Zajímá nás
ČNB dnes sazby nezvedne, hned pět radních bude proti. Inflace ji k tomu ale dotlačí na podzim
Dnes zasedá bankovní rada České národní banky k měnově-politickému jednání vůbec poprvé ve svém novém složení. Předpokládáme, že se v jejím rámci nakonec nenajde dostatečná podpora pro zvýšení základní sazby ani o 0,25 procentního bodu. Nově jmenovaní bankovní radní totiž zastávají spíše zdrženlivý postoj k dalšímu zpřísnění měnové politiky, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Nová viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová se minulé úterý nechala slyšet, že pro ni budou „velmi důležitá“ data k výkonu české ekonomiky ve druhém čtvrtletí. Ta byla zveřejněna později v týdnu. Byla zhruba v souladu s očekáváními, případně je mírně převyšovala.
S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.
Jaká je inflace ve světě? Padaly rekordy staré desítky let
Money
Podle Zamrazilové by ale další utažení měnové politiky opodstatňovala lepší než očekávaná čísla, zejména pokud by je táhla poptávka domácností. Jenže poptávka domácností podle všeho dále ochabla. Vysoká inflace totiž dále nahlodala kupní sílu domácností. Nezdá se tudíž, že by se Zamrazilová měla ýrazněji něž dosud přiklánět k variantě zvýšení úrokových sazeb na dnešním zasedání.
Vše o inflaci čtěte zde
Podobně zdrženlivý bude další staronový radní, Jan Frait. Ten začátkem minulého týdne uvedl, že ČNB musí k případnému dalšímu utažení měnové politiky přistupovat uvážlivě. To proto, že jak česká, tak zahraniční ekonomiky už procházejí fází zpomalení. Česká ekonomika dokonce podle všeho zabředne ve třetím a čtvrtém čtvrtletí do recese. Základní úrokové sazby jsou přitom už nyní podle Fraita dostatečně vysoké na to, aby tlumily úvěrovou činnost, spotřebu i investice.
Proti zvyšování je i nový šéf rady Michl
Radní Oldřich Dědek se v polovině července vyjádřil v tom smyslu, že ČNB by měla upustit od dalších zvýšení základní úrokové sazby. Místo toho by měla potlačovat inflaci probíhajícím intervencemi proti oslabování koruny. Další růst úroků podle něj hrozí spustit, nebo dokonce prohloubit recesi.
Zatímco jedna velká banka sazbu svého spořicího účtu v září snižuje téměř na půlku, při nesplnění podmínek na zvýhodněnou sazbu, jiná velká zase vyrazila atakovat šestiprocentní sazbu. Tu ostatně nabízí v Česku stále několik dalších bank. Složité hry s podmínkami pro výhodné úročení a na garance úrokové sazby tak pokračují. Podívejte se, které banky aktuálně nabízejí na spořicích účtech nejvyšší úrok. 
Aktuální sazby zářijových spořicích účtů. Víme, kde vám dají nejlepší sazbu
Money
Nový guvernér Aleš Michl se již při svém jmenování na Hradě v první polovině května vyjádřil tak, že bude alespoň po nějaký čas usilovat o stabilitu úrokových sazeb.
U další nové radní, Kariny Kubelkové, lze očekávat také spíše vlažnější přístup k dalšímu zvedání úroků. Působila totiž až do června coby hlavní analytička Hospodářské komory ČR. Ta zvyšování sazeb v podání ČNB kritizovala jako až příliš agresivní. Kubelková zřejmě bude vnímavější k potřebám malých a středních podniků, jež Hospodářská komora sdružuje a které si další zdražování úvěrů nepřejí.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,5 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila poprvé od roku 2011. 
Raketová inflace přiměla ECB po jedenácti letech zvýšit sazbu. Konečně, říkají experti
Money
Pro zvýšení sazeb se tak dnes jednoznačně vyjádří zřejmě pouze dva ze sedmičlenné bankovní rady, a sice viceguvernér Marek Mora a Tomáš Holub. Ti pro zvyšování sazeb zvedali soustavně ruku už coby členové staré, „Rusnokovy“ bankovní rady. Tentokrát ale už zřejmě budou v menšině.
Česká národní banka, i když si dá se zvyšováním úrokových sazeb dnes přestávku, zřejmě základní úrok zvýší na podzim. Dotlačí ji k tomu stále vysoká, dokonce ještě zrychlující inflace. Letos tak základní sazba stoupne minimálně na 7,5 procenta, ze stávající úrovně rovných sedmi procent. V případě výraznějšího či úplného přerušení dodávek ruského plynu do EU nelze vyloučit, že by ČNB musela ještě letos zvýšit základní úrokovou sazbu až na úroveň rovných osmi procent.
