Rozsudek. Bývalý brazilský prezident Bolsonaro má jít na 27 let do vězení. Odvolá se
Brazilský nejvyšší soud vyměřil bývalému brazilskému prezidentovi Jairu Bolsonarovi trest 27 let a tři měsíce odnětí svobody za pokus o převrat po porážce v prezidentských volbách v roce 2022. Informovaly o tom světové tiskové agentury.
Sedmdesátiletý Bolsonaro, který je v současné době v domácím vězení, vinu odmítá a tvrdí, že je obětí politické perzekuce. Bolsonaro se stal prvním bývalým prezidentem v historii Brazílie, který byl odsouzen za útok na demokracii, píše agentura Reuters. Verdikt také vyvolal ostrý nesouhlas administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bolsonarovi právníci uvedli, že se proti rozsudku odvolají.
Krajně pravicového politika shledali vinným čtyři z pěti soudců, kteří se případem zabývali, v pěti bodech obžaloby. Kromě organizování převratu a pokusu o násilné rozvrácení demokracie soudci rozhodli odsoudit Bolsonara také za účast v ozbrojené zločinecké organizaci, poškození vládního majetku a poškození chráněných kulturních statků.
Měla to být win-win situace. Rusko potřebuje lidi a Jihoafričané práci. Jenže, lákání mladých žen na práci v Rusku má pochybné pozadí, ženy prý končí v továrnách na drony. Bude to řešit vláda JAR. 
Rusové si vozí chudé dívky z Afriky na práci. Jenže, sliby chyby
Money
"Tento trestní případ je takřka setkáním Brazílie s její minulostí, přítomností a budoucností," prohlásila soudkyně Cármen Lúcia Antunesová ještě před hlasováním o Bolsonarově vině. Podle Reuters tak odkazovala na historii země poznamenanou vojenskými převraty a pokusy o odstranění demokratického zřízení. Podle soudkyně existuje dostatek důkazů, že Bolsonaro jednal "s cílem podkopat demokracii a její instituce".
Rozsudek ovšem nebyl jednomyslný. Soudce Luiz Fux už ve středu vyzval ke zrušení procesu a zdůvodnil to tím, že nejvyšší soud v této kauze podle něj není kompetentní a Bolsonaro měl stanout před soudy nižší instance. Tento jediný hlas může podle Reuters otevřít cestu k napadení rozsudku a oddálit uzavření procesu až k příštím prezidentským volbám, které se budou konat příští rok v říjnu. Bolsonaro opakovaně prohlásil, že v nich bude kandidovat, přestože mu bylo zakázáno ucházet se o úřad.
Společnost Starlink amerického podnikatele Elona Muska oznámila, že nesplní nařízení brazilského soudce pozastavit v této jihoamerické zemi fungování sociální sítě X. Požaduje odblokování svých účtů. Informoval o tom v neděli místní zpravodajský portál G1 s odvoláním na brazilského telekomunikačního regulátora (Anatel).
Elon Musk bojuje v Brazílii. Odmítl zablokovat síť X v Brazílii, jak to nařídil soud
Leaders
Bolsonarovi advokáti v prohlášení po vynesení výše trestu uvedli, že rozsudek je "absurdně přehnaný" a neúměrný a že podají příslušná odvolání, včetně na mezinárodní úrovni. Dnešní rozsudek nejvyššího soudu neznamená, že by exprezident šel okamžitě do vězení, upozornila agentura AP. Soudní senát má nyní až 60 dní na zveřejnění rozsudku; jakmile tak učiní, Bolsonarovi právníci pak mají pět dní na podání podnětů na jeho objasnění.
Trump, jenž Bolsonara dlouhodobě podporuje, ještě před oznámením výše trestu uvedl, že jej uznání Bolsonarovy viny překvapilo a že verdikt je "strašná věc" a je "velmi špatný pro Brazílii". Trump už dříve nazval proces honem na čarodějnice, uvalil kvůli němu sankce na předsedající soudce a zrušil většině členů nejvyššího brazilského soudu víza.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtek večer na síti X napsal, že brazilský soud "rozhodl nespravedlivě" a že Spojené státy budou "na tento hon na čarodějnice odpovídajícím způsobem reagovat".
Bolsonaro byl brazilským prezidentem v letech 2019 až 2023. Během prvního Trumpova mandátu byl blízkým spojencem šéfa Bílého domu a vysloužil si přezdívku "brazilský Trump". Obžalován byl také z pokusu o převrat, který podle prokuratury plánoval poté, co v říjnu 2022 těsně prohrál volby s levicovým politikem a nynějším prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Bolsonaro dlouho odmítal výsledky uznat a přiživoval protesty svých příznivců v ulicích, kteří požadovali i před kasárnami, aby armáda zabránila Lulovi v nástupu do úřadu prezidenta, jejž zastával už v letech 2003 až 2010.
Co slíbil, to splnil. Od nástupu Jaira Bolsonara do úřadu brazilského prezidenta nabrala deforestace Amazonie na intenzitě. Dubnová data o snižování počtu stromů byla nejvyšší v historii a dosavadní rekord z loňského roku překonala o 75 procent.
Bolsonaro se činí. Brazilská část Amazonského pralesa mizí nejrychleji v historii
Politika
