Dalibor Martínek: Ve Štrasburku si všimli, že v Česku žijí Slováci
V Česku žije asi 120 až 160 tisíc Slováků. Údaj je nejasný, protože jednou jde o lidi se slovenským občanstvím, jindy o ty, kteří se ke slovenskému původu hlásí. Ve skutečnosti je v Česku Slováků mnohem víc, pracují tady, na víkendy jezdí domů. Mají se ve školách učit ve slovenštině?
Poradní orgán Rady Evropy vnáší do veřejného prostoru nový pseudoproblém. Vyzval Česko, aby ve vybraných školách a školkách byla zavedena slovenština jako výukový jazyk. Má jít o ochranu národnostních menšin. Aha. Takže po třiceti letech samostatnosti Česka a Slovenska si ve Štrasburku všimli, že na území bývalého Československa žijí Češi i Slováci. A že si zatím velmi dobře rozumějí. Myšleno v řeči.
Doporučení je absurdní. Podobně jako kdybychom my doporučovali, aby ve Francii zavedli povinnou výuku ve vlámštině a ochránili tak belgickou menšinu. Slováci jsou zcela organickou součástí Česka. Oni rozumějí česky, Češi rozumějí slovensky. Většinou. Není potřeba na této situaci nic měnit. Ani proto, že si to myslí ve Štrasburku.
Nové doporučení je jenom příkladem nezdravé rozbujelosti evropských orgánů. Nabobtnalé řídící struktury jsou ve výsledku brzdou ekonomického rozvoje Evropy. Evropa technologicky zaostává za Spojenými státy, za Čínou. Další regiony se rychle rozvíjejí. Evropa stagnuje, je svázaná regulemi, a další nesmyslné vymýšlí. Místo odbourávání byrokracie řeší slovenštinu v českých školách. Je to k pláči.
Češi a Slováci si rozumějí. I bez Štrasburku
Malí Slováci si s češtinou jistě poradí. Stejně jako si malí Češi poradí na Slovensku se slovenštinou. Mimochodem, na Slovensku žije podle odhadů asi 35 tisíc Čechů. Jak chrání evropská rada jejich zájmy?
Český právní řád umožňuje užívat slovenštinu v řadě právních a úředních úkonů. Slovenská menšina v Česku rozhodně netrpí. Je zvláštní, že se ve Štrasburku nezabývají třeba polskou menšinou. K polskému původu či jazyku se u nás hlásí asi sedmdesát tisíc lidí. A co teprve Ukrajinci, kterých je v zemi asi 400 tisíc.
Má se začít učit v ukrajinštině? To kupodivu Štrasburk nedoporučuje. Zatím. Že by měli Slováci ve Francii nějakou silnější lobby? Učí se už ve Francii ve slovenštině? V Česku si naopak učitelé stěžují, že jim malí Ukrajinci nerozumí, a proto zaostávají ve výuce. A doporučují, aby před nástupem do školy absolvovali intenzivní kurzy češtiny. Neměli by se tedy, optikou rady Evropy, raději učitelé učit ukrajinštinu?
Slováci nejsou v Česku utlačováni. Není to trpící menšina. A jejich zájmy nemusí obhajovat vzdálená, nechápající cizina. Dokonce Slováky nevnímáme jako národnostní menšinu. Naopak, jsou organickou součástí společnosti. Snad další zbytečný nápad z Francie upadne v zapomnění, ku prospěchu „slovenské menšiny“ v Česku.
