat od nuly, tedy bez týmu, bez zkušeností, jen s chutí zkoušet. Tři roky tvořil sám: učil se stříhat, mluvit do kamery, pochopit algoritmy i to, co funguje na publikum. „Můj nejlepší kamarád byl stativ,“ směje se. Dnes už spolupracuje s manažerkou, se kterou založil firmu. Spolupracuje také s kameramany, kteří pomáhají posouvat kvalitu obsahu dál.

Diváky podle něj nejvíc baví série, které propojují sport s humorem a aktuálním děním – sportovní „faily“, komentované situace v rolích, které si vytváří (třeba učitel na lyžáku), i vytrvalostní výzvy typu „běž, dokud neuvidíš…“. A protože není zaměřený na jediný sport, má výhodu v tom, že „vždycky je něco“ – jednou hokejové mistrovství, jindy lyže, běh, kolo nebo nové sporty, které lidem teprve představuje.

video

Jan Tuna: Kauza KFC? Nebojím se, žádný soud jsem nikdy neprohrál

Newstream TV

Třicet dva let se Jan Tuna, publicista a influencer, věnuje rozkrývání kauz, které se týkají mnoha lidí. Naposledy veřejné mínění nadzvedla kauza KFC, kdy franšízový řetězec zpracovával prošlé maso. Jan Tuna má řadu nepřátel, ale jak řekl moderátorce Evě Čerešňákové v pořadu Eva Talks, většinou mají problém protistrany.

nst

Přečíst článek

Plavání pomáhá

Velké téma rozhovoru je i práce a hranice mezi pracovním a osobním životem. Matěj přiznává, že pracuje prakticky každý den, často i o víkendech – ne proto, že musí, ale protože ho to baví a dějí se věci, na které roky čekal. Zároveň ale hledá způsob, jak vypnout. Překvapivě mu v tom nejvíc pomáhá plavání: ve vodě se podle něj nedá natáčet, a tak je to jeden z mála momentů, kdy opravdu „vypne hlavu“.

Na přetřes přichází i komerční stránka. Matěj vysvětluje, že spolupráce nevznikají stylem „pusťte mě zadarmo, natočím vám video“. Naopak – chce, aby vše působilo přirozeně a dávalo smysl oběma stranám. Aktuálně tvoří většina jeho příjmů právě ze spoluprací se značkami, ale do budoucna chce víc stavět i na YouTube a vlastních projektech.

Olympiáda jako nejlepší zážitek života

Silný moment přináší vzpomínka na olympijské hry v Paříži 2024, kde strávil čtrnáct dní a označuje je za nejlepší zážitek života, jenže právě tam mu kvůli použití záběrů, které spadaly pod přísná pravidla, zablokovali Instagram na tři dny. V olympijském tempu je to věčnost. I proto buduje přítomnost na více platformách a nechce být závislý na jediné.

Aktuálně se Matěj chystá na zimní olympiádu v Itálii, láká ho Milán, zákulisí a atmosféra her, a naznačuje, že rok 2026 má být „velký“ i kvůli vlastním novinkám. Nejdůležitější motivace se ale nemění: zprávy od lidí, kteří díky němu začali sportovat. „To je nejvíc,“ říká. A právě tenhle přesah dává jeho obsahu sílu – není jen o záběru a číslech, ale o energii, která dokáže zvednout lidi z gauče.

• Dá se být součástí vrcholového sportu, i když nejste profesionální sportovec?
• Co je při tvorbě obsahu důležitější – algoritmy, nebo vnitřní motivace?
• Kde leží hranice mezi autentickou spoluprací a reklamou „za každou cenu“?
• Jak bezpečné je stavět kariéru na jediné sociální platformě?
• Lze si uchovat radost ze sportu, když se stane každodenní prací?