Prezident Petr Pavel vetoval rozpočtovou novelu. Varuje před růstem dluhu i oslabením Sněmovny
Prezident vetoval spornou novelu rozpočtových zákonů. Podle něj by vládě umožnila výrazně více financovat výdaje prostřednictvím dluhu a zároveň by oslabila kontrolu veřejných peněz ze strany Poslanecké sněmovny. Vládní koalice se nyní může pokusit prezidentské veto přehlasovat.
Petr Pavel vrátil Poslanecké sněmovně novelu, která mění pravidla pro sestavování veřejných rozpočtů. Své rozhodnutí oznámil ve středu na webu Pražského hradu.
Novela podle něj podstatně mění způsob, jakým budou současná i budoucí vlády hospodařit s veřejnými penězi. Prezident se obává zejména oslabení rozpočtové odpovědnosti a přesunu části rozhodovacích pravomocí od poslanců směrem k vládě.
„Tento zákon umožňuje vládě půjčovat si výrazně víc, než je tomu dnes. V praxi to znamená, že vláda získá větší prostor pro financování výdajů prostřednictvím dluhu,“ uvedl Pavel.
Obrana a infrastruktura mimo rozpočtové limity
Zákon má vládě umožnit navyšovat výdaje na obranu nad rámec schválený Sněmovnou až do roku 2036, tedy o tři roky déle než podle nynějších pravidel. Výdaje přesahující dvě procenta hrubého domácího produktu by se zároveň nezapočítávaly do schválených výdajových rámců.
Česká politika čím dál víc připomíná fotbalovou ligu malých ambicí: strany si hlídají vlastní kotel fanoušků, místo aby se snažily oslovit širší společnost a vyhrát skutečný zápas o budoucnost země. Kompromis se bere jako slabost, soupeř jako nepřítel a veřejná debata se mění v chorály pro vlastní publikum, píše ve svém komentáři analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR David Ondráčka.
David Ondráčka: Česká politika se změnila v ligu malých ambicí
Politika
Obdobné výjimky by kabinet mohl využívat také při financování strategických infrastrukturních staveb. Podle prezidenta však ani důležité investice do dopravy nebo energetiky nemohou stát mimo jasná pravidla, odpovědné hospodaření a demokratickou kontrolu.
„Pokud stát vytvoří pravidla, která mu umožní snáze navyšovat výdaje na dluh, konečný účet za tato rozhodnutí poneseme v budoucnu právě my všichni,“ upozornil Pavel.
Vláda by mohla zvýšit některé výdaje o desetinu
Prezident kritizuje také ustanovení, podle něhož by vláda v případě zhoršení bezpečnostní situace mohla překročit některé schválené výdaje až o deset procent. Stačilo by jí k tomu doporučení Bezpečnostní rady státu, která je poradním orgánem kabinetu.
Podle opozice by taková úprava narušila rovnováhu mezi výkonnou a zákonodárnou mocí a mohla otevřít cestu k nekontrolovanému růstu výdajů a státního dluhu.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tuto kritiku opakovaně odmítla. Novela podle ní sama o sobě nezvyšuje deficit ani o korunu. Vláda se podle ministryně nadále zavazuje držet schodek veřejných financí bezpečně pod třemi procenty HDP.
Schillerová rovněž tvrdí, že podle pravidel, která zanechala vláda Petra Fialy (ODS), by nebylo možné sestavit státní rozpočet v souladu se zákonem. Novelu označila za rozumné řešení, které nemá alternativu.
Pavel varuje také před tlakem na nezávislé instituce
Další výhrada prezidenta se týká hospodaření některých nezávislých institucí. Novela umožňuje ministerstvu financí měnit jejich rozpočty na základě takzvané dohody.
„Nepodezírám vládu, že jí jde o další zásah do působení Ústavního soudu, Veřejného ochránce práv, Kanceláře prezidenta republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu nebo Národní rozpočtové rady. Ve skutečnosti si tu ale nejsou obě strany rovné,“ uvedl Pavel.
Ministerstvo financí by podle něj získalo při podobných jednáních výrazně silnější pozici. To by mohlo ohrozit nezávislost institucí, které mají mimo jiné kontrolovat výkon státní moci a hospodaření s veřejnými prostředky.
Koalice už jednou přehlasovala Senát
Poslanecká sněmovna schválila novelu hlasy vládní koalice před dvěma týdny, když přehlasovala Senát. Horní komora chtěla do zákona doplnit omezující podmínky, poslanci je však odmítli.
