Lukáš Kovanda: Agentura Fitch Česku potvrdila rating AA-. I přes fiskální uvolnění Babišovy vlády

Týdenní dovolená mimo domov zůstává pro téměř pětinu Čechů finančně nedostupná. V evropském srovnání si však tuzemské domácnosti vedou nadprůměrně. Za posledních deset let se navíc jejich situace výrazně zlepšila, přestože ubytování i zájezdy dál zdražují.

Týdenní dovolenou mimo domov si podle nejnovějších údajů Eurostatu nemohlo v roce 2025 dovolit 19 procent obyvatel Česka starších 16 let. Jde tedy téměř o každého pátého.

Česká republika si přesto vede výrazně lépe než Evropská unie jako celek, kde tento podíl dosáhl 27,5 procenta. Hůře než Česko dopadly například Německo, Francie, Polsko či Slovensko.

Česku pomáhá nízká příjmová chudoba

Na první pohled může být překvapivé, že si Češi vedou lépe než obyvatelé některých ekonomicky silnějších zemí. Schopnost zaplatit si dovolenou však nezávisí pouze na výši průměrné mzdy. Ovlivňuje ji také rozdělení příjmů, životní náklady nebo podíl nízkopříjmových domácností.

REPORTÁŽ: Pivo za dvě stovky a hradby za tisíc. Chorvatsko testuje hranice turistů

Enjoy

Na Murteru ve střední Dalmácii stojí Plzeň v obchodě 47 korun, v nedalekém baru půllitr téměř stovku a v Dubrovníku přes dvě stě. Vydali jsme se porovnat, kolik dnes stojí chorvatská dovolená a proč se místní obávají, že jim pobřeží přestává patřit.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Česko má v tomto ohledu dlouhodobě příznivou pozici. Podle šetření EU-SILC 2025 bylo příjmovou chudobou ohroženo 9,6 procenta obyvatel, což byl nejnižší podíl ze všech zemí Evropské unie.

Za deset let přišlo výrazné zlepšení

Dlouhodobý vývoj ukazuje, že si dovolenou může dovolit stále více českých domácností. Zatímco v roce 2015 nemělo na týdenní pobyt mimo domov 32,4 procenta obyvatel Česka, v roce 2025 jejich podíl klesl na 19 procent. Za deset let se tak snížil o 13,4 procentního bodu.

Ještě v roce 2012 si týdenní dovolenou nemohlo dovolit 43,5 procenta obyvatel. Z dlouhodobého pohledu se tedy finanční možnosti českých domácností výrazně zlepšily.

Dostupnost dovolených by letos mohl podpořit také růst kupní síly. Průměrná reálná mzda se v prvním čtvrtletí roku 2026 meziročně zvýšila o 6,4 procenta.

Ubytování zdražuje čtyřikrát rychleji než celková inflace

Samotné cestování však nezlevňuje. Ubytovací služby byly letos v červnu meziročně dražší o 6,1 procenta, zatímco celková cenová hladina vzrostla o 1,5 procenta. Ceny ubytování tak rostly zhruba čtyřikrát rychleji než spotřebitelské ceny jako celek.

Dovolená za deset milionů a sloni u bazénu. Vyzkoušeli jsme, jak cestují nejbohatší Češi

Enjoy

Privat jet jsme si vyzkoušeli na trase z Prahy do Brna. Pro nejbohatší Čechy je ale podobný let jen začátkem dovolené za miliony.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Organizované dovolené a zájezdy navíc mezi květnem a červnem zdražily o 2,6 procenta, částečně kvůli nástupu hlavní letní sezony.

Více než polovina Čechů se chce vejít do 15 tisíc

Cena proto při výběru dovolené zůstává klíčová. Podle červencového průzkumu agentury STEM/MARK ji zohledňuje 77 procent lidí, kteří letos plánují hlavní dovolenou nebo ji již absolvovali.

Za týden u moře 69 tisíc. Češi nejvíc kupují Řecko, Turecko a Egypt

Money

Češi kupují letní dovolené stále dřív a sází hlavně na jistotu ceny, hotelu a termínu. Nejvíc táhne Řecko, Turecko a Egypt, zatímco mezi skokany sezony patří Malta a Albánie. Rodinná dovolená u moře vyjde v průměru na 69 tisíc korun.

nst

Přečíst článek

Více než polovina dotázaných, konkrétně 54 procent, je ochotna utratit nejvýše 15 tisíc korun na osobu a týden. Částku přesahující 25 tisíc korun připouští pouze 13 procent respondentů.

Česko si tak v evropském srovnání vede příznivě. Ani nízká míra příjmové chudoby však nic nemění na tom, že pro téměř pětinu obyvatel starších 16 let zůstává týdenní dovolená mimo domov finančně nedostupná.

Andrej Babiš slibuje na příští rok schodek výrazně nižší než 400 miliard korun. Zároveň však odmítá omezit investice, chce plnit obranné závazky a nehodlá sáhnout na výdaje důležité pro voliče. Úspory mají najít především ministři. Taková rovnice ale bez zásadních změn nebo nových příjmů nevychází.

Andrej Babiš už načrtl základní obrysy státního rozpočtu na příští rok. Jeho schodek má být podle premiéra „významně pod 400 miliardami korun“. Co přesně to znamená, však neřekl. Za úspěch tak vláda nakonec může vydávat i deficit, který se této hranici bude nebezpečně blížit.

Šetřit se má především na provozu ministerstev. Tento slib zaznívá při sestavování rozpočtu téměř pravidelně, skutečně zásadní úspory ale zpravidla nepřináší. Omezení nákupů, rušení úřednických míst nebo slučování některých agend může státní správu zefektivnit, stomiliardový problém veřejných financí však nevyřeší.

Babiš slibuje schodek výrazně pod 400 miliard. Ministři mají hledat úspory

Politika

Schodek státního rozpočtu by měl být v příštím roce výrazně nižší než 400 miliard korun. Premiér Andrej Babiš chce po ministrech provozní úspory, zároveň ale počítá s růstem investic. Přesnější odhad deficitu bude podle ministryně financí Aleny Schillerové známý až po zveřejnění srpnové makroekonomické prognózy.

nst

Přečíst článek

Provoz ministerstev je jen malá část problému

Největší výdaje státu dál rostou. Rozpočet musí financovat důchody, sociální dávky, platy ve veřejném sektoru, obsluhu státního dluhu i obranu. Bez zásahu do těchto oblastí zůstane vládní šetření jen souborem dílčích škrtů, které mohou dobře vypadat na tiskové konferenci, ale celkovou bilanci výrazně nezmění.

Babiš přitom zároveň slibuje další investice. Stavět se mají dálnice, obchvaty, psychiatrické nemocnice, chirurgické pavilony i onkologická centra. Vláda chce současně plnit rostoucí závazky v oblasti obrany.

Prezident Petr Pavel vetoval rozpočtovou novelu. Varuje před růstem dluhu i oslabením Sněmovny

Politika

Prezident vetoval spornou novelu rozpočtových zákonů. Podle něj by vládě umožnila výrazně více financovat výdaje prostřednictvím dluhu a zároveň by oslabila kontrolu veřejných peněz ze strany Poslanecké sněmovny. Vládní koalice se nyní může pokusit prezidentské veto přehlasovat.

nst

Přečíst článek

Premiér tedy požaduje více investic, zachování výdajů důležitých pro voliče a současně nižší deficit. Nevysvětlil však, kde na to stát vezme peníze. Odpověď má dodat ministryně financí Alena Schillerová spolu se srpnovou makroekonomickou prognózou.

Investice se škrtat nebudou. Alespoň před volbami

Schillerová chce po jednotlivých resortech zdůvodnění každé investice a důkaz, že ji skutečně zvládnou uskutečnit. Stejně důsledně by však měla prověřit také premiérovy sliby. Právě ty mohou rozpočet zatížit podstatně více než provoz ministerstev.

Investiční výdaje mají samozřejmě pro ekonomiku větší smysl než bezhlavé financování spotřeby. Ani užitečná investice ale nepřestává být výdajem. Pokud stát současně odmítne omezovat jiné rozpočtové položky, musí zvýšit příjmy, dál se zadlužovat, nebo část plánů odložit.

Lukáš Kovanda: Český dluh se prodražuje. Větší díl viny za to nese Fiala, ne Babiš

Názory

Výnos českých desetiletých dluhopisů se meziročně zvýšil nejvíce v celé Evropské unii. Z toho však nelze automaticky vyvozovat, že investoři trestají současnou vládu za její rozpočtovou politiku. Většina nárůstu totiž nastala ještě za předchozího kabinetu a riziková přirážka vůči Německu se od nástupu nové vlády dokonce mírně snížila.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Před volbami se navíc špatně vysvětluje, proč nebude dokončena nemocnice, obchvat nebo dálnice. Mnohem snazší je oznámit úspory na úřadech, jejichž skutečný rozsah veřejnost jen obtížně posoudí.

EET rozpočtovou díru nezaplní

Další příjmy má přinést obnovená elektronická evidence tržeb a tvrdší postup proti nelegálnímu zaměstnávání. Obě opatření mohou výběr daní zlepšit, vláda však jejich potenciální přínos přeceňuje.

Příjmy z opatření, která dosud nebyla zavedena, jsou vždy nejisté. EET může státní pokladně přinést dodatečné miliardy, nenahradí však reformu státní správy ani změny v důchodovém systému, dotacích či daních. Už vůbec sama nezaplatí všechny nové investice a politické sliby.

Rozpočet se nakonec nějak poskládá

Průběh rozpočtového vyjednávání lze předvídat. Ministři požádají o desítky miliard korun navíc, ministerstvo financí jejich požadavky seškrtá a vláda výsledný kompromis označí za odpovědný a prorůstový.

Deficit pravděpodobně zůstane pod 400 miliardami korun, ale možná jen těsně. Pokud peníze nevystačí, vláda může vsadit na optimistický odhad příjmů, část výdajů označit za mimořádné nebo se pokusit upravit rozpočtová pravidla.

Ministři tak budou hledat úspory v provozu svých úřadů, zatímco premiér bude dál připisovat nové položky na společný účet. Hlavní problém Babišova rozpočtu nespočívá v tom, zda budou jednotlivé resorty dostatečně šetřit. Jde o to, zda začne systematicky šetřit vláda jako celek.