Frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) shromáždila dostatek podpisů pro svůj návrh na další pokus o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi, uvedla spolupředsedkyně frakce, francouzská europoslankyně Manon Aubryová. Stalo se tak dva měsíce po předchozím hlasování, které se konalo v červenci a které komise ustála. Tehdy s návrhem na vyslovení nedůvěry přišel rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Levice Leyenové vytýká hlavně nečinnost v souvislosti se situací v Pásmu Gazy a ustupování od klimatických ambicí.

Von der Leyenová ve svém středečním projevu o stavu EU oznámila, že Evropská komise navrhne uvalit sankce na extremistické izraelské ministry a osadníky z okupovaného Západního břehu a rovněž částečné pozastavení asociační dohody s Izraelem. Podle vedení levicové skupiny to ale nestačí.

„Nepřijala jste žádné skutečné sankce a vaše dnešní oznámení nic nemění,“ řekla von der Leyenové hned v debatě po středečním projevu Aubryová. „Tváří v tvář genocidě nemohou být žádná polovičatá opatření,“ dodala. Frakce vyzývá k okamžitému pozastavení dohody mezi EU a Izraelem, k uvalení sankcí na Izrael a ke komplexnímu zbrojnímu embargu.

Rok od Draghiho kritické zprávy: Hlavní změnou je, že USA nelákají evropské inovátory

Money

Silné varování před zaostáváním evropské ekonomiky přinesla před rokem zveřejněná takzvaná Draghiho zpráva. Jako jedno z podstatných řešení doporučovala stimulovat výzkum a zejména rozvoj moderních technologií. K možnému zlepšení od té doby Evropě asi nejvíc (a nechtěně) přispěl Donald Trump.

Josef Tuček

Přečíst článek

Dostatek podpisů

Dnes spolupředsedkyně frakce oznámila, že sesbírali potřebných 72 podpisů a poprvé v historii frakce Levice v EP podává návrh na vyslovení nedůvěry von der Leyenové a její komisi. „Evropské firmy posílají zbraně Izraeli, EU je spoluzodpovědná za genocidu v Gaze,“ uvedla na tiskové konferenci ve Štrasburku Aubryová. Podle spolupředsedy frakce, německého europoslance Martina Schirdewana, má šéfka unijní exekutivy na svědomí i katastrofální stav evropského průmyslu a za poslední rok zcela ignorovala veškerá sociální témata.

Frakce kritizuje rovněž obchodní dohodu, kterou komise vyjednala se Spojenými státy, odmítá oznámenou dohodu mezi EU a jihoamerickým obchodním blokem Mercosur a celkově „odsuzuje neschopnost komise řešit klimatickou krizi i sociální krizi v celé Evropě“.

Parlamentní pravidla říkají, že politická skupina může podat návrh na vyslovení nedůvěry se 72 podpisy pouze dva měsíce po předchozím návrhu – jinak potřebují 144 jmen. Dva měsíce od posledního návrhu uplynuly právě ve středu 10. září, nyní tedy opět pro sesbírání hlasů platí mírnější pravidla.

Na Krym i vstup do NATO zapomeňte, vzkázal Ukrajincům Trump

Politika

Americký prezident Donald Trump vyloučil návrat Krymu Ukrajině i případný vstup Ukrajiny do NATO, uvedl na své sociální síti Truth Social. Zároveň vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby umožnil ukončení otevřené války, kterou proti Ukrajině v únoru roku 2022 rozpoutalo Rusko. Trumpa tvrdí, že ji Zelenskyj, kterého přijme v Bílém domě, může ukončit „téměř okamžitě“. Podobné vzkazy přitom západní lídři obvykle adresují spíše ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který agresi vůči sousední zemi rozpoutal.

ČTK

Přečíst článek

Debata a hlasování by se mohly uskutečnit už na jednom ze dvou říjnových plenárních zasedání ve Štrasburku. Svůj vlastní návrh na vyslovení nedůvěry měla v úmyslu předložit i populistická frakce Patrioti pro Evropu.

Červencový návrh na vyslovení nedůvěry podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a 18 se hlasování zdrželo. Schválení návrhu, který by vedl k odvolání celé 27členné komise, vyžaduje hlasy dvou třetin přítomných europoslanců a zároveň většiny všech europoslanců, kterých je 720.

Slovenský premiér Robert Fico podmínil svůj souhlas s dalším balíkem protiruských sankcí Evropské unie tím, že Evropská komise předloží návrhy zaměřené na sladění klimatických cílů s potřebami automobilového a těžkého průmyslu i s cenami elektřiny. Fico to uvedl po schůzce s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Slovensko letos zpočátku blokovalo i schválení osmnáctého unijního balíku sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině.

Slovensko letos zpočátku blokovalo i schválení osmnáctého unijního balíku sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině. Bratislava nové sankce v létě nakonec podpořila, a to poté, co jí EK nabídla záruky právě ohledně svého jiného návrhu, a to ukončit dovoz ruského plynu do EU. Přijetí sankcí si v EU vyžaduje jednomyslný souhlas členských zemí.

Kolik sankčních balíků je třeba přijmout?

„Kolik sankčních balíků je třeba přijmout, abychom změnili postoj Ruska k válce? Když nepomohl ani první, ani osmnáctý, tak devatenáctý nepochybně nepomůže,“ řekl Fico, kterého na Slovensku opozice a část médií obviňuje z opakování ruské propagandy.

„Vyslovil jsem přání, aby Evropská unie vynakládala stejnou míru pozornosti mírovým procesům, jako vynakládá na vojenskou pomoc Ukrajině. Prioritní záležitostí mé vlády je mír, ne pokračování války a vojenské podpory Ukrajiny,“ řekl Fico, jehož nynější vláda po předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.

Chcete konec války? Pak Ukrajina nesmí do NATO, uvedl Fico

Politika

Hlavním předpokladem ukončení války na Ukrajině je to, aby Kyjev nevstoupil do NATO. Řekl to slovenský premiér Robert Fico, který ambice Kyjeva na vstup do Severoatlantické aliance dlouhodobě odmítá. Slovensko podle něj nevyšle své vojáky na Ukrajinu v rámci poskytnutí bezpečnostních záruk po dojednání míru s Ruskem, které sousední zemi vojensky napadlo v únoru 2022.

ČTK

Přečíst článek

Costa před novináři řekl, že EU je mírový projekt, ale mír bez obrany je jen iluze, proto je podle něj potřeba více investovat do vlastní obrany.

Fico, který dlouhodobě poukazuje na vysoké ceny energií v EU, uvedl, že je nutné dát do souladu náročné klimatické cíle EU s realitou. V této souvislosti poukázal na význam automobilového průmyslu. Ten je motorem ekonomiky Slovenska, které je v přepočtu na obyvatele největším výrobcem aut na světě. Fico nevyloučil ani možnost úpravy stávajících klimatických cílů evropského bloku.

Slovenský premiér si také přeje, aby EU ve svém příštím sedmiletém rozpočtu zachovala balík peněz na projekty, které slouží k vyrovnávání regionálních rozdílů v evropském bloku. Fico dal rovněž najevo svůj nesouhlas, aby společná zemědělská politika více podporovala menší farmy na úkor těch větších. Takové opatření by zasáhlo zemědělce na Slovensku, kteří zpravidla obhospodařují velké plochy.

„Myslím, že bezpečnost je něco, kde bychom to neměli nutně podmiňovat dalšími otázkami. Není novinkou, že by si Slovensko kladlo nějaké podmínky, koneckonců to jsme zažili už při 18. sankčním balíku. Uvidíme, co na konci bude realita,“ řekl novinářům český ministr zahraničí Jan Lipavský před odletem na jednání s protějšky ze střední Evropy právě na Slovensku.