Reklama

Michl usedá do křesla guvernéra ČNB. Slibuje silnou korunu

Nový guvernér České národní banky Aleš Michl
ČTK

Posílení koruny se má stát jedním z hlavních nástrojů boje s inflací. Jak k silnější koruně dojít? Budou fungovat vzory první republiky, k nimž se Aleš Michl často hlásí? A jak se silnější korunou naloží exportéři?

Reklama

Guvernérem České národní banky (ČNB) se stává Aleš Michl, který ve funkci nahrazuje Jiřího Rusnoka. Funkcí se ujímají také nová viceguvernérka Eva Zamrazilová a noví členové bankovní rady Jan Frait a Karina Kubelková.

Michl se krátce po jmenování stal terčem kritiky, protože na rozdíl od dosavadního převládajícího étosu ČNB nerazil agresivní růst úrokových sazeb. A při jmenování dalších členů rady ČNB jej nepřímo podpořil prezident Miloš Zeman, když podotkl, že jedním z dalších nástrojů boje proti inflaci je například kurz koruny.

Aleš Michl je novým guvernérem ČNB

Aleš Michl: Nezvyšujme mzdy víc, než je růst produktivity práce

Česká národní banka by měla držet sazby na vyšší úrovni proti normálu, aby zabránila přeměně současné spíše nákladové inflace na poptávkovou. Zároveň je třeba podpořit vládu ve snižování míry zadlužování země a nezvyšovat mzdy více, než je růst produktivity práce, uvedl nový guvernér ČNB Aleš Michl.

Přečíst článek

Rašínův odkaz

Právě na ten se Michl v roli guvernéra chce zaměřit, jak uvedl na svém blogu serveru iDnes.cz.

„Chci silnou korunu na základě dlouhodobých peněžních toků do země a zájmu investorů o Česko. Koruna však již trendově neposiluje od roku 2008. Všichni v tisku jen vyhodnocují krátkodobé výkyvy, ale tuto podstatnou změnu nevnímají. Koruna bude silná jedině tehdy, když: 

Reklama

1) budeme mít dlouhodobě vyrovnané veřejné finance

2) budeme mít silný export a přebytkovou obchodní bilanci

a 3) zároveň se nebude zhoršovat běžný účet platební bilance

Nic z toho teď Česko nesplňuje. Může to být změnou struktury české ekonomiky. Přepnuli jsme z exportu a přílivu přímých zahraničních investic (období, kdy byl premiérem Miloš Zeman) na spotřebu a dluhy. To je potřeba změnit, proto se hlásím k rašínovskému heslu ‚Pracovat a šetřit‘,“ uvedl nastupující guvernér.

Česká národní banka, ilustrační foto

Stanislav Šulc: Zemanovo definitivní sbohem Jiřímu Rusnokovi

Miloš Zeman se v krátkém projevu pustil do hodnocení působení Jiřího Rusnoka a dalších členů ČNB v boji s inflací. Končící bankéři si od prezidenta republiky příliš dobré vysvědčení neodnesli. Také proto dva z nich končí, ačkoli nemuseli. 

Přečíst článek

Jak posílit korunu?

A návrat k principům a pořádkům prvorepublikových ekonomů myslí Michl vážně a důsledně. Podle něj by cesta k silné koruně měla vycházet z konceptu, jaký platil právě tehdy. „Doporučuji si přečíst například zápis z ustavující valné hromady Národní banky z 21. března 1926. Ministr financí Karel Engliš tehdy ve svém projevu uvedl také tři nutné podmínky pro udržení silné ekonomiky a měny:

1) Finanční rovnováha. Rozvraty měnové byly podle Engliše vždy ‚bezprostředním následkem rozvratů finančních a od pořádku finančního počíná náprava měny‘.

2) Vzorná administrace. Engliš prohlásil, že ‚je třeba stále ostražitě sledovati průběh hospodářství, pružně odčerpávati a doplňovati oběživo, regulovati jeho pohyb úrokem, poněvadž převýdej by vytvořil uměle důchody a zvyšoval by ceny, avšak škrcení hospodářského stroje by bylo též provázeno krizí.‘

3) Rovnováha mezi prací a odměnou za práci. Jak řekl Engliš, ‚ani nejlepší administrace by nic nepomohla, kdyby naše výroba byla drahá, kdyby klesla soutěživost s cizinou, kdyby důsledkem toho se zhoršila naše obchodní a platební bilance a kdyby se stalo její pasivum trvalým.‘ A podobně mluvil i Alois Rašín, další důležitá osoba první republiky. V projevu na sjezdu Československé národní demokracie 25. března 1919 řekl: ‚Dvou věcí jest zapotřebí, aby naše měna se zlepšila: že musíme intensivně pracovat a že musíme šetřit. Každý lenoch, ať patří do kteréhokoliv stavu, jest největším nepřítelem republiky.‘ Platilo to tehdy a platí to i teď," uzavírá Michl.

Kurz koruny vůči euru

Lukáš Kovanda: Korunu zachvátil syndrom holubic. Aneb proč neposiluje, když má proti euru rekordní náskok v úročení

V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po zvýšení základní sazby České národní banky (tedy čtrnáctidenní repo sazby) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky zvýšil na 7,5 procentního bodu. Překonal tak dosavadní rekord, 6,75 procentního bodu, ze začátku roku 1999. 

Přečíst článek

Staronová rada ČNB

Prezident Miloš Zeman jmenoval dosavadního člena bankovní rady Aleše Michla guvernérem ČNB 11. května. Rusnokovi skončil druhý mandát a znovu kandidovat nemohl. Michl je odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb. V dosavadní sedmičlenné bankovní radě byl s dalším členem Oldřichem Dědkem v tomto názoru v menšině.

Michl po svém jmenování uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. Michlovo jmenování vyvolalo rozporuplné reakce na politické scéně i mezi ekonomy, koruna reagovala prudkým oslabením.

Tomáš Nidetzký, viceguvernér ČNB

Viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký: Od Aleše Michla jsem nikdy neslyšel, jak mají být sazby vysoké

Češi mají moc peněz a pořád utrácejí. Proto jim zvyšováním sazeb chceme naznačit, že je v současnosti lepší šetřit, říká viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký. Ten byl ještě nedávno označován za možného budoucího guvernéra ČNB po Jiřím Rusnokovi, který v polovině roku v této funkci končí. Situace se však změnila, prezident Miloš Zeman jmenoval budoucím guvernérem Aleše Michla. „Až při setkání s prezidentem jsem pochopil, že mu vadí zvyšování sazeb,“ říká Nidetzký.

Přečíst článek

Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově-politických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Bankovní rada je sedmičlenná. Členové bankovní rady nesmějí zastávat funkci více než dvakrát.

Guvernér České národní banky podle zákona vystupuje navenek za ČNB. Řídí jednání bankovní rady a v případě rovnosti hlasů je jeho hlas rozhodující. Dále má právo účastnit se zasedání vlády. V dalších záležitostech ohledně řízení ČNB jsou kompetence rozděleny mezi všech sedm členů rady. Michl je od vzniku současné ČNB v roce 1993 jejím v pořadí pátým guvernérem. Jeho předchůdci byli Josef Tošovský, Zdeněk Tůma, Miroslav Singer a dosud úřadující Rusnok.

Preziden Miloš Zeman jmenuje Aleše Michla guvernérem České národní banky

Stanislav Šulc: Ve snaze skandalizovat Aleše Michla se pořad 168 hodin změnil v zábavní formát. Nic než špatný humor nepředvedl

Česká televize v pořadu 168 hodin přinesla reportáž o kontroverzi spojené s nastupujícím guvernérem České národní banky Alešem Michlem s názvem Dovolená s Michlem. Udělala to způsobem, jako by se autoři reportáže snažili cíleně dehonestovat nového vládce centrální banky. Tady je sedm největších faulů, kterých se televize dopustila a za které by se měla omluvit přinejmenším Michlovi, ale raději všem, které uvedla v omyl. Tedy všem divákům.

Přečíst článek

Aleš Michl je novým guvernérem ČNB

Tereza Zavadilová: Jaký bude Michl guvernér? Možná ten nejlepší

Smršť negativních komentářů, která se snesla na nově jmenovaného guvernéra Aleše Michla, je intenzitou nevídaná. Česká národní banka tolik mediální pozornosti kritiků asi nikdy v historii nepřitáhla, a že mnohokrát by měla za co. 

Přečíst článek

Reklama

Související

Nový guvernér České národní banky Aleš Michl

Lukáš Kovanda: Končí éra „jestřábí“ ČNB. Na podzim ale může být vše jinak

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme