Partneři projektu

Zemřela Brigitte Bardotová: Francie přišla o sexsymbol století, rebelku i kontroverzní hlas, který rozděloval národ

Brigitte Bardot, legenda francouzského plátna, zemřela ve věku 91 let
Profimedia.cz
 ČTK

Odešla herečka, která byla globální ikonou, zářivým idolem i zosobnění francouzského stylu. Tak reagují francouzská média na dnešní úmrtí herečky Brigitte Bardotové.

Herečka dosáhla světového úspěchu, ačkoliv s filmovým světem měla komplikovaný vztah a svou kariéru se rozhodla ukončit, když jí nebylo ani 40 let. Většinu svého života zasvětila ochraně zvířat. Tisk blízký k levici však připomíná i její názory na migraci či islám a souznění s krajní pravicí.

Kariéra modelky a herečky byla pro Bardotovou únikovou cestou z její katolické středostavovské rodiny, připomíná deník Le Monde. Zlomová byla pro ni hlavní role ve filmu .... a Bůh stvořil ženu. „Postava Juliette Hardyové, kterou Bardotová hrála, nebyla ani pannou, ani matkou ani děvkou a vymykala se archetypům naturalistického filmu. Toužila, toužilo se po ní přirozeně, bez nejmenšího provinění,“ píše Le Monde.

„Nejmladší si dnes zajisté jen obtížně představují, kým byla Bardotová, její neutuchající chuť do života, její nestydatost, její drzou svobodu,“ dodává deník, podle kterého byla herečka globální ikonou.

Leonardo DiCaprio ve snímku Jedna bitva za druhou

PŘEHLEDNĚ: Nezajímají vás pohádky? Streamovací služby už nabízejí nejlepší filmy roku

Konec roku tradičně přináší nejrůznější žebříčky. Relativní novinkou je, že velká část filmů, které patří do letošních výběrů, je již nyní legálně dostupných i českým divákům. Kde najdete případnou náhradu za pohádky, které dávají klasické televize? Zde je tip na pět plus jeden film, které si můžete pustit během svátků.

Přečíst článek

„Nejkrásnější žena 20. století měla odvaha čelit době a jejím ranám,“ uvádí konzervativní deník Le Figaro. Podle listu Bardotová představovala „ženu s ideální tělem“, která měla královské držení postavy. Ačkoliv ne všechny filmy, ve kterých herečka hrála během své dvacetileté kariéry, měly kladnou odezvu, Bardotová se stala ve Francii jakýmsi národním symbolem. Byla naším plamenem, naším praporem. Označovali jsme ji iniciálami. Dnes bychom jí chtěli nazývat paní. Byla Francouzskou s velkým F,“ uvedl list.

„Zářivý idol, přítelkyně zvířat a fúrie krajní pravice,“ píše o Bardotové deník Libération, který má blízko k levici. Deník připomíná, že herečka začala o ochraně práv zvířat mluvit v době, kdy to nebylo ve francouzské společnosti běžné. „BB dovedla zvířata do světa živých bytostí, které je nutné respektovat,“ uvedl deník, který zároveň připomíná velmi negativní postoje herečky k migraci či feminismu, její podporu krajně pravicovým politikům a tresty udělené za podněcování k rasové nenávisti.

Shovívavější je k veřejnému vystupování herečky konzervativní deník Le Figaro. „V nešikovně vedených rozhovorech, neohrabaných knihách a nevhodných prohlášení o sobě vytvořila obraz reakcionářky, rasistky, lhostejné k osudu lidí. Taková ale nebyla,“ tvrdí deník, podle kterého však Bardotová „nechápala vývoj společnosti v posledních 30 letech“.

Jiří Bartoška

Zemřel herec a prezident karlovarského festivalu Jiří Bartoška

Ve věku 78 let zemřel herec a prezident MFF Karlovy Vary Jiří Bartoška, uvedla mluvčí festivalu Uljana Donátová, kterou cituje server Novinky.cz. Herec se potýkal s rakovinou. Donátová řekla, že je zatím brzy na to říct, kdy a v jaké podobě se uskuteční poslední rozloučení.

Přečíst článek

Herečka zemřela dnes ráno ve své vile v Saint-Tropez, uvedla agentura AFP. V říjnu byla hospitalizovaná kvůli operaci v Toulonu, pak se vrátila domů na léčení.

Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes 20 let. Oficiálně jí ukončila v roce 1973, když jí bylo 39 let. Podle AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků, k nejslavnějším patří ...a Bůh stvořil ženu, který režíroval její tehdejší manžel Roger Vadim, či Pohrdání Jeana-Luka Godarda.

Larry Ellison

Boj o Warner Bros. se vyostřuje. Ellison vstupuje do hry s osobní zárukou 40 miliard dolarů

Spoluzakladatel softwarové společnosti Oracle Larry Ellison poskytne osobní záruku v hodnotě 40,4 miliardy dolarů, tedy zhruba 835 miliard korun, na financování nabídky mediálního konglomerátu Paramount Skydance na převzetí konkurenta Warner Bros. Discovery. Celková hodnota nabídky činí 108,4 miliardy dolarů, tedy asi 2,2 bilionu korun, uvedla agentura Reuters. Vedení WBD se minulý týden postavilo proti této nabídce a poukázalo na nedostatečné finanční záruky. Akcionářům proto doporučilo konkurenční nabídku od streamovací služby Netflix.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Svoboda filmu končí u rozpočtu, ukazuje spor kolem francouzského magnáta Bollorého

Přečíst článek

Česko se stává architektonickou velmocí. Tohle jsou stavby, které to dokazují

Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce
Se svolením Ondřeje Boušky
Petra Nehasilová

Architektura, která léčí, zpomaluje i šetří místo. Česká architektonická scéna zažívá tichou změnu a výsledky jsou vidět od regionů až po velká města.

Česko si nenápadně buduje pověst země, kde architektura není jen hezká na fotkách, ale skutečně funguje. A není to jen pocit architektů nebo porot soutěží. Oceněné stavby posledních let stále častěji oslovují i veřejnost, protože řeší skutečné potřeby, emoce i každodenní život.

Silným symbolem tohoto posunu se stal letošní vítěz České ceny za architekturu. Dům pro Julii, první dětský hospic v Česku, ukazuje, že i budova může pomáhat v těch nejtěžších chvílích. Architekti z ateliéru ČTYŘSTĚN navrhli dům, který nepůsobí jako zdravotnické zařízení. Je světlý, klidný, plný přírodních materiálů. Místo, kde se snižuje stres a kde se dá alespoň o něco lépe zvládat extrémně náročná realita. Není náhoda, že stavba získala nejen hlavní cenu poroty, ale i cenu veřejnosti a ocenění předsedy Senátu. Shoda odborníků i laiků se nevidí často, tady ale dává smysl.

Podobně silný příběh má i Kaple Panny Marie Bolestné v polích u Brna. Nenápadná dřevěná stavba, žádný developer, žádná reklama, žádné technologické efekty. Přesto letos získala Grand Prix Architektů. Architekt Jan Říčný ji navrhl jednoduše, stavěla se ručně a z darů místních. A možná právě proto dnes přitahuje tisíce lidí. V době neustálého zrychlování nabízí ticho, pomalost a soustředění – hodnoty, které se dnes prodávají těžko, ale mají obrovskou sílu.

Česká architektura se ale neprosazuje jen novostavbami. Jednou z disciplín, ve které dlouhodobě vyniká, jsou rekonstrukce. Opravy starých budov, které zachovávají charakter a zároveň dávají prostor novým funkcím. Rekonstrukce pardubické budovy ERA ukazuje, že i průmyslový objekt může znovu ožít i bez demolic, bez zbytečných nákladů, bez ztráty identity. V době drahých materiálů a omezených zdrojů jde o jednu z nejrozumnějších cest.

Pozitivní změna je vidět i mimo Prahu a Brno. Horácká multifunkční aréna v Jihlavě dokazuje, že kvalitní architektura a velké veřejné investice už nejsou výsadou metropolí. Nová aréna funguje jako sportovní, kulturní i společenské centrum a stala se přirozeným motorem městského života. Přesně tak dnes vypadají moderní veřejné stavby: otevřené, víceúčelové a každodenně využívané.

Takto vypadá Horácká aréna v Jihlavě.

Jihlava ukázala cestu i Praze. Nová aréna za 2,2 miliardy mění pravidla českých stadionů

Kde dřív stál starý zimák, vyrostla moderní stavba. Nová Horácká aréna v Jihlavě spojuje sport, kulturu i byznys, protože moderní haly už nejsou jen stadiony pro utkání, stávají se multifunkčními centry městského života.

Přečíst článek

A nakonec i práce s minimem prostoru. Projekt NOOX ukazuje, že čeští architekti si umějí poradit i s velmi malou metráží. Z nevyužitého přízemí vznikly mikrobyty, které díky chytrému návrhu, vestavbám z masivního dřeva a sdíleným prostorům nabízejí plnohodnotné bydlení. Bez okázalosti, bez zbytečných gest. Jen promyšlený minimalismus, který dává smysl ekonomicky i lidsky.

NOOX představuje nový koncept bydlení, který přehodnocuje status quo městského developmentu.

Brno ukazuje Praze směr: NOOX přepisuje pravidla realitního trhu

V době, kdy se trh s byty drolí mezi prémiové projekty pro elitu a neudržitelné „dostupné“ řešení, přichází brněnské studio KOGAA s odpovědí. NOOX ukazuje, že development může být zároveň ziskový, estetický i sociálně zodpovědný. Z nevyužitého přízemí vytvořil model budoucnosti nájemního bydlení, který může změnit způsob, jakým města rostou.

Přečíst článek

Tým architektů Semela Architects

Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína

Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Monika Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Dům v oblacích

Dům nad korunami stromů. V Řevnicích vznikla vila, která si podmanila prudký svah

Přečíst článek
Rodinný dům se dvěma byty se nachází v centrální části Zbraslavi v těsné blízkosti náměstí.

Za cenu osmdesátimetrového bytu získali dům pro dvě rodiny. Háček byl v pozemku

Přečíst článek
Kamenka a Roubenka U Babi

Místo demolice návrat ke kořenům. Kamenka a Roubenka U Babi v Sudetech mají nový život

Přečíst článek

Jak jsme se naučili mít internet v kapse nebo pít víno. Končí čtvrtstoletí radikálních změn

Startuje seriál newstream.cz 2000-2025
Pixabay
Stanislav Šulc

S koncem roku 2025 skončí také první čtvrtina 21. století. Na konci toho předchozího se od něho očekávala řada změn. A to se naplnilo více než vrchovatě. Světy let 1999 a 2025 jsou natolik odlišné, že bychom mohli mluvit i o příslovečném evolučním skoku. K lepšímu? V některých ohledech jistě ano, v některých nejspíš zatím ne. Zpravodajský portál newstream.cz připravil seriál zachycující proměny v nejrůznějších oblastech našich životů. Co se dozvíte?

Politika, nebo technologie? Co nejvíc v současnosti mění naše životy? I na to budeme hledat odpovědi v seriálu věnovaném pětadvaceti letům aktuálního století.

To zcela nepochybně odstartovalo 11. září 2001, kdy s útokem na dvojici budov Světového obchodního centra přišel nikoli konec dějin, ale jejich zcela nová kapitola. Tu symbolizuje částečné vystřízlivění z globalizace a víry, že obchodní spolupráce a hospodářský růst dokážou bránit násilí a válkám. A na úrovni jednotlivců pak přestalo platit, že „plný žaludek“ vede ke štěstí, spokojenosti a radosti.

Optikou hospodářského růstu za těch 25 let se například česká ekonomika téměř zdvojnásobila (a to při očištění o inflaci), globální ekonomika pak vyrostla na více než trojnásobek.

Přesto svět v roce 2025 není bezpečnějším místem k životu a pravděpodobnost globálního konfliktu je nejvyšší snad od Karibské krize na počátku šedesátých let minulého století.

Obálka Newstream CLUB 10

Vychází zimní magazín Newstream CLUB s Ronym Pleslem či Michalem Zahradníčkem

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB, které se právě dostává na stánky. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovory s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem nebo Štěpánem Laichterem, který opravuje rodový dům od architekta Kotěry.

Přečíst článek

Za vším hledej technologie

Znovu připomeňme tu dichotomii politika vs. technologie. Právě tyto dvě sféry hrají prim po celé období, jdou ruku v ruce a výrazně se ovlivňují, jak můžeme dnes vidět na příkladu aktivit americké administrativy Donalda Trumpa.

2000-2025 OpenAI / Stanislav Šulc

Ačkoli zejména události na Ukrajině a na Blízkém východě neustále připomínají vedení konfliktů století minulého, nová doba přinesla konflikty nové. A podobně jako v osmdesátých letech se částečně přesouvají do abstraktních sfér – dochází k nové verzi hvězdných válek, ale také se bojuje v kyberprostoru, který nejprve redefinoval veškeré mezilidské vztahy a nyní se v něm bojuje o dominanci prostřednictvím umělé inteligence.

Žijeme déle, lépe jíme i pijeme

Ale jsou to opět technologie, díky nimž se také dlouhodobě daří prodlužovat průměrný lidský věk. Sice se tento trend vůbec poprvé za poslední dvě staletí zastavil, a to nejprve kvůli pandemii, následně kvůli zpochybňování očkování, přesto moderní pojetí zdraví v podobě megatrendu longevity opět vrací průměrný věk dožití k růstu.

A stojí za tím také výrazně lepší přístup lidí k jídlu a pití. Což se mimořádně projevuje zejména v Česku, kde se poprvé objevily Michelinské hvězdy a naučili jsme se konečně pít kvalitní víno.

Jaké tedy bylo to první čtvrtstoletí? Sledujte seriál na newstream.cz.

Související

Dopady cel na evropské ekonomiky mohou být bolestivé

Hlavní ekonomka Evropské banky pro obnovu a rozvoj: Americká cla zasáhnou hlavně východ Evropy. Česko má ale jednu výhodu

Přečíst článek