Pád banky Lehman Brothers v září 2008 spustil největší finanční krizi od 30. let minulého století. Panika, propady o desítky procent a nejistota, zda se systém vůbec udrží. Dnes, o 17 let později, jsou světové akcie násobně výš – ale rozdíly mezi regiony bijí do očí. Zatímco Spojené státy zažily éru technologických gigantů a růstu, Evropa se s vleklými problémy potýká dodnes.

Pád Lehman Brothers znamenal propad amerického indexu S&P 500 o více než polovinu. Reakce vlád a centrálních bank byla bezprecedentní. „Právě zde začala velká cesta vyspělých zemí k dnes již běžnému zadlužení přes sto procent HDP,“ připomíná Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital.

V USA šlo například o program TARP, který rozdělil přes 700 miliard dolarů na záchranu bank. Nechyběly ani dotace pro automobilky Ford či GM. Evropa nezůstala pozadu, jenže dnes podle Míška „série následných krizí dostala evropské ekonomiky do složité situace“.

Evropské akcie podle něj dlouhodobě zaostávají kvůli fragmentovanému trhu, složité regulaci a nízkým investicím do technologií či energetiky. „USA jasně vedou: S&P 500 je na čtyřnásobku oproti roku 2008, přičemž dnes až čtyřicet procent indexu tvoří technologičtí obři typu Microsoft, Alphabet nebo Amazon,“ dodává Míšek. Přesto připomíná i evropské příběhy úspěchu, třeba španělský Inditex (+420 %) či dánský farmaceutický gigant Novo Nordisk (+1000 %).

Sázka na evropské akcie? Může to být propadák, ukazují data z firem

Trhy

Výsledková sezona je zhruba v polovině a zatímco z velkých amerických firem již výsledky reportovala významná část, Evropa je zhruba v polovině. A výsledky to nejsou příliš přesvědčivé. Může jít o výraznou ránu pro investory, kteří s nástupem obchodní války Donalda Trumpa chtěli věřit v ekonomický návrat Evropy. Ten se totiž alespoň zatím nekoná.

sta

Přečíst článek

Evropa přešlapuje

Podle Lukáše Rašky, analytika Portu, je samotné srovnávání od roku 2008 problematické. „Rok 2008 byl extrémně vyhrocený moment a startovní čára není neutrální,“ vysvětluje. Evropské trhy navíc brzdily vlastní krize – dluhová v eurozóně, slabý růst či strukturální problémy. Přesto třeba německý DAX od září 2008 zhodnotil víc než trojnásobně, což je výrazně nad průměrem Evropy.

„Je pravda, že americké akcie předvedly mnohem lepší výsledky, a to hlavně díky technologickým gigantům. Ale je třeba dodat, že tento růst je dnes vykoupen velmi vysokým oceněním trhu, zatímco Evropa zůstává oceněna konzervativněji,“ dodává Raška. Jinými slovy – byť Evropa zaostávala, do budoucna může být atraktivnější.

Evropské akcie letos válcují americké. Dařilo se bankám, zbrojařům i českým firmám

Trhy

Akcioví investoři v prvním pololetí letošního roku prožívají nepříliš standardní situaci. Zatímco americkým firmám se dařilo solidně, evropské nabízejí skvělé zisky. To se pak projevuje také na akciích a dluhopisech firem na evropském kontinentu.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

AI mánie a rozdíly mezi kontinenty

Čísla shrnuje Tomáš Cverna, analytik XTB: „Americký index S&P 500 vzrostl od pádu Lehman Brothers kumulativně 426 procent, tedy v průměru o 12,4 procenta ročně. Druhý nejvýkonnější byl japonský Nikkei 225 s růstem 226 procent. Naopak evropský Euro Stoxx 50 přidal jen kolem 6,9 procenta ročně.“

Podle Cverny se nůžky mezi USA a ostatními začaly výrazně rozevírat po pandemii a zejména v letech 2023 a 2024, kdy trh ovládla „AI mánie“. „Technologický vývoj a adaptace umělé inteligence nahrávají Spojeným státům. Tamní firmy rostou rychleji a investoři jsou ochotni platit vyšší ceny za jejich akcie,“ dodává Cverna.

Zkušenost posledních 17 let ukazuje dvě věci. Zaprvé, akcie jsou i přes všechny pády dlouhodobě výnosné – kdo vydržel, vydělal. Zadruhé, rozdíly mezi regiony jsou obrovské. Zatímco Amerika píše příběh dominance technologických firem, Evropa se potýká se strukturálními slabinami.

A budoucnost? Ta může být překvapivější, než čekáme – vždyť po pádu Lehman Brothers také málokdo věřil, že o dekádu později budou akcie na historických maximech.

Velcí investoři se štítí Ameriky. Trumpova politika jim nevyhovuje, Evropa ano

Trhy

Masivní cla, obchodní války, ale také rozpočtová pravidla, která ještě více prohloubí deficit státní kasy. Tak vnímají politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa zástupci některých velkých investičních fondů, kteří kvůli tomu opouštějí americké trhy. Vítězem jsou i evropské akcie.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Laboratorní testy provedené ve dvou zemích ukázaly, že Alexej Navalnyj byl loni otráven, uvedla ve středu na platformě Telegram vdova po opozičním předákovi Julija Navalná.

Dlouholetý kritik ruského prezidenta Vladimira Putina zemřel loni v polovině února náhle a za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři. Jeho rodina a spolupracovníci už dříve tvrdili, že byl zavražděn. Podle ruských úřadů byla jeho smrt přirozená.

„V únoru 2024 se nám podařilo získat, přepravit za hranice a předat laboratoři jedné ze západních zemí Alexejovy biologické materiály,“ uvedla nyní Navalná. „Před několika měsíci jsem se dozvěděla, že výsledky jsou k dispozici a už dvě laboratoře ze dvou zemí nezávisle na sobě došly k závěru, že Alexej byl otráven,“ napsala manželka Navalného.

Konkrétní jed nebo chemickou látku nezmínila. Ve svém příspěvku vyzvala k tomu, aby byly zveřejněny výsledky vyšetřování toho, „čím přesně byl otráven“. „Občan Ruska byl zavražděn. Zavražděn na území Ruska. Veškeré důkazy se také nacházejí tam. Neexistují právní základy k zahájení a vedení trestního řízení v západních zemích,“ dodala.

Navalnyj byl roky tváří ruské opozice a kritizoval režim prezidenta Putina, především za korupci. V roce 2020 přežil otravu paralytickou látkou novičok, ze které obvinil Kreml. Ten to odmítl. Po léčbě v Berlíně se v roce 2021 Navalnyj vrátil do Ruska, kde ho zatkli a v několika procesech odsoudili k dlouholetému vězení. Opozičník vinu odmítal a své uvěznění přičítal snaze režimu umlčet veškeré odpůrce a kritiku.

Loni v únoru zemřel náhle a za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři ve věku 47 let. Ruské úřady přičetly jeho smrt přirozeným příčinám. Navalného rodina a spojenci to odmítají a tvrdí, že byl zabit na příkaz Kremlu. Ruské úřady od jeho smrti zintenzivnily tažení proti jeho spojencům a členům rodiny, jako extremistku označily jeho vdovu Juliju, Navalného právníky odsoudily na roky do vězení. Navalná, která žije v exilu, po smrti svého muže slíbila, že bude pokračovat v jeho práci.

Vyšla kniha o Navalném. Nenechal se zastrašit a nehodlal zůstat v exilu, píše se v ní

Politika

Redaktor deníku The Washington Post David M. Herszenhorn v knize Disident Alexej Navalnyj vypráví příběh neústupného kritika ruského politického systému. Kniha s podtitulem Profil politického vězně, která v těchto dnech vyšla v překladu Tomáše Piňose, nabízí pohled na pozoruhodný život a činnost Navalného, tvůrce opozičního hnutí patřícího k největším odpůrcům prezidenta Vladimira Putina.

ČTK

Přečíst článek

Putin pravděpodobně nenařídil zabít Navalného, tvrdí americké tajné služby

Politika

Americké tajné služby dospěly k závěru, že ruský prezident Vladimir Putin pravděpodobně přímo nenařídil zabít předáka ruské opozice Alexeje Navalného, uvedl americký deník The Wall Street Journal (WSJ).

ČTK

Přečíst článek