Pražské letiště by mohlo na burzu. Proč ne, ve světě je to běžná praxe

Šéf pražské burzy Petr Koblic by na tuzemském parketu rád viděl cenné papíry Letiště Praha. Řekl to v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. Shodou okolností tento týden záměr vstoupit na burzu oznámilo také letiště v Aténách. Veřejně obchodované akcie letištních společností ve světě skutečně nejsou nic neobvyklého, ostatně i vídeňské letiště je na burze. A do budoucna taková investice může i drobnému akcionáři slušně vydělat.

Letiště jsou do jisté míry monopolním byznysem, většina metropolí uživí pouze jeden velký vzdušný přístav. Nikdo nebude stavět nové letiště vedle toho stávajícího, protože získat povolení je extrémně obtížné, nákladné a ekonomicky neživotaschopné.

Při správném řízení mohou být letiště velmi profitabilní byznys, pokud tedy zrovna nezasáhne vyšší moc v podobě celosvětové pandemie, která na čas „uzavře nebe“.  

Letiště mají dva hlavní zdroje příjmů. Tím prvním jsou příjmy z letecké dopravy. Jde o poplatky za přistání a odlet, parkování či poplatek za cestujícího. Podle zprávy organizace ACI z roku 2017 tvoří tyto příjmy 56 procent tržeb letišť.

Dalším zdrojem příjmů je nájemné od provozovatelů duty free obchodů v letištní hale a příjmy z reklamy.

Navýšení kapacity i lety do nových destinací. Letiště Praha investuje desítky miliard do rozvoje

Zprávy z firem

Letiště Praha chce do roku 2033 investovat do svého rozvoje 32 miliard korun. Měla by se tak navýšit jeho kapacita na 21,2 milionu cestujících ročně, přibýt několik desítek přímých leteckých spojení či několik tisíc parkovacích míst. Také by se mělo zrychlit odbavení. Podle průzkumu, který si nechalo letiště zpracovat, podporuje rozvoj pražského letiště kolem 90 procent Čechů.

ČTK

Přečíst článek

Nová ranvej zafinancovaná z IPO

A co když je třeba dalšího kapitálu na novou ranvej nebo modernější halu? Není problém si pro peníze dojít na burzu. Ve světě je to zcela běžná praxe. Vídeňské letiště je například desátou největší firmou obchodovanou na místní burze. A jeho akciím se nevede vůbec špatně. Za posledních pět let i přes fatální dopady pandemie cenné papíry Flughafen Wien posílily o 40 procent. Že útlum pandemických let je zažehnán dokazují nejnovější finanční výsledky firmy. Za první tři čtvrtletí loňského roku dosáhl vídeňský vzdušný přístav čistého zisku 173 milionů eur, o 21 milionů více než v předpandemickém roce 2019. Za poslední rok jeho akcie posílily o téměř 45 procent.

Na burze je také španělská společnost Aena, která jen ve Španělsku provozuje 46 letišť a dalších 16 jinde v Evropě a USA. Tržní kapitalizace podniku je přes 26 miliard dolarů (téměř 600 miliard korun). Na burzovním parketu najdeme i Airports of Thailand, která vlastní šest mezinárodních letišť v Thajsku a její tržní hodnota je 24,5 miliardy dolarů. Na třetím místě co do tržní kapitalizace (12,4 miliardy dolarů) je Aéroports de Paris provozující dvě pařížská letiště. A tak bychom mohli pokračovat.

Nejnověji svůj záměr vystoupit na burzu ohlásilo také aténské letiště, k dispozici dá až 30procentní podíl ve společnosti. Oznámil to fond HRADF, který spravuje vybraný řecký státní majetek.

Stejný osud by přál šéf pražské burzy Petr Koblic i Letišti Václava Havla. Vláda by si podle něj ale měla ze strategických důvodů ponechat v podniku většinu. „Stále se mluví o tom, že by vláda mohla posílit kapitálový trh uvedením dalších aktiv na burzu,“ řekl Koblic agentuře Bloomberg a dodal: „Ale kromě zbytku ČEZu a letiště už není moc co.“

Budoucnost je dobrá

S růstem světového bohatství se dá očekávat, že poptávka po službách letišť v budoucnu poroste. Trend je jasný. V roce 2030 budeme na Zemi mít 5,5 miliardy příslušníků střední třídy a střední třída chce cestovat. Už jen to dělá z akcií letištních společností sázku, která by neměla být přehlížená.

Šéf burzy Petr Koblic: Nikdo nechce dát ČEZ pryč z burzy. Jde jen o to, jak stát firmu „rozřízne“

Leaders

Kolem zestátnění části společnosti ČEZ se nyní vedou zákulisní debaty. Petr Koblic, který bude příští rok dvacátým rokem šéfovat pražské burze, se nachází v roli poradce či pozorovatele politického rozhodování. Nicméně akcie ČEZ jsou tahounem „jeho“ burzy. Pokud by z volného trhu odešly, mohlo by to mít fatální dopad na český kapitálový trh. Co se kolem dělení ČEZ děje? A jak celou situaci vnímá muž, který se energetikou „soukromě“ zabývá víc než dvacet let a jak říká, je jeho vášní?

Dalibor Martínek

Přečíst článek